Navzdory básník zpívá
Jarmila Loukotková
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/214265/mid_navzdory-basnik-zpiva-214265.jpg
5
1001
1001
Se stejným uměním jako vždy vypráví autorka příběh středověkého básníka Françoise Villona, šibeničníka, zloděje, rváče a vraha, jehož osud je jedinečný stejně jako jeho básnické dílo, které je dodnes čtené a obdivované.
Přidat komentář
Čtivá historická freska skýtá jakoby oživlý obraz francouzských společenských poměrů druhé poloviny 15. století na pozadí životního osudu básníka a bouřliváka F. Villona. Kniha čtenáře doslova vtáhne do děje. Paní Loukotková je osvědčená autorka historických románů a tenhle patří k jejím nejlepším a nejznámějším. Četla jsem tuto knihu již na základní škole, nyní jsem si ji nechala přečíst v podobě audioknihy, kdy ji skvělá interpretace paní Kofránkové posunula ještě o level výš.
Vykreslení je živé a barevné, všechny ty věci k vidění, k slyšení a čichání a chutnání, prostředí a události, od jedné sloky ke druhé. Věřím, že kdo hledá v knihách toto nebo chce prostě číst o Villonovi, přijde si bohatě na své. Mě nelákalo jedno ani druhé, spíš zvědavost na známý titul. Bohužel se mi "vnitřní" složka příběhu zdála spíš chudší a takovým únavným způsobem didaktická... Ve spojení s nijak blízkým námětem proto jen průměrné hodnocení.
V české literatuře naprosté zjevení a úkaz. Dílo, které se nezadá s nejslavnějším historickými romány co jsem kdy četl. Autorčin nádherný jazyk je srovnatelný snad jen s Nabokovem. Těžce nedoceněná kniha bohužel..
Zajímavá kniha s krásně vykreslenými postavami a prostředím.
Nicméně já jsem měla hrozný problém se do knihy začíst a četla jsem ji celou věčnost..
Tuto knihu jsem četla poprvé už na střední, v době, kdy jsem objevila a zamilovala si Villonovu poezii a od té doby se k ní čas od času vracím. Villonův životní osud mě vždy fascinoval a Loukotková jeho příběhu svým mistrovským vypravěčským umem skutečně vdechla život.
Tuhle knihu jsem četl poprvé ještě jako student a čas od času se k ní rád vracím. Za mne ji hodnotím jako špičku autorčiny tvorby.
Villona a vůbec všechny prokleté básníky mám moc ráda. Některé básně znám zpaměti. Myslím, že k nejkrásnějším básním co kdy byly napsané, patří rozhodně ta o protikladech, s níž vyhrál soutěž vyhlášenou vévodou Orleánským.
Jedna z mých nejoblíbenějších životopisných knih od jedné z mých nejoblíbenějších spisovatelek. Básníkem je tady středověký francouzský básník F. Villon.
Ke knize jsem se vrátila po několika desítkách let, protože mi letošní Čtenářská výzva připoměla Villona a jeho básně. Knížka je nepochybně úžasná, ale je z ní tolik cítit tragičnost Villonova osudu, bída a utrpení středověku, že jsem ji dokázala číst jen po několika stránkách denně. Jak už jsem psala jinde, vyrostla jsem na překladech Otokara Fischera a proto mi autorčiny překlady nejsou tak blízké. Je na nich ale vidět, jak z jeho básní čerpá historii Villonova života a celý jeho tragický příběh. Já ve Villonovi ale stále víc vidím bouřliváka, který si i přes bídu a těžkosti dokázal užívat života. Proto si zase vyhledám jeho básně ve Fischerově překladu nebo Baladu z hadrů, aby smazaly tu pochmurnou vizi z knihy Jarmily Loukotkové.
Mamka mi tuhle knížku doporučovala už před lety. Nevím, proč jsem se k ní nedostala dřív... Ach, bylo to nádherné. Příběh Františka zvaného Villon, který miluje, básní, žije ve společnosti i mimo ni, trpí, bojuje a sní, mě dostal. Knihu provází Villonovy verše a autorka fabuluje neskutečný a velice silný příběh. Vycházela jen z těch básní, nebo i z jeho osudu? Ze školy si jen pamatuji, že se Francois Villon v určitém okamžiku ztratil ze zorného pole dějin, prostě zmizel. Tento příběh nabízí vysvětlení, ale vlastně ho celé ponechává na naší představivosti.
Krásný román. Mám chuť teď strávit celý víkend minimálně s tímto prokletým básníkem, jehož verše nevypovídají jen mnohé o středověku, ale přesahují všechny historické epochy a promlouvají i nyní...
Čtivě napsaná kniha, poměrně dlouhá, ale protože je opravdu dobrá, ani to nevnímáte.
U paní Loukotkové jsem začala antikou - Není římského lidu. Ale časem jsem došla i k této nádherné knize a k pro mě neznámému básníkovi F. Villonovi. Upozorňuji, že je to už dávno..Díky tomuto historickému románu jsem si pak přečetla i básně F. Villona. Tehdy z pohledu "kvetoucího mládí", dnes už je to jinak..."Balada sličné zbrojmistrové..."
Krásný román paní Loukotkové s příběhem, který dokáže chytnout a nepustit. Villon to je vše - revolta, láska, pochopení, soucit i zloba či nenávist.
Dodnes bezkonkurenčně nejlepší knížka, kterou v téhle zemi někdo napsal. A nakolik mohu soudit, jedna z nejlepších vůbec. 5/5
Štítky knihy
česká literatura 15. století Paříž životopisné, biografické romány básníci historické romány François Villon, 1431-1463Autorovy další knížky
| 1988 |  Navzdory básník zpívá |
| 1975 | Není římského lidu |
| 1999 | Medúza |
| 2000 | Spartakus: Smrtí boj nekončí |
| 1994 | Pod maskou smích |
Tohle je moc povedená a poetická kniha, kterou jsem si užila od začátku do konce.