Nejbližší
Kateřina Janouchová
Román Nejbližší vypráví příběh, který prožily či prožívají desítky rodin bez ohledu na zemi, ve které žijí. Kateřina Janouchová v něm přináší svědectví o problémech těch, kteří ve svém nejbližším okolí mají někoho, kdo bojuje se závislostí na alkoholu či drogách.
Přidat komentář
Pro ty, kteří jsou, nebo někdy byli v pozici té nejbližší, bude kniha místy působit pravděpodobně jako jakési deja vu. friday night funkin mod game On je ten příběh totiž vždycky skoro stejný. Ať se jedná o alkoholika, nebo alkoholika abstinujícího. Žít s jedním ani s druhým, není nikdy velká výhra. A přesto..
Svědectví o problémech těch, kteří ve svém okolí mají někoho, kdo bojuje se závislostí na alkoholu či drogách.
"Domnívám se, že spoluzávislost je obrovská past na ženy. "
(2011)
Nepochopím,jak může někdo mít tolik dětí s alkoholikem a věřit snad,že se napraví?Nenapraví,věřte mi.Také jsem to zažila,proto to nechápu,jak v tom někdo může žít tak dlouho?Nebyl to bůhví jaký literární počin.Prostě se mi to nelíbilo.
Jedna z těch knih, které se mi nesmazatelně zaryly do hlavy, lépe řečeno do srdce.
Autorka popisuje boj svého manžela se závislostí, především ale boj svůj. To činí s neskutečnou otevřeností, která této knize dodává na skutečnosti - ona totiž skutečná je, jelikož tuto smutnou etapu života autorka sama zažila.
Úvahové pasáže o alkoholu jsou to nejzdařilejší na této knize.
Prostě zpověď od té Nejbližší miluju.
Kniha se mi líbila, protože se mě toto téma netýká. Sice nechápu hrdinku, že to vydržela tak dlouho a stále si jako příslib lepších časů pořizovala s mužem děti. Jako kdyby neměla žádnou hrdost. Nemyslela na děti, jaký budou mít život s alkoholikem? Ze začátku se vždycky všechno zdá jednodušší, zdá se, že si s tím člověk dokáže poradit sám, pak že mu pomůže rodina, okolí... Ale když se nic nemění k lepšímu, tak proč si dál komplikovat život? Pryč od toho...
Knihu jsem přečetla jedním dechem, bavila mě moc, i když jsem hrdinku od začátku nechápala. Zcela dobrovolně si alkoholika vzala, ba co víc dobrovolně s ním měla tři děti. Nechápu a nikdy nepochopím! Přečíst by si ji měly všechny, které si říkají, že se dotyčný změní, ať už kvůli ní samé nebo kvůli dítěti. Nezmění, milé dámy, nezmění.
Dávám 3 hvězdičky i když jsem knihu nedočetla.
Začalo mně hrozně iritovat neustálé přesvědčování jak strašný je život s alkoholikem ,ale jak těžké je odloučit se od něho . Nevím jestli autorka přesvědčovala sama sebe,nebo varovala všechny zamilované slečny a ženy.
Žena,která se rozvedla s mužem kvůli pití se znovu bezhlavě zamiluje do alkoholika a má s ním čtyři děti , tak to mi jí opravdu není líto a ani ji nechápu. Jak to může udělat právě těm dětem to mi fakt hlava nebere.
Takže kdo snad dosud věřil , že je možné alkoholika změnit , tak ať si tuto knihu přečte a má ji neustále na nočním stolku . Změnu vždy musí chtít jen a jen ten závislý.A v této knize je to zas a znovu psáno .
Zajímavá kniha, ze začátku opravdu neustále se opakující popisy alkoholika a jeho způsobu života, ke konci je již příběh zajímavější a čtivější.
Pro ty, kteří jsou, nebo někdy byli v pozici té nejbližší, bude kniha místy působit pravděpodobně jako jakési deja vu. On je ten příběh totiž vždycky skoro stejný. Ať se jedná o alkoholika, nebo alkoholika abstinujícího. Žít s jedním ani s druhým, není nikdy velká výhra. A přesto..
Na ty šťastnější, bude asi hlavní hrdinka/autorka působit až neuvěřitelně hloupě a možná , i z toho důvodu, knížku odloží. A možná ne.. Tak či onak, myslím, že za přečtení stojí. Už jen z toho důvodu, že žijeme v zemi, kde je pít, a to i přes míru, vlastně úplně normální a s alkoholismem milovaných lidí tu má zkušenost kde kdo. Bohužel.
Ke knížce je asi třeba přistupovat ne jako ke kdoví jakému literárnímu počinu, ale spíše jako ke zpovědi a sdílení zkušenosti. Pro mě byla určitě přínosem.
