Nebo je naše
Luke Allnutt
Rob Coates dosiahol v živote všetko, po čom túžil. Je úspešný, má skvelú manželku a to najcennejšie zo všetkého, syna Jacka, s ktorým je každý deň plný dobrodružstiev. Náhle však rodinu zasiahne neľútostná choroba a Robovi sa zrúti svet. Beznádej ho strhne až na samé dno a on nenachádza silu vrátiť sa späť do života. Jedinú útechu mu prináša fotografovanie miest, ktoré navštívil so synom. Pomôžu mu spomienky na šťastné chvíle zmieriť sa s osudom a odpustiť?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , PlusOriginální název:
We Own The Sky, 2017
více info...
Přidat komentář
Nečekala jsem nic. Přesto mně knížka nesedla. Začátek mě nijak nezaujal přesto jsem se rozhodla knihu dočíst. Ale přes silné téma, mi to přišlo, tak nějak chladné od začátku do konce. Bohužel ve mě to, jak je knížka napsaná nevyvolalo emoce, které by se daly očekávat.
Hodnotím mezi třemi až čtyřmi hvězdičkami. Celý příběh je napsán jednoduše, prostým, nekomplikovaným jazykem. Čte se to velmi rychle, zejména pak první polovina. Bohužel, když jsem knihu začala číst, tak nějak jsem si z anotace vydedukovala, že rakovinou onemocní hlavní hrdina - dospělý. Kdybych věděla, že se bude jednat o pětileté dítě, knihu bych si vůbec nepůjčovala, neb ač jsem příběh jako takový "zhltla", bylo pro mne čtení, coby matku stejně starého dítěte, poměrně nepříjemné. Chvílemi mi text přišel možná až moc srdceryvný, resp. vykalkulovaný tak, aby hrál čtenářům co nejvíce na city. Naproti tomu ale oceňuji vykreslení postavy Anny, která mi byla svojí věcností, zdánlivou odtažitostí, ve výsledku však vřelou a milující, více než sympatická, snad i proto, že jsem se v ní tak trochu sama poznávala.
Asi jsem neměl tuto knihu číst. Asi je především určena lidem, kteří mají hnusnou zkušenost s rakovinou ať už vlastní nebo příbuzného a že takových lidí dnes je! Kniha je podle mého z tohoto hlediska technicky dobře napsaná, obsahuje také poučení o podvodných léčitelích, autorova znalost problému určitě dodává příběhu hodně na zajímavosti, ale hlavně jsou zde velmi expresivně zachyceny všechny negativní emoce, co si dokážete v této souvislosti představit. A právě proto nejsem z knihy nadšený i přes vcelku optimistické vyznění. V románech spíše hledám pozitivní energii a tady jsem jí příliš nenašel.
Tohle mě úplně rozsekalo na cucky, brečela jsem jako želva. Víc než želva. Emočně vyčerpávající, ale zároveň něžné a křehké čtení.
Tak moc smutné, tolik optimismu, když je naděje, i když jen chcete věřit, že je ještě naděje.
Tolik smutku, krásně psané, ale už dlouho nic tak smutného číst nechci - nemůžu.
Mám dítě a při takových představách mi nebylo dobře..
Jedna z nejsilnějších knih, co jsem kdy četla! Bulela jsem od začátku do konce :( Ale určitě by si ji měl přečíst každý. Rakovina je téma současnosti. Je všude kolem nás. Měl by o ní vědět každý. A tohle je jedna z těch knih, které musíte zpracovat a rozdýchat. Alespoň u mě to tak bylo. Nebe je naše se vám prostě dostane pod kůži. Až dočtete, tak jí budete vstřebávat hodně dlouho, a přinutí vás přemýšlet o životě, smrti, rodině, lásce, nemoci. O rakovině, která je všudypřítomná. A tyto příběhy Roba a Jacka se dějí všude kolem nás…
Více v mojí recenzi zde v záložkách.
I já jsem se nechala ovlivnit komenty!Kniha je psaná velice divně.Citlivé téma jako je ztráta milovaného dítěte (nikdo to nechce zažít) je pojato veskrze komerčně.Až mi přišlo že popis některých situací ja až násilně podrobně rozepisován.Nebo se něco ztratilo v překladu?Nelíbil se mi ani styl knihy a písma.Zbytečně těžká!
Kniha o tom nejhorším, co se rodičům může v životě stát. Kniha, která velmi intimně, citlivě a bez patosu popisuje pocity zejména očima muže jako otce, manžela, kamaráda. Robe a Anno, prožívala jsem s Vámi každou nadějeplnou i smutnou stránku knihy a plakala jsem s Vámi. Nádherná kniha, která nemá s červenou knihovnou nic společného, protože nekalkuluje s city a pocity čtenáře. Škoda, že maximum je pět hvězdiček. Určitě DOPORUČUJI, ale asi to není četba na dovolenou.
