Ne! Já nechci!
Susanne Mierau
Publikace radí, jak porozumět období vzdoru a v klidu ho zvládnout. Mnoho rodičů bývá zaskočeno, když jejich dítě najednou začne prosazovat svou vůli. To ale souvisí s důležitou fází jejich vývoje: s počátkem jejich osamostatňování. Jenže v tu chvíli se z původně rozkošného děťátka stává řvoucí uvztekaný uzlík. Odkud se ta vzpoura bere? Čeho tím chce dítě dosáhnout? Má jeho chování vůbec nějaký smysl? Je nejvyšší čas zamést s překonanými představami o fázi osamostatňování. Dítě s vámi nehraje přetahovanou o moc, ale vyžaduje naplnění svých základních potřeb. Když rodiče tohle pochopí, pomůže jim to překonat i řadu obtížných situací. Autorka, matka tří dětí, ukazuje, jak mohou rodiče smysluplně jednat v běžných situacích a jak mohou své děti láskyplně a s pochopením provázet turbulentním obdobím vzdoru.... celý text
Přidat komentář
Kniha není špatná. Určitě člověku pomůže v tom, že dítě prostě dělá určitý věci a na rodiči je, aby to zvládl emočně ustát. Takže jako na zamyšlení dobrý. Ale fakt rady typu nechce si dítě čistit zuby, tak se prd stane když mu je nevyčistíte, mi moc nepomohly. Chybí mi nástroje jak dítěti stanovit hranice. Nikde v knize není doporučeno.
Konečně kniha, která mi vše vysvětlila a pomohla změnit pohled na křik a odmlouvání. Už jsem si myslela, že jsem v koncích a nic nepomůže. Ale tato kniha pomohla. Jen doporučuji
Kniha, která změní člověku pohled nejen na vztekání a vzteklé scény dětí. Hodně mi otevřela oči i co se týče obecně komunikace s malým dítětem, pomohla mi pochopit, že vztekání se je jen prostředek/forma komunikace, že malé děti ještě neumí pracovat tolik se svými emocemi a jak je důležité jim coby dospělí v tomto pomoci a nenásilně je tímto jejich obdobím provést. V knize je několik praktických rad a tipů a musím říct, že jsem hned po dočtení při jedné vzteklé scéně se synem rady vyzkoušela a náhle bylo po vztekání, jakoby mávnutím proutku. Kniha vás určitě nezachrání a nespasí, ale pomůže vám pochopit více své malé vzteklé ratolesti ;-)