Věčný instinkt

19.11.2010

[033/10] Nejspíše se teď před někým shodím (no a co), ale 'Věčný instinkt' není až zase takový brak. Odmysleme si lechtivé scénky, místy skomírající dialog a klasické líbání už při prvním shledání… Mám takový pocit, že autorka má/měla na víc. Zdá se mi dokonce, že u psaní i přemýšlela a narazila jsem dokonce i na hlášku(!).

(022) ,,To snad ne," zasténal Donald. ,,Ona je feministka! Pálí podprsenky a nenávidí vaření."

Možná mě oslepuje fakt, že jsem to četla v deseti/jedenácti letech a dokonce se i přiznám k opakovanému čtení, ale jak bych to jen řekla… autorka není čistokrevný omastek a marmeláda nebyla v té době ještě úplně vypatlána…

(055) ,,Hezký krk. Ale je hrozně vyzáblá."
,,Říká se štíhlá," opravila ho Jordanna povýšeně, ,,a kdybych byla o pět kilo těžší, zas bych se vám zdála otylá."

Zdají se čtyři horší hvězdičky moc? No, dalo by se říct, že na sešitky Harlequin - podobající se sobě jako Olsenovic dvojčata - je to hotový skvost. Na druhou stranu si to ale stále drží klišé kostru "red“ sady, což nevím dodnes jak hodnotit. Každopádně se zde nachází sexy(?) hl. hrdinka, sexy(?) hlavní hrdina, prvotní rozlícení, vášnivé usmíření a sjednocení, sem tam konflikt a pak co? No děti… to je přeci Happy end!