Návrat kapitána Johna Emetta
Elizabeth Speller
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/202879/mid_navrat-kapitana-johna-emetta-202879.jpg
4
28
28
Píše se rok 1921. Tři roky po válce je svět úplně jiný, než jaký byl za doby krále Eduarda. Laurence Bartram žije v Londýně po válce osamělý život. Snaží se vyrovnat se smrtí manželky a dítěte při porodu a s traumaty ze Západní fronty, a tak píše knihu o dějinách londýnských kostelů. Náhle však je nucen opustit svůj klidný život a vrátit se do nejtemnějších časů války — sestra jeho bývalého spolužáka, kapitána Johna Emmetta, ho přesvědčí, aby se pokusil zjistit, co vedlo jejího bratra k sebevraždě. Co spojuje skupinu válečných básníků a spor mezi plukovníky? Byla Emmettova smrt opravdu sebevraždou, nebo spíš chybějícím dílkem v sérii dalších podezřelých úmrtí? Laurence se snaží znovu začít žít, ale poznává, že nic není tak, jak se zdá, a že i jeho nejbližší mají svá tajemství.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno:
2013
,
Host
Originální název:
The Return of Captain John Emmett, 2011
více info...
Přidat komentář
Návrat kapitána Johna Emmeta je dobrá kniha. Proč je to důležité říct? Protože na začátku slibuje být knihou vynikající. V první polovině autorka vytvoří úžasnou atmosféru. Okolo postav se vznáší téměř horrorové tajemství, které slibuje temné rozluštění. Tíží hrdiny knihy i čtenáře, skoro se bojíte číst dál, co za hrozné alternativy příběh naznačuje. Ale druhá polovina nabídne „jen“ smutný příběh o křivdě a vykoupení a jak padají závoje, mizí tajemství a s ním bohužel i napětí. Na chvilku je autorka oživí v epilogu, ale vlastně v závěru zbyde dobrý příběh, se zajímavou zápletkou, citlivě vykreslenými postavami a darem vytvořit atmosféru. To vůbec není málo, jen je to míň, než příběh Johna Emmeta na počátku slibuje.
Mám rád kriminální zápletky ve válečných kulisách, vyšetřování armádních zločinů obzvlášť a 1. světovou vůbec. I když jedno vylučuje druhé, čistě pro praktickou stránku věci. Když po vás střílí nepřítel, není na detekční finesy čas a zpětně je pozdě bycha honit. Takže spousta důvodů, proč by se mi Návrat kapitána Johna Emmetta měl líbit. Ale asi budu za sexistu, když přiznám, že bych téma a zpracování raději uvítal z chlapských rukou. Romantické pletky, koutky poezie a přecitlivělost aktérů mi ve vojenském prostředí prostě nějak neladili. Zápletka samotná je dobrá, ale těch čtyři sta stran jí nesluší - Elizabeth Spellerová toho využívá jen k tomu, aby to, co lze říct jednou větou, řekla pěti odstavci. Nehledě na to, že veškeré pátrání vyřizuje hrdinův kamarád, bez něhož by se děj nikam nepohnul. Komické na tom je, že ta postava je ale jinak zbytečná. Díky tomu se síla příběhu rozmělnila a i přes profesně kvalitní stylistiku mě délka nakonec jednoduše uondala. Zlatá Agatha Christie.
Nejdřív jsem se nemohla začíst a knihu odložila. Po nějaké době jsem se k ní vrátila a přečetla jedním dechem. Moc pěkná knížka. Škoda, že zatím nevyšel druhý díl. Netuším, jestli ho má nakladatelství v úmyslu vydat, moc by mě zajímalo, jak se vyvíjel osud hlavního hrdiny dál.
Milé překvapení. Nebýt slevy na eReading, knihu bych neměla - a byla by to škoda. Nevyhledávám válečná témata, ale tohle bylo fakt zajímavé. To, že se ve válce zabíjí a o krev a nepohodlí není nouzi, je asi jasné všem. Ale že to přesto nemusí být to nejhorší, s čím se přeživší vojáci i jejich příbuzní musejí nakonec vyrovnat, to mě ani moc nenapadlo. Zpočátku nenápadně vypadající příběh s pořádně mrazivým vyústěním. Nakladatelství Host nezklame snad nikdy, co kniha, to perla :-).
Lákala mě detektivka zasazená do období po WWI a právě to na knížce bylo nejlepší - perfektně vykreslená atmosféra tehdejší doby. Jinak příběh plyne velmi pozvolna, není nijak zvlášť napínavý, "jen" vzbuzuje čím dál větší zvědavost. Závěr nepřinese žádný šok, ale přesto spokojenost, byť to není možná taková "pecka", jakou jsem očekával.
Tři roky po skončení první světové války jsou všichni vojáci, kteří přežili válečné hrůzy, dávno doma. Každý z nich se s návratem do života v míru vyrovnává po svém. Laurence Bartram je jedním takovým navrátilcem.
Žije osamělým životem a jedinou pracovní náplní je pro něj psaní knihy o londýnských kostelech. Kromě vzpomínek na válku se snaží vyrovnat se smrtí manželky a malého syna.Všechno se změní ve chvíli, kdy dostane dopis od sestry svého dávného přítele Johna Emmetta.
Dobře napsaná, čtivá kniha, trochu detektivka, trochu záhada a něco z psychologie i historie.
Detektivka s atmosférou a spoustou sympatických postav...ze začátku se mi dobře četla, ale jinak mě to nechytlo, čím víc se ale děj zašmodrchával, tím víc mě zajímalo, jak to vlastně bylo...Johnova smrt mi nakonec přišla strašně nespravedlivá a v rozluštění případu spatřuji hluchá místa, přesto zajímavá a příjemná kniha
Zvláštní kniha, vyzařuje z ní takový starosvětský styl, nevím jak to přesně napsat...prostě jako by autorka opravdu v té době byla.
Zábavná a trochu komplikovanější detektivka zasazená do velmi zajímavého období. Problém s orientací v ději může činit možná až příliš mnoho postav, které nejsou dostatečně rozvedeny, ale postupem času čtenář pochopí, že mnohé vlastně ani nejsou tak důležité a jde jen o to se dostat k velmi zajímavému závěru. Proto doporučuji nestresovat se, když na sté stránce nebudete znát všechny vedlejší postavy, stejně jde jen o těch asi pět hlavních. Doporučuji.
Ten příběhu je vlastně krutě "úžasnej" (hlavně ty poslední kapitoly - o epilogu nemluvě) a ta první světová tomu dodává na velmi zvláštní atraktivitě (s druhou světovou se přeci jen člověk setkává o něco častěji), ale přeci jen mě trochu mrzí, že je to celé tak dlouho zabalené v tom neproniknutelném plášti mlhava, že mě to ze začátku skoro odradilo od dočtení. A Laurence tomu jako "detektiv" taky zrovna moc nepomáhá - asi bych dokonce řekla, že zatímco jako detektivka mě to vlastně moc nebavilo (ono se není čemu divit, když to vlastně není vůbec můj žánr) za to jako střípky ze života roků válečných a poválečných je to opravdu skvělé.