Nebo nepozná obľúbencov

26.07.2017

Postrádá obvyklou sílu Remarquových knih, přesto ale výborné dílo. Snad jen konec trochu moc useknutý - možná účel. Proti zápletce žádné námitky.

03.07.2017

Delší chvíli jsem se chystala tuto knihu přečíst. Konečně jsem se k ní dostala a bohužel mě moc nenadchla. Zatím nejslabší, co jsem četla od Remarque. Konec jsem tak trochu předpokládala.

20.06.2017

Nutila jsem se do čtení, kniha mě nezaujala . Takový zajímavý název ...

20.06.2017

Tak tato kniha mě celkem zklamala. Příběh nezajímavý a konec knihy mě naštval. Jedna z těch slabších knih od E.M.R.

Osud a život. Na to v jaké době se příběh nachází je překvapivě poutavý. Remarque mě nemůže nikdy zklamat :)

22.04.2017

Pěkné počteníčko

02.04.2017

Rozhodně doporučuji,

30.03.2017

Toto dílo zachycuje období mezi válkami. Mladá dívka, která se léčí na tbc, odjíždí s mladým mužem ze sanatoria, protože tuší, že její dny na tomto světě jsou už sečteny. Chtěla by si své poslední dny užít. Její touha po životě je obrovská, ale smrtelná choroba dává o sobě vědět stále urputněji....Nádherná kniha o životě a smrti a obrovské touze žít, která s sebou nese poselství, abychom si svého života vážili a každý den si naplno užívali.
Ráda se k ní vracím a vždy mi tečou slzy jako hrachy jako bych to četla poprvé.

19.03.2017

Remarque opět nezklamal. "Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka ano."

28.02.2017

Nikdy nevíme kolik času máme a tak je nutné se zamyslet nad tím, aby ho člověk nestrávil cestou "z Brescie do Brescie"............Krásná a smutná kniha zároveň. Remarque mě opět nezklamal.
(2/17)

Kniha přečtena za 12 hodin, úchvatná, skvělá. Asi jediná kniha, kdy jsem po konci slzel, jakoby mi někdo vyrval kus mého já a odhodil ho. Tento pocit stále přetrvává.

19.02.2017

Přečetla jsem ji za dva dny, asi i proto, že zbožňuji hory a Švýcarsko... a Itálii a auta :). V Paříži jsem nebyla. Líbí se mi spousta detailů, závěr jsem čekala opačně, takže se mi líbí, že mě to neutvrdilo v předvídatelnosti. Na jednu stranu by člověk řekl, jednoduchý příběh, ale já za tím vidím hodně a je to k zamyšlení... Je to spíš oslava života než popis umírajících a to je dobře.

14.02.2017

Zvláštní kniha. Líbí se mi, i když je prakticky bez výrazného děje. Je v ní spousta zajímavých zkušeností. A konec mě opravdu naštval. Cítila jsem se podvedená, zrazená a jako bych přišla o někoho blízkého.

12.02.2017

Remarque vždy skvělý. Nikdo z nás neví, kdy jeho čas skončí

05.02.2017

Nádherná kniha. Netřeba více slov.

24.01.2017

Skvěle napsaný příběh, který místy dokáže citově zasáhnout. Některé pasáže člověku naznačují, co je v životě důležité, a že život je jen jeden, proto je třeba si ho řádně užít podle svého.

14.01.2017

Skvělá kniha.

09.01.2017

"Blázen jeden, pomyslela si. Tohle dítě, které nedospělo! Lehkomyslnost není odvaha. Znovu havaruje. Co vědí tihle všichni lehkomyslní zdraví lidé o smrti? Ti tam nahoře v horách, pro které je každé vybojované nadechnutí darem, ti to vědí."

Opravdu miluju Remarqua. Tuto knihu jsem četla před 15 lety a stala se mou třetí jeho nejoblíbenější. Sáhla jsem po ní zcela náhodně byvši o Vánocích na chalupě u mých rodičů. Tentokrát mi přišla konfrontace dvou lidí, kteří jsou na prahu smrti (tuberkulózní dívka a riskantně jezdící automobilový závodník) poněkud prvoplánové a plané.

09.12.2016

I když se řídím pravidlem: ,,Nesuď knihu podle obalu" tady se mi do toho moc nechtělo, byl to můj výběr z povinné četby, ke které má snad každý člověk trochu vrozeného odporu. I když je možná milovník knih :D. Musím, ale říct, že mě kniha mile překvapila, děj nikde nevázl a uměl překvapit, takže za mě super :D Klasický i neklasický román. Rozhodně doporučuji!