(Ne)Návraty Adiny Mandlové
Václav Junek
https://www.databazeknih.cz/img/books/70_/70098/ne-navraty-adiny-mandlove-70098.jpg
4
12
12
Adina Mandlová - herecká ikona třicátých let - dobře poznala vrtkavost osudu. Z hvězdných sfér se dostala až na úplné dno v poválečných letech, kdy byla zatracována a označena za kolaborantku. Klidu jí nepřinesl ani odchod z republiky. V Anglii se jí nepodařilo navázat na úspěšnou hereckou kariéru a ve své profesi se neprosadila. Závěr života pak prožila na Maltě a po smrti manžela v Čechách. Autor nám předkládá vzpomínky přátel na tuto neobyčejnou ženu, která s noblesou přestála řadu životních karambolů. Především se zaměřil na poslední roky hereččina života.... celý text
Přidat komentář
Tak krásně se to četlo. Musela to být pěkná doba. Válka byla ještě daleko, Adina, Lída Baarová, Nataša Gollová byly mladé a krásné začínající herečky, herci jako Oldřich Nový, Raoul Schránil nebo Svatopluk Beneš galantní mladí muži. Ten bar ve Filmovém klubu pod Lucernou musel jen hučet. Takové hvězdy filmového plátna už asi těžko budeme někdy mít.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Herec Antonín Novotný - První filmový milovník, který zmoudřel |
| 2013 |  Emil Hácha |
| 2009 | (Ne)Návraty Adiny Mandlové |
| 2012 | Hitler v Čechách |
| 2011 |  Druhá republika |
Adina Mandlová byla ikona minulého století...hvězda filmového plátna, krásná, ctižádostivá, obdivuhodná...osud ji však nadělil nemalé překážky do života. Je toho tolik, co se člověk může o této herečce dozvědět, avšak to nebude z knihy (Ne)Návraty Adiny Mandlové. Na první dojem kniha působí jakoby autor osobně znal Mandlovou a vedl s ní rozhovor na její stáří a na základě toho pak sepsal knihu. Ale omyl! Jedná se jen o autorovo vyprávění načtené z jiných zdrojů a úryvků z rozhovorů lidí, kteří se letmo s herečkou setkali. Jde spíše o popis tehdejší doby a jaký měla vliv na filmové prostředí. Autor neustále naráží na poválečnou dobu a v každé jeho větě se skrývá kritika komunistické éry - ano byla to divná doba pro herce a umělce vůbec, ale stačí to napsat jednou. Zmínky o Adině Mandlové se v knize vyskytují jen tak jakoby omylem si autor vzpomněl, že i tato herečka v době působila. V jiných pasážích ji oslavuje jako bohyni a zdůrazňuje nedotknutelnost její pověsti a záhy na to vloží do knihy nevhodnou historku, která se kdysi Mandlové přihodila...co to jako je??? V mnoha věcech si autor protiřečí. Další věc, která mi vadila - původně jsem si myslela, že kniha je z dřívější doby kvůli slovním obratům, které autor používá, to by mi tak nevadilo, kdyby je neprokládal cizími slovy, kterými chtěl nejspíš oživit vyprávění, neudržuje jeden styl psaní, jednou komunikuje se čtenářem v množném čísle, jednou zase v jednotném. Působí to pak, že kniha byla napsána v rychlosti a na co si zrovna autor vzpomněl. Ke konci neustále vyzdvihuje že to, co napsal on je jediná pravda o Adině. Co mě ale nejvíc rozčilovalo bylo to, že autor vždy něco "načal" a pak to "nedořekl". Tak se snad o tom vůbec nezmiňuji, když to nechci rozvádět ne? Doporučuji si vzít při čtení mobil a googlovat...Dala bych i víc hvězdiček, ale opravdu nemůžu, trápila jsem se při čtení a o Adině jsem se nic nedozvěděla, spíš vím víc o životě autora a jeho vzpomínkách z dětských let. Jo a ještě jedna věc - chápu, že "děj" se odehrává v Praze, ale jsem z druhé strany republiky a neznám každou ulici a kde se co nachází, takže detailní popisy Prahy jsou čtenáři jako jsem já úplně k ničemu (ještě abych si při čtení necestopisů brávala mapu).