Nebe nad Maralal
Christina Hachfeld-Tapukai
Po velkém úspěchu své první knihy se autorka rozhodla vylíčit své další osudy na divokém severu Keni. Cesta dorozumění se stařešiny kmene je zpravidla obtížná a ne vždy úspěšná. Když Christina odjede na návštěvu do Německa, podrobí se jedna z jejích adoptovaných dcer obřízce a Christina je postavena před hotovou věc. Vytrvá však ve svém poselství upřímného zájmu, tolerance a vzájemného respektu. A miluje svůj život v Keni, život v lásce dvou lidí, která navzdory všem protivenstvím a kulturním rozdílům trvá dodnes. Do jejího vyprávění se mísí kritické tóny, když referuje o turistech, kteří stále častěji pronikají do tajemného světa Maralal. Stále více bohatých evropských rekreantů a rekreantek totiž vyhledává krátká dobrodružství s mladými Afričany. A Christina bojuje o pověst Evropanů.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2010 , Ikar (ČR)Originální název:
Der Himbel über Maralal, 2009
více info...
Přidat komentář
Po přečtení této knihy nemám vůbec dobrý pocit a jsem docela naštvaná.
Nesdílím totiž autorčino nadšení ze života ve společnosti, která se řídí krédem "Prázdná ruka není milována..."
Druhý díl mě bavil ještě o něco méně než první. Nemůžu si pomoct, ale nějak jsem se nemohla začíst. Taky mi vadilo, že jsme se nedozvěděli, jak se k autorce dostali jejich schovanci a plno dalších detailů.
Četla jsem hned po prvním díle a měla jsem na ni náladu. Je možné, že kdybych ji četla jindy, nesedla by mi tak... Africká témata a skutečné příběhy čtu ráda a často se u toho divím, nechápu, ale i obdivuji, co ty ženské prožívají a jak to všechno zvládají. ( Bílá masajka a tento příběh, ale i další autentické příběhy hlavně, ale nejen z Afriky-to mě dlouhodobě zajímá)
Mám období, kdy cíleně vyhledávám knížky o Africe. Tohle je jedna z těch dobrých.
(Ne cvičky, ale pevné boty!)
Bohužel jsem první díl nečetla, ale tato kniha mě naprosto nadchla. Opravdu krásné čtení, u kterého jsem obracela stránku za stránkou, abych se dozvěděla více o tak odlišné kultuře....
Pokračování knihy ,,S laskou lvice" mě dostalo stejně jako právě zmíněný první díl.
Pěkné čtení. Člověk si udělá trošku představu o tom, jak to vlastně v Africe chodí.
Nádherné pokračování života bílé ženy u samburů v Africe. Christina opět dokázala vše popsat krásnými slovy, dokázala vyjádřit veškeré pocity a situace, které za léta prožila tak, že máte při čtení pocit, že to tam prožíváté s ní. Já osobně jsem se s ní radovala, smutnila i rozčilovala, kroutila hlavu nad určitými postupy, kde rozum stojí. Jsem moc ráda, že máme možnost přečíst si o tomto pozoruhodném životě v Africe. Moc se mi líbí její přístup, jak se snaží udělat Afriku lepším místem k životu, ale zároveň se nesnaží změnit její pravou podstatu. Pět hvězdiček!
Nebe nad Maralal
Tahle kniha popisuje další etapu života Christiny v Keni. Mě se líbila stejně jako první díl. V obráceném pořadí číst ty dvě knihy bych nedoporučovala. Odlišná kultura, úplně jiné priority, jiná mentalita a totalně jiný život - jen těžko to my, Evropané dokážeme plno pochopit.