Ne vrah, zavražděný je vinen (4 povídky)

29.05.2022

Skvělé.

13.03.2022

Werfel v této knize dokazuje, jak skvělý je vypravěč. Výborné květnaté popisy míst a popisy lidí zevnitř i zvenku, kterým dnes již zastaralý jazyk dodává zvláštní kouzlo. Autor vám představí nějakou postavu a úsporně, leč výstižně vám shrne její život, takže ihned chápete, proč ji máme teď zrovna v této situaci a s těmito myšlenkami.
Werfel je můj nedávný objev a spolu s Jaroslavem Havlíčkem či Václavem Řezáčem zaujal čestné místo mezi méně známými českými autory (i když u něj to "český" je ve velkých uvozovkách).

27.01.2021

Kafkův současník mě velmi mile překvapil. Dát si tu práci a zvyknout si na prvních pár stránkách na trochu zastaralý jazyk se rozhodně vyplatilo. Vyjadřování sice není současné, ale síla toho, jak umí zachytit charakter a myšlenkove pochody a povahu a pohnutky svých postav, je mocná a zaryje se vám pod kůži. S hrůzným pobavením pak sledujete, že doba se mění, ale lidé jsou pořád stejní. A co víc - možná se v některé ne zrovna ideální postavě poznáte, přímo nebo aspoň mezi řádky.

23.06.2020

Měla jsem velmi vysoká očekávání. Zřejmě proto považuji "Nevraha" za méně zdařilejší Werfelovy počiny. Konec se mi věru nelíbil. Ale jinak velmi čtivé.

28.05.2019

Kniha je povídková, ale je to spíše několik knih v jednom. Číst Werfela není úplně jednoduché a hlavně to nejde rychle. Největší dojem na závěr na mě udělala část Bleděmodré ženské písmo, kde autor dokázal v příběhu, který byl vlastně banální, různými popisy pocitů, okolí a jednání vystupňovat celý příběh a vložit do něj dramatické zvraty díky očekávání hlavní postavy. Sjezd abiturentů zase předkládá téma morální viny za své jednání a pohled na to, jak můžete svým jednáním změnit něčí život.

Werfel píše tak květnatým jazykem, vytváří slovní spojení, která běžně nejsou používaná, ale přesně rozumíte obrazu, který chtěl vytvořit. Jistě má na tomto podíl i krásný jazyk překladatele.

27.01.2019

Tato kniha složená z pěti povídek (Ne vrah, ale zavražděný je vinen; Maloměšťákova smrt; Tajemství jednoho člověka; Sjezd abiturientů; Zlá legenda o utržené obrátce) jenom potvrzuje velikost a genialitu díla Franze Werfela!!! Jádrem každé povídky je téma, těžké, důležité, v každé době aktuální, jež je zabaleno do umě napsaného příběhu.
Jedním z těchto témat je téma viny v povídce Sjezd abitrientů. Volně začínající příběh soudního rady Sebastiana přechází do dramatického retrospektivního vypravování, jež kulminuje jedním, až nepatrným činem, jedním velice krátkým momentem. Tento čin má ale nedozírné následky a zažehává pád výjimečné a krásné osobnosti... A i po několika desetiletích jeho aktéra sžíra vina, touha po odpuštění.
"To já ho svým smíchem přivedl k záhubě."

21.12.2017

V tomto svazku byly ještě povídky: Dům smutku, Sjezd abiturientů a Zlá legenda o utržené oprátce.Nejvíce bych ocenila Bleděmodré ženské písmo,kde byla výborným způsobem vyjádřena duševní vina na obou stranách jen náhodou nepřesahující do reality.
Kniha mi celkově připadala rozvleklá. všechny povídky byly moc přetahované, měly nadměrné odbočky, pointa naproti tomu vyšuměla do ztracena. Napětí a nuda se v knize střídaly nepříjemně často.