Návrat starého mistra a jiné povídky
Kuo Mo-žo
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/112446/navrat-stareho-mistra-a-jine-povidky-112446.jpg
4
5
5
Výbor z rozsáhlého literárního díla jednoho z nejvýznamnějších lidí dnešní lidové Číny - vynikajícího vědce, spisovatele a vlastence, místopředsedy Světové rady míru - zahrnuje osm historicko-filosofických povídek. Jejich náměty jsou vymyšlené i skutečné příběhy a odehrávají se převážně ve starověku čínských dějin. Jejich autor jako marxistický historik a umělec je psal proto, aby ukázal, kolik nepravdy, špatného pochopení i mylných názorů i výkladů bylo tradováno v čínské historii po celá staletí. V dialozích osob často užívá citátů nebo rozvedených myšlenek, zejména konfuciánských světců a mudrců. Kritickým realistickým pohledem na jejich učení dokazuje, že úcta k nim byla pouhou pověrou, a že stará čínská filosofie a dogmatická morálka pouze zastírala egoismus a lačnost vládnoucí třídy. (Podle J. Průška.)... celý text
Přidat komentář
Zajímavé číst tyto zpracované staré čínské legendy a pak si přečíst, kdo je jejich autorem. Zajímavý kontrast. Tyhle příběhy vlastně nabídnou přesně to, co čekáte.
Přehrabuju se ve skladišti svojí paměti a hledám tam, jestli jsem četl něco od velký zdi, žlutý řeky a rejžovýho pole. Nebyl to dobrej nápad, protože jsem odsud vymetl akorát tři myši a zjistil, že obě dvě mozkový buňky se ještě nevrátily z dovolený. Výsledek kontroly tudíž je, že asi ne. Tak to nemám s čím porovnat.
No hele, čekal jsem, že ten Kuo Žůžo tam nasázel pár veselejch historek a kde nic, tu nic. Cestou ke konci jsem stále doufal že na něco narazím, ale měl jsem smůlu. Dokonce i tam, kde se něco řešilo krz manželku a já čekal, že se něco semele, tak nakonec nic. Možná jí ten její manžel ani neobrousil, a to nikdy, protože je na to moc duševně čistej a jestli se chce ještě víc povznést, tak stačí pár máchání přirození v ledový vodě a pár zrníček rejže. Místo těch srandykopců jsem tam narazil na spustu námětů k zamyšlení a přemejšlení. A to ti povídám, já jsem jednoduchej člověk, trošku omezenej a moc toho nepochopím. Příběh musí běžet, jak řetěz na novým kole, a musí bejt lehce stravitelnej. Tady to tak nebylo.
Nakonec jsem to ale zvládnul, neutlouk se nudou a občas se i trochu zamyslel. Ale na můj vkus tam bylo moc hladu, hodnostářů, pytlíků s rejží, asketů a duchovní čistoty. Zábavy tolik, co chlastu v sokolovně po hasičský zábavě. Kdo ví, třeba mi mezi řádky něco uteklo, nebylo by to poprvé.