Nefritová flétna
František Hrubín
Svazek obsahuje básnické překlady staré čínské poezie z doby dynastie Tchang (618-906 n. l.).
Přidat komentář
Tato sbírka se mi dostala do ruky kolem mé puberty. Již tenkrát mě přebásnění od Hrubína velmi oslovilo. Často se k ní vracím.
Probouzím se z opojení jarního rána
Nebe a země...celý svět je snem.
Copak se člověk narodil jen k práci?
Já mám rád víno, všechno najdu v něm
a k ránu opilý spím před domem.
Procitnu, mezi květy pějí ptáci,
dívám se, dívám - kde to jsem?
Je podzim, léto - či snad zima?
Já jarní vítr v písni mám.
Chce se mi vzdychnout, únava mě jímá,
vrátit se k vínu, nalít číšku sám.
Hlasitě zpívám, chladnou lunu čekám.
Zpěv končí. Smutky? Rozprchly se někam...
Li Po
Příjemné svěží překlady staré čínské poezie. Ne tak přehledné a členěné, jako například ty od B. Mathesia, zato však jemnější, a poněkud bližší laickým zájemcům o orientální poezii.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1966 | Romance pro křídlovku |
1978 | Špalíček veršů a pohádek |
1958 | Pohádky z tisíce a jedné noci |
1965 | Dvakrát sedm pohádek |
1990 | Dětem |
Nádherná lyrika básníků dynastie Tchang (a především toho nejznámějšího, Li Poa, kterého díky stejnojmenným bonbonům znají i ti největší ignoranti), která zhusta ve své kontemplativní rovině připomíná básně Omara Chajjáma:
"Bez názvu
Člověk je tady hostem, přejde práh
a zakrátko se znovu vrátí v prach,
jejž nespočetné věky navrstvily:
celá ta cesta trvá jenom chvíli.
Nikdo nám živé vody nepodal,
strom života červ dávno rozhlodal.
Kosti jsou němé. O jaru ví stěží
jehličí stále zelené a svěží.
Smutně se dívám dopředu i zpět:
co cenného má pomíjivý svět?
Li Po" (s. 38)
Skvělý je i doslov, který Hrubínovo dílo, stejně jako jím překládané básníky a jejich tvorbu, zasazuje do kontextu doby a vysvětluje, proč má výsledná sbírka takovou podobu, jakou má. Jen by mě velmi zajímalo, proč "přítel sinolog", jenž Hrubínovi básně z čínštiny překládal, není nikde zmíněný jménem. Že by někdo bývalému režimu nepohodlný?