Nebij mě, můj milovaný synu
Vendula Hrabáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/111458/nebij-me-muj-milovany-synu-111458.jpg
4
13
13
Autorka ve své neobyčejné knize líčí svůj každodenní „zápas“ se svým těžce mentálně postiženým synem. Narodil se jí jako autista s velice agresivními sklony. Nemluví, neuvažuje, a čím je starší, tím častěji svou matku fyzicky napadá. Jeho pěsti a kopance jsou stále tvrdší a nikdo nikdy neví, v jakém okamžiku se rozhodne udeřit. V návalu náhlého vzteku demoluje nábytek a vlastně vše, co mu přijde pod ruku. Ve svých dvaceti letech již má daleko větší sílu, než jeho matka, která od rána do noci trne, kdy a čím na ni opět zaútočí. Ona ho však přesto miluje a nedokáže si představit, že ho zavřou na doživotí do ústavu. A navíc, žádné zařízení takhle agresivního jedince stejně nechce přijmout. Autorka v roli matky se ocitá v začarovaném kruhu, každé ráno se probouzí s ohromným strachem a s hrůzou očekává, co se ten den stane a zda se svému synovi ještě ubrání. Po celém těle má modřiny a stopy po krvavých útocích. Žije v neustálém stresu a nemůže již ani jíst, za poslední týdny zhubla deset kilo a je psychicky i fyzicky na úplném dně. Její životní cíle, které kdysi měla, se zúžily na jediný - ubránit se svému synovi a nedopustit, aby po jeho dalším tvrdém útoku, se z něj stal sirotek...... celý text
Přidat komentář
Opravdu velmi silná kniha o životě matky s autistickým synem. Celou knihou se prolíná beznaděj matky a marné čekání na jakoukoli pomoc. Autorka popisuje i úskalí sociálního a zdravotního systému, který není na péči o agresivní klienty s PAS připravený. Právě díky zveřejňování této problematiky se začíná v této oblasti situace po velmi malých krůčcích zlepšovat. I díky tomu je i konec této knihy z reálného života v rámci možností dobrý. A toto vše dává naději do budoucna pro lidi s PAS a jejich blízkým.
Kniha mne rozhodně pohltila. Bylo to zajímavé a také šokující a smutné čtení. O nešťastné mamince, které se narodily postižené děti, ale přesto pro ně chtěla vždy jen to nejlepší. Jistě je to žena, která si zaslouží obdiv. A jsem ráda, že se někde můžeme skutečně dočíst, jak v naší zemičcce člověk neustále naráží na problémy s úřady a nejrůznějšími institucemi. Je skvělé, že tento počin vzniknul.
Kniha zvlášť pro ty, co mají doma stejně "postižené" dítě...je velmi zajímavé přečíst si příběh jiné rodiny, kde bojují se stejným neštěstím jako vy, nevěště hlavu, nejste v tom sami!!!!
Nebij mě, můj milovaný synu
U takové knihy člověk nemůže v žádném případě posuzovat literární hodnotu. Ta je totiž vedlejší. Důležité je poselství - a to tu bylo předáno naprosto zřetelně. Péče o těžké případy lidi s PAS je až alarmujícím způsobem nedostatečná, a to nejen u nás. V této souvislosti velmi doporučuji film Výjimeční jako důkaz, že umístit agresivní autisty do nějakého zařízení je problém například i ve Francii. Respekt před lidmi, kteří se takového úkolu zhostí. A obrovskou sílu rodičům, kteří se o podobné děti starají doma, přestože mnohdy je to nucená volba.