Návrat pokojného bojovníka
Dan Millman
Můj další román není pokračováním, druhým dílem mé první knihy. Nenechte se zmást tím, že nezačíná tam, kde první díl končí. Spíše se odehrává uprostřed mé první knihy, když mne Sokrates posílá na cesty. Dobrý způsob, jak číst tyto knihy, je začít s Cestou pokojného bojovníka a číst až do části, kdy Sokrates posílá Dana na cestu kolem světa, potom přečíst Návrat pokojného bojovníka, a pak pokračovat v první knize. Takto dávají obě knihy nejlepší smysl. Návrat pokojného bojovníka je fiktivním příběhem. Ve skutečnosti jsem neopustil svou ženu a dceru na mnoho měsíců a let, abych "našel sám sebe". Navštívil jsem Havaj a cestoval po světě, ale byl jsem pryč méně než tři měsíce.... celý text
Duchovní literatura Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2003 , SagittariusOriginální název:
Sacred Journey of the Peaceful Warrior, 1991
více info...
Přidat komentář
Ono když člověk čte Dostojevského nebo další giganty jako Steinbecka či Gravese, tak toto je opravdu 3. liga. Samozřejmě vím, že to není román, ale všechno je tak předvítalné a věci se tam opakují. Pořád se objevují věty nebo citace, které jsou všude na internetu. Takové rádoby rozvojové knihy moc nemusím. Na toto téma existují daleko lepší v dnešní době.
Po přečtení Pokojného bojovníka už kniha nepřináší mnoho nového. Pokud vás bavil PB, pravděpodobně rádi dočtete i tuto knihu, ale asi z ní nebudete tak nadšeni.
O dosť slabšia, než Cesta. Atmosféru mesta vystriedal exotický Havaj, namiesto Sokrata tu máme ženu a fakt, že sám autor potvrdil, že ide o vymyslený príbeh tomu nijak nepridáva na vážnosti.
Kniha bola pútavá a čítala sa pekne, no námetom ide v podstate o kópiu Cesty pokojného bojovníka, z ktorej slávy Návrat zjavne ťaží. Prvou knihou sa čitateľ navnadil, ostatné sa už len vezú na vlne jej popularity.
Pokojný bojovník je velmi silná kniha. Následné knihy už jen rozmělňují téma a nemají ten náboj.
K téhle knížce jsem se dostala zvláštní náhodou, proto má pro mne ještě hlubší význam. Byla jsem minulý podzim s přítelem v Peru a poslední dny jsme zavítali do pralesa Tambopata. Strávili jsme v něm tři tropické dny kromě personálu a průvodce úplně sami. Jednou po obědě jsem zašla ke knihovničce, která stála v jídelně a mezi různojazyčnými knihami na mě vybafla jedna česká. Neměla jsem s sebou kromě průvodce žádné jiné čtení, tak jsem po ní lačně sáhla a začala ihned číst. Protože jsme měli na práci i jiné věci než ležet s knížkou v posteli, nestihla jsem ji dočíst. Alespoň jsem si zbylé stránky nafotila do mobilu, abych mohla číst i v letadle při zpáteční cestě domů.
V Praze jsem si ji ihned objednala, abych měla svou vlastní a dočetla tuhle spirituální cestu. Logicky jsem tedy předtím nemohla číst Cestu pokojného bojovníka, a tak mi to celé přišlo jako pěkná pohádka. Dobře se to četlo, avšak příběh byl pro mě až moc surreální. V pralese mi to nevadilo, ale jak jsem se vrátila domů a najela do starých kolejí, všechno kouzlo vyprchalo. Každopádně to, že jsem v té knihovničce našla zrovna tuhle knížku, nepovažuji úplně za náhodu :) pokud se tu najde někdo, kdo ji tam nechal, chci mu touhle cestou poděkovat!
Opět je to něco mezi spiritualitou a příběhem, ale ani jedno v knize nevyniká, ale spíš je velmi líbivým spojením obou. Mě se kniha líbila, asi podobně jako předchozí, ikdyž byla v mnohém jiná. Opět poměrně slabý začátek což moc nechápu, vzhledem k pokračujícímu ději nebo prvnímu dílu. Postupně však kniha získá na kvalitě co se týče čtivosti a to dost výrazně. Vůbec netuším jak to Millman dělá. Literární úroveň není nijak vysoká a ani duchovní poučení nemá úroveň celistvého učení, ale vůbec to nevadí. Třeba je to vážně nějakým vysoce autentickým poznáním autora. Nebo je to tím, že jsem byl spíš skeptický a kniha mne mile překvapila? Netuším. Ale pokud vám vyhovoval styl první knihy, rozhodně si přečtěte i tohle. Některé rady v knize považuji za poměrně zásadní a každopádně je podle mě kniha dost inspirující. 75%
Na Cestu pokojného bojovníka bohužel nemá nic...Zas a zas se k ní budu vracet...je prostě nejlepší! Kdo si ji koupí, nebude litovat. Nikdy....http://www.azknihy.cz/cesta-pokojneho-bojovnika.html
Kdyby to šlo, této knize bych dala mnohem lepší hodnocení, tohle podle mě nestačí. Věřím, že každý, kdo se k této knize nějakým způsobem dostal se v ní musel najít. Nejlepší kniha jakou jsem kdy četla. Doporučuji připraveným
stejně jako "cesta pokojného bojovníka" je kniha zajímavá nejen pěkným příběhem, ale čtenáře vede k hlubokým úvahám. rád vzpomínám na čas, kdy jsem tuhle knihu četl!
Autorovy další knížky
1995 | Cesta pokojného bojovníka |
2005 | Sokrates |
2004 | Čísla života |
2003 | Návrat pokojného bojovníka |
2011 | Čtyři pilíře smyslu života |
Knížka vyplnuje několikaletou mezeru v knize Cesta pokojného bojovníka, kdy byl Dan na cestách získávat zkušenosti.
V knize potká dalšího mentora Mamu Chio, která ho postupně provází otevíráním jednotlivých čaker. Příběh je zasazen na exotický ostrov na Havaji.
Jak píšou i předešlé recenze zatímco první knížka nabízela spoustu zajímavých myšlenek tato kniha už jich moc nemá.
Komu se líbila první knížka asi bych doporučil přečíst i tu druhou, ale moc od ní již nečekejte.