Nebeští jezdci
Filip Jánský (p)
Román o osudech československých vojenských letců v Británii v době druhé světové války. Autor, palubní střelec čs. letectva, v něm zachytil vlastní zážitky z bojů. K úspěchu knihy přispělo i její slavné filmové zpracování (1968).
Přidat komentář
Dost tragické a přitom nadčasové dílo. Někdo se prostě nedokáže ponaučit z chyb svých předků a sám podobné chyby dělá. Můžeme jen doufat, že další generace na tom budou o trochu lépe...
Co o této knize napsat? Snad jen to, že je to opravdový příběh o skutečných lidech, příběh pravdivý a také krutý. Přesto se čtenář nedokáže od knihy odtrhnout. Já měl možnost tuto knihu "poslouchat" v podání skvělého vypravěče - Davida Novotného. Strhující příběh, který nenechá nikoho na pochybách o tom, jak to bylo během války těžké a že život jedince v té době nic neznamenal. Každý byl ochoten nasadit svůj život za správnou věc a obětovat se pro svou zem i pro kamaráda. Příběh o odvaze a přátelství, ale i o odvrácené straně těchto lidských hodnot.
Je o našich letcích ve 2. sv. válce. Je dramatická. Je drsná. Je o lásce. Je smutná. Je krásná. Není jen pro milovníky válečných příběhů. Je i pro romantiky. Je pro muže i pro ženy.
Od první strany autentické vyprávění o životě letců ve válce. Kapitoly ve volném sledu zachycují výrazné scény ze života posádky bombardéru a líčí tak mimořádné přátelství kluků, lásku k Angličance umocněnou nejistou budoucností či furiantství mužů majících statisticky mizivou šanci přežít; po nezdařeném posledním letu pak osud těžce zraněného, který je nevyhnutelně čím dál tragičtější. Intenzitu prožívané zkušenosti umocňuje zvolení hlavního hrdiny za vypravěče. Vynikající dílo, které důsledně využilo klasické postupy činící román čtivým a kterému se přes svou střídmost (jen 250 stran) podařilo v úplnosti vylíčit zkušenost letecké války.
Perfektní knížka, která popisuje osud "Hezounka", který zachrání svého kamaráda a sám přitom přijde o obličej. Mohu jen doporučit;)
Výborná knížka! Krasná ukázka toho, že na silný příběh není vždy třeba popsat 600 stran. Myslím, že v příběhu se odraží osud nejednoho letce RAF za 2.sv. Každému doporučuju, rozhodně stojí za přečtení!!!
Tohle není hra. Není to dobrodružství, ani romantika. Není to zkouška odvahy a hrdinství. Je to krutá bestie, jíž říkáme Válka. Válka, mrzačící a nesmyslná, beroucí a zraňující, stavící člověka proti člověku a nedotazující se na důvody nebo důsledky. Smyslem války je válka sama a neohlíží se na oběti. Pohlcuje těla i duše všech, kterých se dotkne a svou zvrácenou logikou ničí, týrá a drancuje.
Nebeští jezdci vás dostanou do války, ale ne do té černobílé války, plné superhrdinů a "těch zlých", ale přesně do té války o jaké píšu v prvním odstavci. Rozměr knihy je lidský, spíše šedivý než černobílý, ale především mrazivě a reálně krutý. Pochybnosti, smrt, beznaděj, přirozená lidská krutost, ale i obětavost nebo schopnost odpouštět, to vše je příčinou, že kniha čtenáře emočně rozsápe jako kus hadru a ještě dlouho po dočtení nedovolí usínat v klidu.
O životě letců ČR v Británii za druhé světové války. Knih na toto téma vyšlo dost, ale románů méně.
nejlepší česká kniha o letcích v bitvě o Británii /hned za ní řadím Liškovu - Jak se plaší smrt
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno války RAF - britské Královské vojenské letectvo vojenští letci českoslovenští letci čeští vojáci ve 2. světové válceAutorovy další knížky
1990 | Nebeští jezdci |
1982 | Pevnost v poušti |
2007 | Vzpomínky nebeského jezdce |
1985 | Zkouška důvěry |
1970 | Hrušňová alej |
Největším kladem Jánského knihy je drobnokresba všednodenních zkušeností příslušníka RAF za druhé světové války. Právě v této poloze je Jánského kniha nejsilnější a je možná trochu škoda, že autor cítil potřebu do této drobnokresby ještě vkládat velký dramatický příběh. I tady Jánský používal jako předlohu zkušenosti své, svých přátel a druhů v RAF. Kniha je tudíž svého druhu koláží, a to koláží velmi umně sestrojenou. Problém je v tom, že Jánský přecejen nebyl spisovatel a tak působí části příběhů, které sám neprožil a jen vnímal jako divák (a nebo prostě zkonstruoval pro udržení děje), poněkud slaběji než pasáže, které vycházejí z jeho bezprostřední zkušenosti. To se týká především poněkud zkratkovitého závěru knihy, který je na jedné straně příliš útržkovitý, nesouvislý a přitom poněkud neuvěřitelný (především onen výlet do Londýna a románek s ošetřovatelkou). Nejsilnější Jánského knihou by nepochybně byly prostě vyprávěné vlastní příběhy a vzpomínky. Je veliká škoda, že podobná životopisná kniha nevznikla a žel už vzniknout ani nemůže... Celkový dojem: 80%