Moc smutná kniha, rakovina je prostě nemoc, která si nevybírá. Nejhorší, že postihuje i děti, které si svůj život ještě nestačili užít. Člověk má spousty problémů, ale zdraví je opravdu zásadní. A proto si važme toho, co máme, pokud jsme zdraví.
Já si myslím, že kniha není špatná, ale nechala jsem se hodně stáhnout komentáři ostatních a čekala jsem bůh ví co. Nemůžu říct, že mne kniha dojala. Od začátku bylo jasné, jak osud chlapce dopadne. Více jsem cítila znechucení při alkoholickém řešení problému. Kniha určitě zajímavá a odkrývá určité životní téma, ale já bych jí nedoporučila.
Muž, žena, dítě, nemoc, smrt... tento příběh umí stáhnout hrdlo, rozbušit hrudní koš a emočně ždímnout. Sám autor se potýkal se zákeřnou nemocí, a možná i to, kromě výborného stylu psaní, dodává knížce autenticitě. Opravdu dobře napsaný, čtivý, dojemný a srdceryvný román o lásce, umírání, rozpadu rodiny a naději. Za sebe můžu doporučit.
Jedna z mála knih, u které jsem se neubránila slzám a ke které bych se určitě mohla neustále vracet. Je psána velmi emotivně a zanechá ve vás stopu navždy, zvláště, máte-li děti. Je poznat, že autor si prošel tímto peklem, a proto dokáže psát tak realisticky i o tom, co krutá nemoc dokáže udělat se vztahem dvou milujících se partnerů. Nádherná kniha o nejkrásnějších lidských vlastnostech.
Výborná kniha, ale těch emocí je tolik, že vás úplně semelou a po dočtení zůstanete totálně na šrot. Já komentář píšu až po dvou dnech..... Autor měl velkou odvahu pustit se do tak bolestného tématu a myslím, že se mu to moc povedlo. Asi velkou roli v té opravdovosti tohoto příběhu sehrála jeho osobní zkušenost s nemocí.
Ty pocity obou rodičů, odmítání přijmout pravdu, to, jak každý z nich reaguje jinak, jsou vykresleny s velkou empatií.
Já bych knihu doporučila, ale.....asi ne každému.
I když zrovna neprocházíte obdobím, kdy si potřebujete uvědomit, co je v životě skutečně důležité a má neskutečnou hodnotu, pak doporučuji sáhnout po tomto příběhu. Pro mě, matku, to bylo o to citlivější téma a přiznám se, že jsem se přívalu slz mnohokrát neubránila.
Příběh mě natolik vtáhl, že jsem si v půlce knihy začala na internetu vyhledávat informace o tom, zda jde o fikci nebo skutečnost.
Smutné, nejsmutnější -nejhorší, co může rodiče potkat...
Bezmocně přihlížet, jak jim na smrtelné onemocnění odchází jediné dítě...
Vzájemné odcizení, nepochopení a obviňování...
Každý z nich se vyrovnává po svém - muž tvoří album vzpomínek na syna, který fotil nebe...
Tady to bez slz nepůjde...
Ani nedoporučím, na to musí odvahu najít každý sám.
Skvělá kniha. Čím si procházejí rodiče nevyléčitelně nemocného dítěte, jak reagují na své okolí, které se snaží, ale ono je to spíš obtěžující i o tom, jak v průběhu času získávají náhled na to, co se jim vlastně stalo a čím prošli.
Pobrečela jsem si.
Pěkná kniha, reálně psaná, téma o kterém se radši moc nemluví, pěkně zpracováno, je vidět, že si tím autor též prošel a proto je příběh velmi autentický a jemně napsaný.
Tatínek, který vypráví o tom jak mu obemocněl syn rakovinou, nádor na mozku. Kniha je zajímavá, protože sám spisovatel prošel bojem s rakovinou. I mě je příběh blízký, také mám tento boj za sebou. Příběh je tedy dosti smutný a hodně reálný. Tady vidím pohled jak špatně nesou rodiče to, že jim onemocní dítě. Je v knize vidět i to čemu porozumí jen ten co má osobní zkušenost s touto nemocí. Čtivé, smutné čtení. Mě si kniha získala hodně.
Co napsat o knize na takové téma?
Příběh vypráví tatínek Rob, jehož synovi v pěti letech diagnostikují rakovinu mozku.
Co říct, co (ne)dělat, jak se zachovat vůči rodičům, jejichž dítě je takto nemocné??
Anna a Rob si toho před Jackovým narozením prožili tolik a pohoda trvala jen tak krátce ???? Kdy si přiznat, že už rodič nemůže pro své dítě nic jiného udělat? A jde to vůbec? Jak se s tím vyrovnat?
Pro mne těžké čtení, ale krásně napsáno.