Návrat do Crow Lake
Mary Lawson
Rodiče Kate Morrisonové snili o tom, že jejich děti budou studovat a po generacích se konečně vymaní z farmářského života v odlehlé osadě Crow Lake na severu Kanady. Když oba zahynou při autonehodě, dva Kateini starší, téměř dospělí bratři se rozhodnou za každou cenu udržet rodinu pohromadě a postarat se jak o Kate, tak o roční Elizabeth. Teď je Kate sedmadvacet let, a jako jediná sen svých rodičů naplnila: nejen že vystudovala, ale dokonce zahájila slibnou akademickou kariéru na poli biologie. Na její život však stále dopadá stín událostí, které se odehrály před dvaceti lety v Crow Lake. Nikdo totiž nemohl tušit, že její bratři budou muset obětovat tolik… Prvotina kanadské autorky Mary Lawsonové neobyčejně sugestivně líčí obdivuhodnou i tragickou sílu sourozenecké lásky.... celý text
Přidat komentář
Kanada, farma, drsné podmínky, dřina. Náhlá smrt rodičů. Smutné téma...
Na druhé straně sourozenecká láska, semknutá komunita.
Příběh vyprávěný z pohledu Kate, která už jako dospělá vnímá leccos jinak, vidí věci, které jako dítě chápat nemohla...
Moc pěkně se to četlo, žádné drásavé momenty - za to jsem paní spisovatelce vděčná.
Příběh je to smutný a plný bolesti...
Ale mám z té knížky hrozný zmatek.
Příběh se mi líbil, ale hlavní hrdinka, nevím proč mne v jednom kuse rozčilovala svojí omezeností. Působila na mne jako Jájínek.
Všechno ostatní, líčení přírody i ostatní postavy byly fajn, ale hlavní hrdinka mne prostě narušovala tu příjemnou atmosféru knížky.
Kdykoli tuhle knihu vezmu do ruky, mám husí kůži. Ten příběh byl bolavý, krutý, drsný, roztříštěný do útržků vzpomínek, do syrové reality života, který s nikým nemá slitování...
A přece byl krásný. Krásný tím nepopsatelným způsobem, který ve vás zanechá otevřené rány a zároveň je hojí.
Byli skvělí. Co všechno je člověk ochoten obětovat? Kdy ztrácí své sny a kdy sebe? Co tím získá?
A dokáže to vůbec někdy přebolet?
Tahle kniha možná na některé otázky odpověď nemá, ale je jako zrcadlo - nahlédněte do ní a spatříte tam odraz svého srdce. I to, co v něm ukrýváte...
Na prvotinu to není vůbec špatné, je to příběh o nepřízni osudu a jak se s tím dva starší sourozenci poprali... A snažili se udržet rodinu pohromadě... a také o pospolitosti malé komunity... Je to o životě, o tom, že jedna událost může být chápána různými způsoby, někdo to přijme a druhý v tom vidí oběť a křivdu...
Za mě jsem ráda, že jsem ji přečetla, ale už se k ní nevrátím...
Ač jsem ji před lety sama vybírala, netušila jsem, že bude tak hezká. Úžasně čtivé, hezky formované myšlenky, vše dávalo smysl a do sebe zapadalo. A atmosféru rozhodně má, vtáhla mě do děje okamžitě!
Autorčina prvotina, která rozhodně stojí za přečtení.
Příběh není špatný, ale způsob vyprávění mi vůbec nesedl. To, co lze říct několika větami, je zbytečně roztaženo na mnoho stran. Nemá to atmosféru, vůbec netuším, kdy se děj odehrává, postavy jsou zpracovány velmi povrchně. Zaujala mě jen neobyčejná semknutost společnosti v Crow Lake a s ní spojená sousedská pomoc a podpora.
Včera v noci jsem knihu dočetla a je mi to vážně moc líto. Pořád jí mám v hlavě, osudy čtyř sourozenců potýkající se s nelítostným osudem, kteří se museli vyrovnat s náhlou ztrátou rodičů.
Příběh vypráví jako vzpomínku Kate, která se celý svůj dosavadní život nemůže vyrovnat s postojem bratra Matta. Byl to osud, pocit odpovědnosti, .......co ho vedlo k rozhodnutím, které během života udělal a jeho život natrvalo poznamenal. Neslíbili si vlastně něco jiného, co jim vštěpovala prababička? Může být Kate šťastná, když žije s vědomím, že Matt vlastně šťastný není? Nebo je?
Každopádně krásná kniha, milé vyprávění a změna po všech severských detektivkách. Až ji objevíte, rozhodně jí nedávejte z ruky.
Knížka se mi nezvykle líbila, hlavně ze začátku. Pak byla trošku mrtvá zóna, která se v závěru vylepšila. Jde zas o to, že kniha mohla být kratší a byla by super na pět hvězd. Ale i tak mohu s klidem říct: je fajn, že takové knihy ještě existují:)
Nejenom síla sourozenecké lásky,ale i podpora sousedů.Je-li na příběhu zrnko pravdy,pak potvrzuje teorii,že čím těžší život lidé vedou,tím víc jsou ochotni pomáhat bližním.Smutné a plné naděje,
Já jsem nadšená. Tento literární kousek se mi dostal do ruky náhodou, za kteroužto jsem velmi ráda. Je těžké nevěřit, že nejde o autobiografii. Téma kanadské divočiny, rodinných pout a osobní vyprávění profesorky biologie je prostě pro mě trefa do černého. Skoky z minulosti do přítomnosti zde sedly převelice. Těším se na další knihu autorky, která má vyjít teď v říjnu.