Návrhové vzory

13.08.2011

Pro zkušeného programátora velice dobrá kniha a já pana Pecinovského obdivuji za jeho autorskou činnost, asi u nás není nikdo kdo by o Javě publikoval tolik a tak kvalitního materiálu. Nicméně mě na téhle knize ohromě vadila jedna věc kvůli, které sem jí nakonec ohodnotil jen 3mi hvězdičkami - použité příklady.

Já osobně bych v takovéhle knize uvítal jen co nejjednodušší a nejkratší příklady, nemám rád když se v programátorských učebnicích musím prokousávat tunami kódu a neustále listovat ze strany na stranu abych se podíval, co to a to bylo za třídu atd. To je bohužel případ téhle knihy. Příklady jsou mnohdy velice rozsáhlé, v knize je spousta odkazů (tzn. na stránky v uplně jiných kapitolách na jiné příklady), příklady často demonstrují víc věcí najednou (proto odkazy), názvy některých tříd jsou podle mě voleny nešťastně (Auto1 atd jsou pro mě nezapamatovatelné a nicneříkající, když je jich pak víc tak je z toho guláš) a témata příkladu mi přišla taková "akademická".

Já chápu, že to byl záměr a vyjádřil sem svůj subjektivní pohled, autor v knize uvádí, že záměrně nechtěl uvádět jen krátké "AHA příklady" a volil schválně příklady rozsáhlejší, které často demonstrují vícero patternů najednou. To podle mě ale u knihy o design patternech není šťastná volba - design patterny jsou tématem pro zkušenějšího programátora,začátečníkovi jsou podle mě kromě pár opravdu základních non-GOF patternů skoro k ničemu, jelikož až se zkušenostmi z vytváření vlastních hierarchií tříd, tvorby API apod. dokáže docenit a pochopit jejich přínos. A pro zkušeného programátora je podle mě podstatné jen na co nejjednodušších příkladech pochopit princip patternu, do praxe si je pak už uvede sám, takže zbytečně dlouhé příklady jsou pak jen zbytečně matoucí a pro mě osobně to byl celkem velký problém, když vidím kód přes víc než dvě stránky polévá mě pot. Taky proto (a vím že to je můj problém, ale myslím, že nebudu mluvit jem za sebe), že nemám čas s knihou sedět u počítače a provádět zkoušky, sem velice vytížen takže sem jí četl ráno cestou do metra apod, pak jsou samozřejmě dlouhé příklady vyloženě nepřátelské, člověk si musí vše pamatovat, nemůže si na počítači otevřít IDE a proklikávat se strukturou tříd. Když pak ke konci narazí na odkaz někam na začátek knihy tak jen zavrčí a listuje dál.

Ale tím sem nechtěl autora kritizovat, je to svkělá kniha a pro volbu téhle formy příkladů měl své dobré důvody, já osobně bych volil jiný přístup, ale někomu na druhou stranu bude vyhovovat.

Na internetu sem se v komentářích taky setkal s kritikou netradiční formy rozhovoru, kterou je tato kniha celá podána, to já naopak chválím, s tím sem neměl sebemenší problém, spíš naopak.

Teď sem se vrhnul na knihu Head First Design Patterns a ta je co se týče příkladů myslím lepší, soustředí se opravdu na co nejjednodušší ukázky.