Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové
Robert Bryndza
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/473487/bmid_e-maily-coco-pinchardovej-A5B-473487.png
3
331
331
Coco Pinchardová série
1. díl >
Seznamte se s Coco Pinchardovou, představitelkou nové rom-com série od Roberta Bryndzy! Jaké to je, když po čtyřicítce začínáte úplně znovu? Je to sranda… Coco Pinchardová byla až do vánočních svátků šťastná manželka a matka (před chvílí) dospělého syna, která si splnila svůj největší sen – vyšla jí první kniha. U vánočního stromečku se měla sejít celá velká šťastná rodina a Coco se těšila, jaké skvělé věci jí další rok přinese. A pak to šlo všechno do háje. Namísto vysněného šperku dostala Coco od manžela iPhone a za pár dnů je právě telefon skoro to jediné, co jí ze starého života zbylo. Z něj teď píše svým přátelům e-maily o tom, co se všechno v jejím „novém“ životě děje. A o tom, jaké to je, když si musíte život poskládat úplně jinak. Ještě že zbyl Coco nadhled a smysl pro humor...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2021
,
Cosmopolis
Originální název:
The Not So Secret Emails of Coco Pinchard, 2012
více info...
Přidat komentář
Pana Bryndzu řadím mezi své velmi oblíbené spisovatele a to zejména jeho sérií s Erikou. Ta s Kate je na mne moc drsná, takže jsem se s o to větší vervou pustila do tohoto dílka tak rozdílného, na co jsme u Bryndzy zvyklí.
Musím říct, že náhodou jsem se dozvěděla, že vlastně tento žánr jej víceméně protlačil do výšin spisovatelů a ta krimi, co mu jde a zřejmě nese víc, následovala až po tom. Ale to není podstatné.
Konstatuju, že tento člověk opravdu umí psát. Má to v sobě, má to v krvi.
Velmi mě to bavilo. Bylo to čtivé, forma emailů nebyla rušivá, spíše dávala spád a jinakost humornému žánru.
Ano, je tam klišé typu nevěry, rozvodu, ale je to psáno s takovou lehkostí. V jednu chvíli máte pocit, že se z toho Coco musí zbláznit, v druhou chvíli máte pocit, že je vše naprosto v pořádku a že Coco to dává na první dobrou.
Možná je mi to blízké tím, že jsem ve věku jako Coco.
Řeší svou rodinu, práci, soukromý život a své osobní já. Navíc má dospělého syna, který řeší svoji homosexualitu a potká černocha, po kterém začne toužit:-). Ano, tušíte správně, spisovatel zahrnul všechna možná genderová zastoupení - jo nechybí ani transsexuál, různé věkové skupiny a i politické smyšlení.:-)
Musím říct, že ač jsem možná měla očekávání trošku větší, zklamaná jsem nebyla. Bylo to prima čtení.
PS: dojalo mě, že tam byly občas zmínky o věcech, co mám taky ráda, třeba seriál Sex ve městě:-).
Coco Pinchardová mi značně připomínala Bridget Jonesovou. Jen si nevedla deník, ale psala poměrně sdělující e-maily svým přátelům. E-mailovou formu mám celkem ráda. V tomto případě jsem za ni byla ovšem velmi vděčná, protože si nejsem úplně jistá, zda bych titul bez ní dočetla. Hlavní hrdinka vede totiž tak trochu katastrofální život. Jediné, co ji dělá něčím zajímavou, jsou její každodenní trapnosti a historky. Děj považuju za poměrně splachovací. Nic zvláštního vám z něj v hlavě nejspíš neutkne, ale rozhodně svůj účel oddechového čtení splní.
Do dalších dílů se nejspíš nepustím, jelikož mě postava Coco nezaujala natolik, abych si s ní musela něco dalšího přečíst.
Tak tohle ne. Vydržela jsem do strany 54 a vzdávám. Čeká na mě spousta krásných knih, než abych se zahazovala s blbostma.
Detektivky od tohoto autora mám moc ráda a na Coco jsem se těšila, ale z knihy jsem zklamaná. Příběh mě neoslovil a připadal mi nezáživný, občas trochu trapný.
