Neházej mimčo do žita
Kateřina Horázná
Jak se vzpamatovat, když si to miminko rozmyslí a nenarodí se. Kniha s humorem i hlubokým vhledem nabízí řešení těžké životní situace, kterou prožívá polovina mladých žen. Zhruba tomuto počtu žen se totiž stane, že v průběhu těhotenství nechtěně přijdou o miminko. Přestože je to jev tak častý, neexistují k němu laikům dostupné knihy, ani veřejná diskuze. Hlavní hrdinkou knihy je dnešní typická vysokoškolačka. Studuje, absolvuje zahraniční stáže, dosahuje dobré pracovní pozice a pořizuje si s přítelem bydlení. Když se konečně chce stát maminkou, je jí přes třicet. S překvapením zjišťuje, že počínání nového života nemusí být procházka růžovým sadem, ale kovbojka bez záruky happyendu. Když lékaři začnou mlžit o tom, proč se početí nedaří, a bezradně krčí rameny, nepoddá se. Absolvuje řadu osobitých setkání s alternativními lékaři a léčiteli a na vlastním těle i duši vyzkouší řadu "nestandardních" postupů. Marně. Po dvou letech nezdarů propadá beznaději a háže flintu do žita. V tu chvíli zcela přirozeně otěhotní. Těhotenství na ni dopadá jako dar z nebes a ona ho prožívá s nezřízeně živočišným nadšením. Po čase si to však miminko rozmyslí a za dramatických okolností předčasně odchází. Radost a nadšení nahrazuje šok a citové vakuum. Není kam se obrátit o pomoc. Lékaři věc banalizují jako ztrátu "shluku buněk", manžel nechápe, proč se mu žena sesypala a okolí vše uzavírá větou: "furt lepší, než kdyby sis zlomila nohu". Ve chvílích největší samoty nachází hrdinka prostřednictvím internetové diskuze další ženy, které prožily to samé. Společně si radí, pumpují do sebe sílu a naději. Vyprávějí si svoje vlastní, často velmi podivuhodné příběhy. Dozvídáme se nevuěřitelné věci o tom, co všechno je na poli počínání nového života a jeho ztráty možné.... celý text
Přidat komentář
Za tuhle knihu jsem moc vděčná a děkuji autorce za upřímnou a otevřenou zpověď. V mnoha věcech jsem se viděla a pomáhalo mi o tom číst. Knihu jsem přečetla na jeden zátah. Prokládání internetovými diskusemi žen, které také přišly o miminko, to celé umocnilo. Opravdu moc milý, hojivý a povzbuzující počin. Děkuji.
Osvobozující nejen pro ženy s touto zkušeností. Občas je to hodně drsné čtení, které může pomoci na cestě k přijetí situace, která je tak těžká zejména proto, že je tak nelogická, neuchopitelná a mimo kontrolu. Kniha Neházej mimčo do žita legitimizuje zmatek, úzkost i slabost, kterou ženy po potratu obvykle prochází.
Kniha byla úžasná. Jsem ráda, že mě nepotkalo to, co autorka popisuje, nicméně bych knihu doporučila všem. Ne všem ženám nebo všem mužům, ale VŠEM. Protože je o duši, o bolesti, o komunikaci, o potřebě, o lásce, o pochopení... O životě. Všem rodinám v ní zmíněným přeji vše nejlepší a uzlíček v náručí.
Přesně to, co jsem potřebovala... Je přece jen trochu uklidňující zjistit, že někdo jiný si v podobné situaci prochází podobnými pocity. Přečteno za 3 hodiny.
Jedním dechem jsem dlouho žádnou knihu nepřečetla - minimálně 2 roky a 2 měsíce. A 6 dní...
Jako bych to psala já. Stejné pocity, stejné formulace.
Bohužel kniha také končí tam, kde se nyní nacházím...
Výjmečná kniha a hlavně výjmečná pomoc pro ty, které nebo kteří prošli zkušeností sponntánního potratu. Sama jsem tím prošla a tato kniha byla prvním a prozatím jediným průvodcem mým vlastním stavem, který je sám o sobě těžko uchopitelný. Tato knížka pomůže projít si znovu bolestnou zkušeností a pochopit jakou roli v ní hraje já, které bolí déle a více než samotné tělo. Doporučuji i mužům, kteří se nebojí tajné ženské zpovědi.
Kniha mi pomohla v nejtěžších chvílích. Výborně se čte. Autorce moc děkuji.