Nehoda
C. L. Taylor
Zavírat oči před vlastní minulostí je spolehlivý způsob, jak si zatemnit budoucnost. Sue Jacksonová setrvávala dlouhá léta v domnění, že má dokonalou rodinu. Z omylu ji vyvede tragická událost: její dospívající dcera Charlotta vědomě vstoupí před jedoucí autobus. Dívka skončí v kómatu a její matka pochopí, že až doposud zavírala oči před temnou realitou. A že je načase, aby té realitě začala čelit. Sue se snaží zjistit, co dceru přimělo k tak zoufalému činu. Probírá se detaily Charlottina života, noří se stále hlouběji do dívčina soukromí... a pak v jejím deníku narazí na děsivý záznam. Teprve po jeho přečtení se Sue opravdu ocitá v pekle. Z lidí, které měla dříve ráda, se postupně stávají nepřátelé, kterým nedůvěřuje. A ona sama v sobě sbírá odhodlání, aby se dokázala vrátit do vlastní minulosti, kterou v sobě dávno pohřbila. Tolik na ty dávné hrůzy chtěla zapomenout! Zapomenout ale nemůže. Nesmí. Protože pokud chce své dceři pomoci, musí z paměti vylovit všechny přízraky z minulosti. Jedině tak zjistí, odkud Charlottě hrozí největší nebezpečí. A možná dokonce zjistí, že největším nebezpečím je pro svou dceru ona sama...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , DominoOriginální název:
The Accident, 2014
více info...
Přidat komentář
Střídání doby před svatbou a po nehodě dcery ležící v komatu. O tom, jak se nevyplatí začínat si něco s psychopatem. Ale žádná pecka to nebyla.
Jela jsem s mamkou po dlouhé době do knihovny, z jednoho regálu na mě vykoukla tato kniha. Zaujala mě, tak jsem si ji půjčila.. byla to dobrá volba! Můžu jen doporučit dál! :)
Trochu zdlouhavé některé pasáže, ale jinak celkem dobré. Na můj vkus hlavní hrdinka dost tupá, že nepoznala dříve psychopata....
Knížku jsem přečetla jedním dechem. Místy se mi zdála zbytečně zdlouhavá, ale čtivá od začátku až do konce. Mám podobnou zkušenost, v některých pasážích jako bych viděla sebe a svého "psychopata". Neodsuzuji ani jednání a chování hlavní hrdinky v minulosti, kdo nezažil, nepochopí.
Knížka se četla dobře. Prolínání minulosti a současnosti mě baví. Ale jak jsem nerozuměla chování Sue v minulosti (nicméně vzhledem k věku se dá pochopit), tak její jednání v přítomnosti - jako dospělé - ženy bylo dost nepochopitelné.
Knihu nezatracuji, ale mě neuchvátila. Vzpomínkové pasáže mě rozčilovaly, na vykreslení osobnosti Jamese a prožitých traumat jich stačilo méně. Jednání Sue bylo natolik neuvážené, impulzivní a přehnané, že jen umocňovalo pocit, že je šílená. Sue prostě neuměla včas a rozumně řešit své problémy ani v mládí, ani později. Ještěže měla v životě i velkou dávku štěstí.
Zřejmě i proto, že jsem v mládí měla svého vlastního psychopata (a že vím, že není moc o co stát), dokázala jsem se do příběhu poměrně dobře vžít, tudíž to na mě dýchlo o to víc stíněně. Celkově se mi ten příběh líbil, velmi slušná detektivka.
Hloupoučké, nevěrohodné, nevyvážené, nelogické chování postav... Mou mladší verzi by mne to možná bavilo, ted už je to jen ztráta času...
Tak tohle byla pecka, miluju, když mě knížka chytne hned od začátku a tahle mě držela od začátku až do konce.
9/21 Bylo to super, určitě napinavejsi než Zmizelý, ale oproti Zmizelemu nebyl překvapivý závěr. Takže vlastně vůbec nedokážu říct, která knizka se mi libila víc. Další jsem od autorky zatím nečetla. Palec nahoru za flashbacky a výlet do Prahy. Za mě obrovská spokojenost a už vím, ze autorka patří mezi mé oblíbené a těším se na další knihu.
Vždy, když vidím na začátku kapitoly nejake datum, protože se skáče z minulosti do současnosti, tak se křižuju, protože si nejsem schopna to datum zapamatovat a zorientovat se :-D ale zde to šlo celkem snadno. Kniha je čtivá. A taky jsem z ní chvílemi mela husí kůži, zvláště v kapitolách o Jamesovi.
Co se týče hlavní hrdinky, dost jsem nechápala, proc s Jamesem je, když je to takový ničema (ještě slusne řečeno). Nechávat se takto tryznit a ponizovat a nevidět, ze to není normální, tomu nerozumím a trochu mě to štvalo. Rikala jsem si, jak je hloupá. Ale na druhou stranu, asi člověk nemůže soudit, když v té situaci není, asi to vždy není jednoduché.
Každopádně plny počet nedávám, ale číst se dá:-)
Vážne sa snažím dotlacit k tomu túto knihu prečítať. Som ni kde v polovici a Susan mi tak neskutočne ide na nervy, že sa mi stáva málokedy. Možno som alergická na ten typ dejovej linky, ktorí je teraz taký populárny, a síce že, môj priateľ sa ku mne správa ako k poslednej handre, ale ja pred ním s radosťou padnem na kolená. Lež ma chytila od začiatku, ale o tejto knihe sa tak vyjadriť nemôžem..
Priemerný triler. Čitateľný, ale neveľmi rezonujúci. Obete Sue a Charlotte mi vôbec neboli sympatické, čo Jamesovo správanie k nim síce neospravedlňuje, ale aj tak znižuje napätie.
Mám stejný pocit jako Martousek, četla jsem daleko lepší, ale dalo se. Zkusím další v pořadí.
C.L.Taylor jsem si oblíbila, pro její umně vykreslené zvyšující se napětí, prolínání časových rovin, uvěřitelné příběhy. Opět mě nezklamala a s radostí se vrhám na další knihu.
81%
...Podívá se na mě, ale já jí nedokážu pohlédnout do očí. Nemůžu odtrhnout zrak od puberťáků na hřišti. Právě mi popsala Jamese - dvacet let poté, co jsem ho naposled viděla.
___________________________________________________________________________________
Přečteno znovu. Výborný psychologický thriller, čtivý, se slušnou zápletkou a rozuzlením.
Odehrává se ve dvou časových rovinách: v 90. letech se Sue a Jamesem a v r. 2012, kdy dcera Sue a Briana záměrně vstoupí pod autobus a teď je v kómatu. Sue se snaží přijít na pohnutky jejího činu, přitom naráží na znepokojující skutečnosti se spoustou tajemství. Nad tím vším visí přízrak Jamese, kterého se Sue ani po těch letech nepřestala bát.
Doporučuji, knížky C.K.Taylor jsou sázkou na jistotu.