Tahle kniha není pro všechny. Buď vám bude připadat čtivá, vtipná, ze života nebo nadmíru trapná Já se přikláním k první skupině. Coco se stává jedno nedorozumění za druhým, mnohdy si říkáte kam se na ní hrabou laciné a prvoplánové americké komedie, ale tady to tak nějak sedí a i když většinou víte k čemu situace směřuje tak se smějete. A já se několikrát smála nahlas. Zvlášť u scén s babičkou Ethel.
Pokud jste škodolibí jako já a baví vás sledovat videa, kde někdo upadne nebo se s ním někde něco utrhne tak směle do Coco.
IG: @hanybooks
Vtipná, lehce sarkastická koláž, jejíž stavebním kamenem je mail. Tak vzniká originální a docela čtivý příběh.
Autorův humor bych označila za neagresivní, společensky přijatelný.
Nejvíc jsem se nasmála, jak Coco odpojovala tchýni od umělé plicní ventilace! To se opravdu povedlo.
Hlavně ze to dobře dopadlo! I s Coco i s odpojenou tchýní :D
Oddychovka. Něco na způsob Patrika Hartla, i když od něj jsem četla zatím jen Nejlepší víkend a upřímně se do dalších ani nehrnu. Ale tohle bylo o chlup lepší.
Skvělá kniha. Milá, vtipná, plná originálních glos. Hlavní hrdinka i přes všechny rodinné průšvihy zůstává nad věcí. Je to osvěžující čtení. Škoda, že pan Bryndza již píše jen detektivky. Jsou výborné, ale humor mu šel taky báječně!
(SPOILER)
Tahle kniha mi úplně nesedla. Četla jsem ji v první řadě strašně dlouho, něco přes měsíc. Vůbec jsem se k ni nechtěla vracet a vždy jsem se nutila. Forma e-mailů byla ale příjemná. Akorát některé myšlenky hlavní hrdinka mi obracely oči k nebi.
Minimálně první půlka knihy byla docela utrpení. Místy jsem se sice smála, ale dost často jsem kroutila hlavou a nechápala situaci. Hlavní hrdinka mi místy (čti dost často) lezla na nervy. Daniel tak ten byl daleko daleko horší než hlavní hrdinka. Byl dobře vykreslen jako totální blb. Adam mi přišel zase jako typ chlapa, který se k hlavní hrdince nehodí. Neptejte se proč, prostě takový pocit jsem z něj měla a ne proto, že byl vykreslen jako sexy chlap.
Třeba postava Ethel mě překvapila ve výsledku jsem ji měla nejraději a to by mi na místě hlavní hrdinky Coco lezla určitě má nervy, ale z nestranné pozice třetí osoby jsem se smála docela dost.
Ještě co mě zarazilo, že jedna negativní recenze a následně jedno špatné vystoupení Coco na veřejnosti dohnalo její knihu tak daleko. To jsem teda fakt nebrala hlavou, takhle to přeci nemůže fungovat nebo jo? ️
Myslím, že hlavní hrdinka mi nesedla taky věkovou kategorií a řešením jejich problémů, není to něco do čeho bych se uměla vcítit, proto mi nesedla. Je možné, kdybych to četla starší tak by se mi to i líbilo. Těžko říct, třeba to za pár let (třeba 10 a víš) zkusím znovu.
Příběh byl jinak originální, alespoň pro mě já na takové téma nebo zaměření nic asi nečetla, nebo si to teď nevybavím.
2,5/5
Když jsem se dozvěděla, že u nás v Čechách vychází kniha Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové, jejíž hrdinka by se v mnohém dala přirovnat k Bridget Jones, a tuto knihu napsal Robert Bryndza, byla jsem v šoku. Roberta mám, asi stejně jako většina českého čtenářstva, neodmyslitelně zapsaného jako autora kriminálních thrillerů. Říkala jsem si, proč se Robert pouští do příběhu čtyřicetileté ženy, když mu thrillery jdou tak skvěle. Až poté jsem se dozvěděla, že Coco je vlastně první Bryndzovou knihou, kterou vydal už v roce 2013 a díky níž se proslavil v Anglii. U nás vyšla až v roce 2021 a já tedy musím říct, že je to škoda! Bryndzovy thrillery mám ráda, ale Coco byla prostě boží!
Příběh potrhlé čtyřicátnice, která se rozvádí s nevěrným manželem a snaží se ve svém životě najít jakous takous rovnováhu. Součástí jsou flirty s mladšími muži, patálie s náctiletým synem či humorné situace s ex tchyní. Já jsem se u knihy nasmála, oceňuji také to, že celý příběh je napsaný formou mailů, které Coco rozesílá svým nejbližším. Obdivuji, jak toto Bryndza zvládl napsat, protože přiznejme si, že vystavět plnohodnotný příběh jenom na jednostranné e-mailové komunikaci musel být tvrdý oříšek.
