Nebudu si lhát
Sergej Alexandrovič Jesenin
Lyrické verše jednoho z nejznámějších ruských básníků.
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1972 | Anna Sněgina |
1976 | Pieseň lásky |
2001 | Tvé šedé oči se mnou všady jdou |
1987 | Na křídlech revoluce |
1964 | Lyrika |
Sbírka básní Sergeje Jesenina ke stému výročí jeho narození ....
Nebudu si lhát opravdu vystihuje jeho tvorbu -upřímnost, otevřenost a zranitelnost ....
Jesenin je obrazem své doby - idealismu a propadu iluzí - obrazem duše zraněného chlapce, který nestačil dozrát v muže ....
Kdo já jsem ? Jen pomíjivý snílek
který modro očí promarnil
já miloval jen pro pár chvilek
jako každý, kde na světě žil ....
A láska k zemi :
Voní pokosených luhů hrana
a má pro mé srdce dávný břit
Ty mě voláš moje milovaná
u tesklivých břehů opět snít ....
A na závěr :
Je mi dáno od zrození
v letu brázdit němou tmu
nic ve chvíli rozloučení
nezůstavím nikomu ...
Mám ráda jeho lyrickou nostalgii - doporučuji.