Navždycky
Vergílio Ferreira
Návrat do rodného venkovského domu na sklonku života není pro vypravěče ani zdaleka důchodcovským odstěhováním se na chalupu. Rekapitulováním života, který se uzavírá, se v oproštění od všeho dobírá pokorného přijetí počátku i konce. Reflexivní román jednoho z nejvýznamnějších portugalských autorů tohoto století, který je současně zdařilým pokusem o filozofii vyjádřenou lyrickým prozaickým tvarem, nachází adekvátní český výraz ve velmi kvalitním překladu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2000 , Mladá frontaOriginální název:
Para Sempre, 1983
více info...
Přidat komentář
Spomienky a predstavy starého muža, plné protirečení a opakovaných obrazov, ktoré čitateľa privádzajú ku konečnej múdrosti jedného človeka, ktorý sa musí vysporiadať s vlastnou smtelnosťou. Celý život v jednom popoludní a v chátrajúcom dome, ktorý je vhodnou paralelou a kulisou k rozpomínaniu hlavného protagonistu. Štylisticky precízne, niektoré myšlienky sú akoby nedopovedané, aby sa umocnil efekt rozpomínania človeka, ktorý sa bojí bolesti spomienok, ale nakoniec dôjde pokory a zmierenia s vlastným nebytím.
Ferreira je taková má opakovaně se vracející literární výzva. V tom textu je něco dráždivého, co mě neustále nutí se k Ferreirovi vracet; skvělý překlad, skvělý jazyk a atmosféra, ale přes počáteční nadšení se u mě vždy po nějaké době dostaví rozčarování a následně odložení. Je to dobrá kniha, taková poetická a lyrická, ale té lyriky a mudrování je tam nějak moc. Ač se nejedná o nijak rozsáhlý román, tak mě Navždycky vždy spolehlivě uspal a udolal a vlastně jsem ho nikdy nedočetl. (A že jsem to zkoušel mockrát...) Ten název má tedy pro mě až symbolický nádech.