Bylo to příjemné čtení, nic světoborného (logicky, je to oddechové čtení), ale času, který jsem knize věnovala, nelituji. I když brzy zapomenu, o čem to bylo.
Coco mi jako postava připadala v pohodě a její příhody mě bavily.
Konec mi přišel trochu přeslazený.
Podobnost s autorovým životem mi občas lezla na nervy. Slovensko vylíčil možná až v příliš růžových barvách (určitě je to krásná země, ale v knize mi to přišlo až kýčovité). Gayové pomalu na každé straně byli otravní. Poznámky typu "princezna Anna má kobylí hlavu" si autor mohl odpustit. Místy jsem měla pocit, že čtu Bridget Jonesovou.
Celkově to nebylo špatné. :)
Není to sice moc můj žánr ale v rámci žánru super. Byla jsem velmi pozitivně překvapená, jaká to byla zábava. Coco se četla jedním dechem :) Skvělá oddechovka, další díly si určitě přečtu taky.
Robert Bryndza a humoristická kniha? To vážně? Přesně tyto dvě věty mě napadly jako první, když jsem slyšela o nově připravované knize k vydání. A řeknu vám, že tohle přesně jsem potřebovala. Text je psán formou emailů a byla to prakticky první kniha tohoto typu, kterou jsem kdy četla. Hlavní hrdinka této růžové story je čtyřicetiletá žena jménem Coco Pinchardová, které se obrací život vzhůru nohama, když přijde na manželovu nevěru a její zdánlivě harmonický život se dostává do nepříjemného kolotoče. No a všechno, co ji napadne, sází do emailů svým přátelům, zejména Chrisovi a Marice, a to velmi detailně. Humor naleznete prakticky na každé stránce. Některý vás zaručeně shodí ze židle, některým se jen pousmějete. Je to rozhodně změna od toho, co autor v současné době píše. Abyste tomu správně rozuměli, romantickými knihami Robert Bryndza svou kariéru nastartoval. Jedním slovem – Coco je vážně šílená. Je to střela a já se nad její korespondencí opravdu dobře bavila. A to i přesto, že jsem se vlastně nedočkala odpovědí na tyto střelené emaily. Kniha je čtivá, psaná svižně a lehce, nemusíte u ní vůbec přemýšlet – a to je její nesporná výhoda. Přece jen jsou občas v našich životech chvíle, kdy si přejeme se nechat unášet životem v souladu s okolním světem.
Čekala jsem trochu něco jiného. Na knížku jsem četla samou chválu, ale mě osobně neoslovila. Už od začátku knihy jsem měla chuť ji odložit, nakonec jsem ji dočetla s nadějí, že se to třeba v půlce rozjede... K tomu ale bohužel nedošlo.
Mým oblíbeným žánrem jsou thrillery a tedy i ty od pana Roberta a tak jsem sáhla i po této jeho oddechovce. A ano, účel splnila, někdy mě tedy psaná forma e-mailů už otravovala, rozhodně jsem nezkoumala kdy, v kolik jaký e-mail byl napsán, ale jinak knihu mohu doporučit, pokud si chcete “dáchnout” :-)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Dívka v ledu |
| 2017 | Noční lov |
| 2019 | Kanibal z Nine Elms |
| 2018 | Do posledního dechu |
| 2017 | Temné hlubiny |
S touhle knihou jsem zas jednou pořádně šlápla vedle. Dobře nastražená marketingová past bohužel funguje u podobných materiálů velmi dobře.
Tuším sice, proč život žen po čtyřicítce láká spisovatele různých kvalit a pohlaví, nicméně pan Bryndza téma pojal zcela bez náznaku čehokoli nového. Zmatená snůška e-mailů nutí čtenáře k opakované kontrole, kdo je v dané chvíli adresátem, nepravděpodobné zápletky se hromadí až na hranici únosnosti. Jazykové zpracování naprosto katastrofální, překlad nedokonalý, text se jen hemží chybami v pravopisu i mluvnici, nemluvě o chybách v tisku (snad). Závěr: První a poslední Bryndza v mé čtenářské kariéře...