Nechte maličkých přijíti...
Helena Klímová
Podtitul : Nechte maličkých přijíti aneb civilizace versus děti? Soubor šestnácti sociologicko-psychologických úvah, rozhovorů a reportáží na velmi krizové téma: dítě, žena a rodina v naší společnosti. Sociologicko-psychologické stati a reportážní rozhovory věnované jednomu z nejpalčivějších a společensky nejnaléhavějších problémů dneška: růstu a výchově dětí postižených zaměstnaností obou rodičů, rozpady manželství a jinými skutečnostmi, které jim berou domov - hodnotu, jak zkušenosti ukazují, nezbytnou pro jejich zdravý vývoj. Knížku doplňují psychologické rozbory vybraných dětských kreseb. zdroj: www.mlp.cz Komentáře dětských kreseb napsala PhDr. Eva Vančurová, CSc. Na obálce fotografie dětské kresby. První vydání.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1966 | Nechte maličkých přijíti... |
2014 | Rodina a traumata |
1996 | Jak člověk tvoří a maří svět aneb Co děláme |
2017 | Podle článku 29, Hlava II |
„Současná doba nevede k mateřství, k rodině, a kultura, ve které žijeme, nás vždycky hodně ovlivňuje. Je to daň za ideologii, ve které žijeme. Víte, spousta lidí si pod ideologií představí nacismus nebo komunismus, ale existuje i totalitní ideologie spotřební společnosti. ...Matka, to je někdo dost jiný. Jenže dítě je dnes spíš součástí životního stylu. Pořídím si doktorát, pořídím si zaměstnání, dítě… Už to není bytostná potřeba, jako to bylo dřív nebo jako je tomu v některých jiných kulturách.“ řekla Helena Klímová o dnešní rodině a příchodu dětí do ní. I přes svůj věk je stále uznávanou psychoterapeutkou s neotřelými názory na společnost. Tak tomu bylo i za minulého režimu, kdy podepsala Chartu 77.
Kniha Nechte maličkých přijíti z roku 1966 byla nadlouho jedinou knihou, kterou oficiálně vydala. Za 11 let bylo všechno jinak. A my, jako studenti jsme tenkrát dostávali vedle učebních osnov ještě od dobrých profesorů tipy na dobrou (a často zakázanou nebo polozakázanou) studijní literaturu. Nechte maličkých přijíti byla jednou z nich. Je v ní poctivě vyobrazen rozdíl mezi nativním světem dítěte a oficiálním světem, ve kterém se musí pohybovat. A přitom tu není jmenována výchova k socialismu, jde o filozofické zevšeobecnění, které je platné pro jakýkoli režim. Proto je tato kniha stále platná a její autorka stále přednáší. Takže jen malá ukázka:
„Je nutné vrátit lidem zodpovědnost za vlastní činy. Toto právo a povinnosti však těžko lze přiřknout dospělému, jestliže k tomu nebylo připraveno už dítě. Měli bychom tedy dětem dovolit a požadovat na nich, aby samy soudily nás dospělé a prokazovaly úctu jen tam, kde si toho dospělý skutečně zaslouží. Nikdy bychom však neměli vynucovat, aby děti ctily autoritu pouze pro ni samotnou. … Nemají-li znovu ožívat strašidla potlačená dějinami, je nutné zvážit autority dříve, než se jim přizná respekt.“
Klobouk dolů, paní Klímová! A vy, co se zajímáte o výchovu dětí, zde najdete sílu a inspiraci.