Nebezpečný uprchlík
Emma Osipovna Vygodská
Román o počátku národně osvobozeneckého boje indického lidu proti britským kolonisátorům v 60. letech 18. století. Ukazuje, jak domorodce, zotročované a zubožené nekonečnými daněmi a vykořisťováním, pozvolna sbratřovalo společné utrpení a přivádělo je k vytváření povstaleckých oddílů, složených z příslušníků všech kast a náboženství. Román vrcholí vylíčením bitvy o pevnost Dillí, o níž povstalci obětavě bojovali, avšak neznalí britské vojenské techniky nemohli ji nakonec uhájit. Přes to, že byli vůdcové povstání popraveni, pádem Dillí boj neskončil a hnutí bylo pouze přeneseno do jiné části země. Spojovacím motivem jsou osudy domorodého uprchlíka z bengálské armády, který byl jedním z hlavních agitátorů a iniciátorů povstání, a jeho dcery, mladé, uvědomělé a statečné konspirativní pracovnice. 1. vydání.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1952 , Mladá frontaOriginální název:
Opasnyj běglec, 1949
více info...
Přidat komentář
Po výborném Alžírském zajatci velké zklamání. Dílo marxistické ideologie plné polopravd a demagogie. Všechno zlo, bídu a utrpení v Indii měli na svědomí sáhibové. Proto se hinduisté spojili s muslimy a povstal indický lid, sipahiové a rajjáti, chudí rolníci. Povstalci své zajatce nezabíjeli, to dělali jen Angličané. O povraždění anglických zajatců, žen a dětí v Dillí a Kánpuru není v románu ani slovo. Autorka také "zapoměla" na řadu faktů. Nešlo o žádné celonárodní povstání. Ve velké části Indie vládli stále rádžové, Sikhové a Nepálci dokonce bojovali na straně Britů. V příběhu je i fanatický bráhman který je ve službách Angličanů. To je ovšem od autorky velký úlet, bráhmani naopak podněcovali povstání, protože budování železnic a výstavbu škol považovali za přímé ohrožení kastovního systému. Opravdovou ironií pak je, že krátce před vydáním knihy v roce 1947 bylo zabito ve svobodné Indii při etnických čistkách mezi hinduisty a muslimy až 2 miliony lidí.