Nebeský bibendum
Nicolas de Crécy
Tuleň Diego je mimořádně citlivý. Romantická dušička. Sotva tušil, co se s ním začne dít, když se vylodil v New Yorku nad Loirou, v tom městě potu a kovu, v metropoli, kde vše je krajností. Někteří si o něm myslí, že je vyvolený. Je snad opravdu bohem? Ach, jen jedno je o něm jisté: stane se z něj favorit na příští Nobelovu cenu lásky. Ale na to se ještě něco nadře. Konkurentů je hodně a cesta k ceně plná překážek. Tím víc, že Ďábel se svým kostkovaným bryndáčkem pod krkem ho moc rád nemá a chce mu všechno pokazit. A Ďábel, jak říká autor, to je vážná věc! Hodlá zaujmout místo profesora Lombaxe, který (nebo aspoň to málo, co z něj zbylo) je vypravěčem příběhu... Je těžké být chudým tuleněm v New Yorku nad Loirou... Nebeský bibendum je velké dílo o šílenství všedního dne. Bravurně vykresluje potrhlý a někdy krutý svět, svět zasutých dětských nočních můr, ozvláštněný prapodivným humorem a poezií typickými pro celé mistrovské dílo autora, který již dlouhá léta patří mezi klasiky moderního světového komiksu... celý text
Přidat komentář
Nejsem schopna hodnotit. Moje pocity jsou jeden velký kekel. Tohle nebyla kniha pro mě, v kresbách jsem se ztrácela, příběh je divoký, jakoby si autor před kreslením něco šlehnul. Na konci jsem myšlenku nějak pochopila, ale tento temný, hnusem nabitý styl si pro příště odpustím.
první setkaní s Crecym a hlava mi to nebrala. Takové divně neklidné buřičské s anarcho sklony bijem proti systému a hnusu v náboženství pod povrchem tam tepe pro mne. rozpačitej sem z toho všeho. Pestrá kresba je na co koukat.
Ješte mi doma leží Salvatore tak sem zvědav co to bude
Duše moje konzumní dostala přes zobák. Po výtvarné stránce nelze vytknout nic, Nicolas de Crécy je fantastický karikaturista a jeho obrázky buď bezmezně milujete, nebo se od nich odvracíte s dojmem, že jde o něco, co přinesla kočka ze sousedovic zahrady. Ale s příběhem jsem byl tentokrát na štíru a to přitom vím, že autor umí servírovat hodně divoké kousky. Pochopil jsem cca třicet procent šílenství, dalších třicet šlo pro nezájem mimo mne a posledních čtyřicet zůstalo zkrátka tajemstvím. Něco je dost přímočaré (základ moderní kultury spočívá v psích hovnech), něco vtipně zaobalené (lidičky jako homosapiensglobin), ovšem v důsledku nic, z čeho bych si vysloveně sedl na zadek. Samotné rozdělení příběhu do tří alb pak zavání spontánním rozhodnutím, což se podepisuje především na závěru, který vlastně žádným závěrem není. Tohle je holt surrealismus v praxi, kdy výtvor geniálně funguje v detailech a s celkem už se každý musí poprat sám. Přiznám se, že tady bych si přál znát tvůrcův výklad.
Neskutečná šílenost, která mísí snad všechny žánry, od pohádky, přes romantiku, dobrodružný román, alegorii, sci-fi, fantasy, horor... prostě všechno možné dohromady vhozeno do jednoho kotle, který si říká New York nad Loirou. Žánry se navíc mění každou stránkou, každým oknem. Je to zkrátka taková hodně ztřeštěná férie s takřka archetypálním příběhem souboje dobra a zla, nebe a pekla. Jako kdyby se Milton na tripu rozhodl zpracovat Ztracený ráj do komiksové podoby. Ale ono to, i přes tu ztřeštěnost a bizarnost, nějakym zvláštním způsobem funguje. Myslím, že za to může především velkoformátová barevná kresba a pak podivně zvrácený smysl pro humor a ironii. Napadá mě, že něco jako tenhle komiks by vzniklo, když by se obrátil Medvídek Pú naruby:-)
Po grafické stránce úchvatné. Po obsahové stránce mimo mé chápání, druhou půlku jsem nedočetla. Netuším jak ohodnotit.
"Nebeský bibendum" není komiks, který čtete každý den. Není to ani komiks, který se vám musí líbit. Nemusí. Vlastně se vám může stát, že se vám nebude líbit vůbec a třeba ho ani nedočtete. Pokud ale chcete dílo, u kterého budete přemýšlet, dílo, které je schopno vám nabídnout témata k úvaze, "Nebeský bibendum" je rozhodně tou správnou volbou. Více: http://www.comics-blog.cz/2016/12/1319-nebesky-bibendum-65.html
Autorovy další knížky
2008 | Doba ledová |
2015 | Flašinet |
2017 | Salvatore |
2001 | Pan Ovocňák |
2016 | Nebeský bibendum |
Knihu jsem dostal darem, jinak by se totiž k takové knížce zcela určitě nedostal. 1. 1/3 mě celkem bavila, 2. ušla a u té 3. jsem se vyloženě nudil. Výtvarná stránka knihy je zajímavá, to se jí nedá upřít. Není to něco, co bych vyhledával, ale pro jednou, proč ne...