Nejlepší české básně 2014
Petr Hruška , Olga Stehlíková
Nejlepší české básně série
< 6. díl >
„Mám to tak s básněmi odjakživa, že je považuji především za neklid, který má člověka vytrhnout z jeho ustálenosti, který má zpozornět jeho citový a myšlenkový život. Básně člověku nepotvrzuji to, co ví, co si představuje, co prožil a hodnotově roztřídil, naopak mu všechno trochu rozhážou, nakloní, rozechvějí a v posledku tak v něm vyvolávají — touhu. V ní je celá naše neúplnost, paradoxnost a neskončenost. Báseň totiž, myslím, ze své povahy není definice, ale volání." Z prologu Petra Hrušky S nápadem vydávat ročenky „nejlepších básní“ přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Edice The Best American Poetry záhy zaznamenala velký úspěch a podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa. Projekt zahájený Hostem v roce 2009 sklízí i v českém prostředí příznivou odezvu u kritiky a čtenářů. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, naopak má představit subjektivní pohled editorů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Svazek představuje výběr z básní, jež byly v daném období uveřejněny jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost byla věnována poezii publikované knižně, časopisecky, ale i na internetu. Po editorských dvojicích Karel Šiktanc a Karel Piorecký (2009), Miloslav Topinka a Jakub Řehák (2010), Petr Král a Jan Štolba (2011), editorce Simoně Martínkové-Rackové (Sto nejlepších českých básní, 2012) a Ivanu Wernischovi s Wandou Heinrichovou (2013) se role editorky ujala Olga Stehlíková a úlohy arbitra se zhostil zřejmě nejpopulárnější český básník střední generace Petr Hruška.... celý text
Přidat komentář
Pěkné grafické zpracování. Slušný úvod od Petra Hrušky. Taková ta jeho klasika, kdy se zamejšlí mimo jiné nad tím, jestli by nebylo lepší sedět u piva, než se smolit s kupou básniček. Jinak výběr je to solidní... co se tak asi píše po večerech, při cestě z hospody, v buse, v metru, v tramvaji nebo po večeru strávenym u vína a deskovky a po kocovině ráno. Vadil mi akorát doslov, místo toho mohlo být víc básniček za tu cenu. Když už to někdo chtěl mít i s ním, tak mohl být na konci odkaz na net, kde by visel... ten zbytečně dlouhej doslov.