Nebylo jim souzeno žít
Helena Rezková , Pavlína Špatenková
Autorky chtějí vydáním knihy splatit po více než 70 letech dluh sokolským hrdinům, kteří již nebudou odsouzeni k zapomnění. V knize popisují sokolský odboj a pohnuté osudy 160 sokolů a sokolek, členů Sokolské župy Podkrkonošské-Jiráskovy a částečně i Sokolské župy Orlické (tj. oblast Trutnovska, Náchodska, Rychnovska, Královéhradecka a částečně i Orlickoústecka) vězněných a popravených nebo umučených během 2. světové války. Impulsem pro sepsání knihy byly události na Končinách u Červeného Kostelce, kde v roce 1942 rodina Burdychových ukrývala radistu Jiřího Potůčka, posledního žijícího z výsadku Silver A. Hned po jeho vyzrazení bylo popraveno v Pardubicích na Zámečku 17 členů sokolské odbojové skupiny S 21 B, ale ani to nebyl počet konečný, sokolské životy vyhasínaly dál.... celý text
Přidat komentář
Kniha je velmi zajímavá a mužem těmto autorka poděkovat za jejich práci a dát uctu těm kteří položili své životy za naši budoucnost, někdo zde psal že nejsou historičky a možná právě proto je tato kniha čtiva a je ostuda že Teda někdo vzdělanejši něco takového již nenapsal. Dobrá práce autorek
Promarněný potenciál. Tak by se dala dvěma slovy charakterizovat kniha pojednávající o regionálním sokolském odboji. Autorky tedy rozhodně vydáním knihy dluh nesplatily, ba naopak. Helena Rezková je publicistka, která vydala několik knih o regionální historii, Pavlína Špatenková je župní vzdělavatelka a členka Sokola, což vysvětluje tak zpackanou práci z hlediska výzkumu a prostudování pramenů a literatury. Ani jedna z dam není historička, což by jim čtenář prominul, existuje řada velmi dobrých populárně naučných historických publikací, jejichž autory nejsou historikové, ale novináři a publicisté, ale tady se nemohu ubránit myšlence, že kniha byla spíchnuta doslova horkou jehlou. Jedná se o jakousi chaotickou encyklopedii, která není kdovíjak uspořádaná a tomu také odpovídá styl psaní, jaký autorky zvolily. Je to jako číst hodně špatně napsanou encyklopedii v heslech a ještě s pravopisnými a stylistickými chybami. Co mi vadilo úplně nejvíc bylo to, že na konci knihy se dámy neobtěžovaly ani seřadit prameny a literaturu a uvést je v abecedním pořadí s příslušným odkazem na konkrétní stránky nebo archivní fondy, ale zdroje naopak nesmyslně uvedly za každým odstavcem. Je na tom velmi dobře vidět, že si vůbec neuměly poradit s citováním pramenů a literatury, které se řídí podle zásad, co údaj, to poznámka pod čarou, což ovládají i nehistorikové. Zdroje typu wikipedie.cz považuji vůbec za velmi tristní. Jsem ráda, že jsem si knihu jen půjčila a nezakoupila, protože by to byly zbytečně vyhozené peníze. Ze mne tři hvězdy.
Úžasná kniha o inspirujících statečných lidech. Nevím, jak bych reagovala v jejich situaci. Bojovali za nás.
Obdiv autorkám.