Návrat Keltů
Martha Sills-Fuchs
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/42840/navrat-keltu-42840.jpg
4
13
13
Keltové - národ, o kterém se hodně píše, ale málo ví. Některé jejich zvyky však přežily dodnes. Proč je pátek, a ještě k třináctého považován za smolný den? Proč se o Velikonocích vyplácí pomlázkou? Proč se na sv. Martina zabíjejí husy a proč děti nosí čáp? Jací vlastně Keltové byli? Mají co říct dnešnímu světu na přelomu éry Ryb a Vodnáře?... celý text
Přidat komentář
Komentáře přede mnou knihu perfektně vystihly, tak to zkusím jen shrnout. Moc pěkně sestavená kniha o zvyklostech a různých věcech, které dnes máme zažité a nevíme, jak vznikly. Už jsem se k ní dvakrát vrátil, protože se nádherně čte a některé kapitoly jsou zvlášť zajímavé (místa síly/energetické linie v přírodě, vliv úplňku na lidi, proč je na přelomu roku dobré zdržovat se uvnitř v domě, atd...). Vše je velmi poutavě podáno. A to, jak rakouská autorka hezky píše o Češích, jsem zatím nikde jinde nenašel. Beru to jako milý bonus.
Doporučuji všem, zaujme nejen zájemce o Kelty, ale i ty, které baví mytologie.
Zajímají mě staré národy, které žily na našem území a Keltové patří k těm, co zanechali významné stopy, které se propisují až do dneška. Byli nejen skvělí válečníci, jak se dovídáme z popisů Římanů, ale především výborní pozorovatelé přírody a všemožných jevů s tím souvisejících, včetně noční oblohy a pohybu hvězd na ní. Kniha, více než samotným popisem Keltů, se zabývá lidovými zvyky, které se praktikují stovky (tisíce) let a už dávno neznáme prvotní popud jejich vzniku. Proto jsem ráda, že jsem tady našla vysvětlení alespoň některých obyčejů a taky informace o bylinkách, které sama ráda sbírám.
A to už vůbec nemluvím o zvěrokruhu a "velkém slunečním roku" - tam je to teprve látka neprobádaná pro většinu z nás.
Kniha byla určitě zajímavá. Jako klad beru popis starých obyčejů a zvyklostí, které obzvláště na vesnici přežívají dodnes. Jako zápor zase to, že spousta domněnek zde bylo předkládáno jako fakta. Každopádně kniha stojí určitě za přečtení :)
Knihu jsem koupila náhodou v antikvariátu,protože jsem potřebovala čtení do vlaku a ppokud možno nic těžkého. Ke svému úžasu jsem zjistila,jaký pokládek mi spadl do klína. Četla jsem ji na jeden zátah a sama sebe jsem přistihovala,jak u ní nadšeně kývu hlavou,když jsem se dozvěděla odpovědi na některé otázky,na které mi do té doby nikdo neodpověděl.
Moje babička ještě měla zrní uskladněné na modrém plátně,což mi vysvětlila tím že "se to tak dělá". Nikdo mi taky nevysvětlil, proč děti nosí čáp. Nebo proč přináší štěstí dát si na Štědrý den pusu pod jmelím. Nebo proč je pátek 13 smolný den.
Jste zvědaví? Přečtěte si tuhle knihu.
Kniha je v každém případě velmi poučná. Ukazuje nám mimo jiné, že většina katolických svátků má původ v keltských. Pro paní Zmiu: Kdo má znalosti v astronomii, pro toho je věk Berana či Ryb logický. Dnes žijeme ve věku Vodnáře a budeme v něm ještě ca 2000 let než přejdeme do Kozoroha. Tzv. Platonský rok. Keltové s určitostí souhvězdí znali, vždyt je znali i v dávné Mezopotámii.
Knihu vřele doporučuji všem, kteří se zajímají o staré zvyky a Kelty.
Tato kniha je dobrá hlavně tím, že je krátká a celkem dobře se čte. Vzbudila ve mně nějaké podněty, a chuť se dozvědět něco víc, ale také se ujistit, jestli to, co mi přijde jako holý nesmysl, opravdu nesmysl je. Autorka na jedné straně uvádí dost zajímavostí z oblasti lidových pověr a bylinkářství, využívá dost lidových moudrostí. Kdyby se držela této linie a jen jako zajímavost uvedla, že si to sama spojuje s dávnou keltskou moudrostí, dalo by se to pobrat. Ona ale bohužel jde dál a mluví o rozsáhlých náboženských teoriích a o starých Keltech obecně, a tam už to dost skřípe. Předkládá zde jedno tvrzení za druhým jako fakta, ale bez jakýchkoliv odkazů na literaturu. U pár informací jsem si zkoušela něco dohledat. Bůh s býčí hlavou? Kult Berana společný všem Keltům? A celá ta teorie o věku Berana a Ryb, to už je vyloženě dohad. Mě by hlavně zajímalo, zda Keltové opravdu znali hvězdná znamení, tak jak je známe my. Nevím, ale dost o tom pochybuji. Každopádně po čtení takovýchto spekulací mám problém autorce uvěřit i tam, kde nejspíš mluví pravdu, kde například zmiňuje klasické autory, ale opět bez patřičného odkazu. Jako malé plus bych přidala, že autorka často zmiňuje Čechy a mluví o nich hezky. O úplně ztracený čas nejde, kniha mi dala mnohé impulsy, ale je třeba číst hodně kriticky a ničemu slepě nevěřit.
... po přečtení knížky pochopíte, že my Češi máme celkem kliku ... :) ...neseme si prastarou keltskou moudrost ve svých genech ... zbývá ji jen znovu probudit ... (při čtení s údivem zjistíte kolik prožitého keltského "moudra" ještě aktivně praktikujeme v našem současném životě - samozřejmě aniž bychom znali význam takovéhoto konání) ... no a pak klidně můžeme proplouvat bouřlivými a nepředvídatelnými vlnami v právě přicházejícím "strhujícím" věku Vodnáře ... tak hodně štěstí ... a sil ... :)
Pohlazení p(r)o duši. Perfektní jednohubka, velmi vydařené čtení umocněné tím že autorka je z našeho regionu.
Kniha nepříliš obsáhlá na stránky, ale na druhou stranu obsáhlá na zajímavé informace. Je až s podivem, kolik vědomostí, tradic a zvyků, se z dávných dob dochovalo až dodnes. Doporučuji všem těm, co hledají stopy tajemných Keltů v prachu dnešní doby.
Návrat Keltů
Útlá knížečka, která se dobře čte. Některé autorčiny postřehy byly opravdu zajímavé a k zamyšlení, třeba ty o cestách a rozcestích nebo o bylinkách, ale některé byly přinejmenším pouhými spekulacemi, a knížce dost uškodilo, že je autorka vydávala za fakta. Opravdu staré národy tisíce let proti proudu času měly stejné názvy pro souhvězdí jako dnes? Bylo by to tak na tři hvězdy za tu čtivost a autorčinu zcestovalost a poctivý sběr lidových tradic, ale jednu přidám za její sympatie k Čechám.