Zajímavá knížka, sice ze začátku trochu rozvleklé, děj se pak rozjede a dočítala jsem zvědavá, jak vlastně příběh skončí. Zajímavý je pohled na problém alkoholismu ze strany partnera alkoholika. Takže celkově se mi knížka líbila.
Kniha se dobře četla, tak ve třetině mě už otravovalo stálé opakování stejných výrazů. Že si hrdinka pořídila 4 dítě s alkoholikem je opravdu nepochopitelné, ale na druhou stranu se její manžel nejevil jako násilnický typ a to měla při vší smůle štěstí.Myslím, že v realitě jsou na tom manželky alkoholiků mnohem hůř.
Už nevěřím ve "výchovnou" sílu literatury, protože dějiny - ty velké, světové, i životy jednotlivců - ukazují, že literatura - krásná i naučná - si může psát co jen chce, ale chlast je chlast. Tuto knihu by měly číst hlavně ty dívky a ženy, které jí číst stejně nebudou, protože v době potenciálně určené ke čtení raději - stejně jako vypravěčka příběhu - sedí se svým chlapem někde v hospodě něbo na diskotéce, nasávají s ním nebo se dívají, jak on chlastá. A stejně jako autorka si myslí, že jednou, až on si jí vezme, až tu budou děti, až přijdou vážné životní krize, až ..., až..., tak on mávnutím kouzelného proutku chlastat přestane, ovládne se, bude se léčit, a to jistě jenom proto, že je miluje, k dětem má vztah, bla bla bla.. Nepřestane. Tisíckrát omílané varování je v této knize na sto způsobů vyslovené, až by si člověk myslel, že když už to je jednou takto vyřčené, napsané, vytištěné, distribuované, tak se to už nemůže nikdy nikomu stát. Protože jenom naprosté krávy by něco takového mohly znovu udělat a s někým takovým se zahazovat a plodit děti, když se ví a veřejně přetřásá, jak to končí!!! A přesto se totéž, némlich to samé, stává denně. Na zdraví!
Přečteno jedním dechem. S autorkou a hrdinkou zároveň jsem souzněla celý příběh a to naštěstí žádného alkoholika doma nemám. Dalo by se odsuzovat, ale tady to chce i nějaké to pochopení. Příběh bez zbytečných sentimentalit, s touhou zachytit ty vnitřní ženské pochody a hlavně odpověď na otázku proč, proč já, proč tohle, proč takhle. Odpověď by mohla znít: protože život.
Po přečtení první stránky jsem nejdříve knihu odložila s tím, že na tohle asi nemám "koule". Neměla jsem zrovna chuť na tolik deprese, zklamání a zoufalství, protože mi bylo jasné, že příběh bude obsahovat pořádnou koňskou dávku. Pak mi to ale nedalo a vrhla se do toho a dočetla knihu jedním dechem. A jsem za to ráda, protože u některých pasáží jsem měla tisíc chutí vzít zvýrazňovač a podtrhnout je. Je to syrové, plné emocí ... prostě ... stálo to za to.
Zajímavá kniha, zajímavé téma. Věřím tomu, co píše v knize - muži by už dávno odešli, ženy zůstávají....
No kniha mě nijak zvlast nezaujala..stále dokola se jen snazila aby s alkoholismem přestal .. prestalo mě to bavit cist v polovine knihy ..
tady se můžete podívat, jak dopadla realita
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/209562210800020-13-komnata-kateriny-janouchove/
Jelikož vím, že kniha byla mix reality s trochou fantazie, tak by mě zajímalo, jak to vlastně dopadlo či dopadá. Jestli happy end nebo recidiva...Každopádně tato kniha mi otevřela oči. Dívám se na své okolí trochu jinak. Člověk pak vidí, že ten alkohol je opravdu všude. A hlavně ti nejbližší jsou opravdu opomíjeni.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Jak jsem přišel na svět |
| 2012 |  Podváděná |
| 2005 | Nejbližší |
| 2013 | Sesterstvo |
| 2017 | Bosá dívka |
Kniha vyvolává spoustu emocí, takový příběh o drogově závislých z pohledu postižené partnerky jsem zatím nečetl. Každý má s alkoholem nějakou tu zkušenost, určitě zná nějakého toho moulu závislého a tak se někdo hrozí, jiný lituje spoluzávislého partnera, případně dotčená dítka a doufám, že těch škodolibých, kteří si říkají, že ta žena si za své utrpení může dost sama, je minimum. Kniha je takovou učebnicí pro spoluzávisláky, snad těch poučených bude hodně.