Něco za něco
Pavel Kraus
Detektivní příběh o smrti mladého fotografa.
Přidat komentář
Přečteno před slušnou řádkou let, ale ani tady nezměnil autor styl své tvorby, prostě šedý průměr využívající toho, že kvalitních detektivek v té době moc nevycházelo.
Příběh i autorův styl, v němž je kniha napsána, silně upomínají na dobu vrcholné socializace bývalého Československa, kdy byla podobná "úpadková" literatura komunisty po větších či menších zásazích cenzora s výhradami tolerována. Koneckonců kniha byla schválena do tisku jen pár měsíců před Sametovou revolucí a povolením šroubů. Na čtivosti knihy se to bohužel podepsalo poměrně výrazně. Absence dialogů, jež jsou nahrazeny výpisy z vyšetřovacích protokolů, i prapodivná forma vlastního vyprávění jsou chvílemi tak krkolomné a odtažitě neosobní, že jsem se z toho div neosypal. Číst se to dá, ale velká hitparáda to není.
Mám rád majora JUDr. Kalaba a jeho partu ... a dobové klima zahnívajícího socíku ... veksláci, Tuzex, černí taxikáři, pořadníky, podpultovky atd ... a ty případy mají hlavu a patu.
Autorovy další knížky
1990 | Něco za něco |
1979 | Šance |
1977 | Poslední noc |
1968 | Taková barokní smrt |
1987 | Objednaná smrt |
Poplatné době vzniku, poněkud kostrbaté, hodně "citátů" z protokolů. Příběhu - byť z doby totality - by slušelo čtivější zpracování.