Názory na vraždu
Michal Viewegh
ázory na vraždu je tragikomickým příběhem s polodetektivní zápletkou. Odehrává se v malém českém městě, kde zdánlivě všichni všechno vědí, ale to nejdůležitější jim přitom uniká.
Přidat komentář
Po knize jsem sáhla na doporučení naší knihovnice a díky Čtenářské vývě 2016, kde jeden bod je Kniha napsaná autorem do jeho 30. let. A právě proto prvotina Michala Viewega byla moje volba. Detektivní příběh z malého města na Sázavsku, den a noc o tradiční pouti, pouťové zábavě a životech lidí na maloměstě. A k tomu vražda nevinné ženy. Pachatel může být každý z obyvatel a nakonec .....
Četlo se mi to dobře, krásné češtinářské popisy ..
Pokud bych tuto knihu četl jako první z autorovy tvorby, už bych si asi žádnou jeho další nepřečetl.
Po přečtení jsem se dozvěděl, že se jedná o prvotinu. Budiž. K přečtení knížky, i když je krátká, jsem se musel nutit. Nějak mě nevtáhla ani neoslovila.
Knihu jsem četla ještě téměř v dětském, protože jsme měli pana Viewegha v povinné četbě a naše knihovna nedisponovala jinou knížkou, než právě touto. Nicméně, když jsem se k ní vrátila teď, tak se mi líbila a některé situace se mi osvětlily.
Dobrý nápad, kvalitní zpracování, ale v důsledku kniha příliš nenaplnila má očekávání. Ač vykreslení života na maloměstě autor zvládl bravurně, obsahově román nějak neutáhl, lépe řečeno nevyužil nabízené možnosti, alespoň co se mě týče. Imaginární milostný trojúhelník není zrovna moje parketa. Závěrečná katarze je pak sice zábavná, ale taky poměrně průhledná a vlastně působí jen jako vyvrcholení cirkusové show.
Nakonec tedy lehké zklamání. Kritika maloměšťáctví je sice věc pěkná, ale Michal Viewegh prostřednictvím své knihy neříká nic, co bych v různých obměnách nečetl už jinde.
Knihy od tohoto autora mám ráda, ale tohle byl fakt děs. Nezvládla jsem to dočíst do konce a docela se mi znechutilo přečíst si další jeho knihy.
Ze začátku mě to moc nebavilo, ale nakonec mě knížka chytla....je to taková pohodovka na odpoledne :)
Patří k tomu lepšímu, co autor napsal. Přečetl jsem asi polovinu jeho knih a musím uznat, že se M.V. číst dá. Ale také musím uznat, že už od něj asi nic číst nebudu. Nějak už mi nemá co dát
Moje první setkání s tímto autorem, a popravdě si nejsem jistá, jestli se v brzké době odhodlám k dalšímu, kniha mě vůbec nezaujala.
Pachatel je brzy usvědčen? Já mám pocit, že právě naopak, že je v tomto kniha otevřená. Ale už je to dlouho, co jsem ji četla.
Hezky zachycená atmosféra pouti na malém městečku, 80. léta. (Utkvělo mi, jak chudáci ponechaní na zapnutém kolotoči "zvraceli ve směru tečny".)
Zrovna tuhle knihu máme v povinné četbě a já moc dobře nechápu, proč zrovna tuhle. Není špatná, ale je to Vieweghova prvotina, napsal mnohem lepší knihy, které by v povinné četbě měly být spíše (např. Báječná léta pod psa).
Autorovy další knížky
2002 | Báječná léta pod psa |
2006 | Účastníci zájezdu |
2010 | Biomanželka |
1994 | Výchova dívek v Čechách |
2011 | Mafie v Praze |
Tak začátek knihy vypadal slibně, v závěru jsem byla spíše zklamaná. Jednalo se spíše o vykreslení charakteru obyvatel Sázavy, než o samotnou vraždu. Její rozuzlení a jak se to vlastně celé stalo, byl věnován asi tak odstavec.