Nejlepší člověk na světě
Matouš Dvořák
Novela Matouše Dvořáka, která získala druhé místo v prestižní literární soutěži "Velká cena Talent Pro ART 2021". Jak zdivočelé stádo vehnali se do ulic našeho krásného města a shlukli se na náměstí. Byl to nadšený, jásající dav, mávající transparenty nad hlavami a skandující skvělá hesla o lepších zítřcích – pryč s chudobou, konec nevzdělanosti, zatočme s korupcí, učiňme přítrž morálnímu úpadku, postarejme se o naše staré, protože co je staré, to je drahé, zaveďme mezilidskou rovnost a buďme dobří a solidární a spokojení a spravedliví a správní a žijme si na výši! Strhující a výborně napsaná novela mapující cestu úspěšného a oblíbeného muže, politika, člověka. Autor ve svém textu velmi dobře vystihl davové šílenství, vývoj hlavní postavy s určitými ideály a vliv postupně narůstající moci na jeho nezadržitelný pád.... celý text
Přidat komentář
Nejlepší člověk na světě by se ke mně určitě nedostal, kdyby mě autor sám neoslovil. Moc děkuji. Z anotace bych si ji nevybrala. Sci-fi novela s prvky politické satiry není nic pro mě. Sci-fi nevyhledávám a politiku už vůbec ne.
No udělala bych chybu. Snad poprvé mi nevadilo, že je to jen novela o 100 stranách. Většinou mám raději tlustší knihy, kdy jde problém více do hloubky. Ale tato novela je opravdu skvělá a já bych ji přála, aby se dostala více do podvědomí čtenářů.
Autor skvěle vystihl vývoj hlavní postavy, když ho zvolili. Najednou byl premiérem a měl moc. Z ideálů a snů se stává moc a moc, že všechno můžu. Čím víc mám peněz, tím víc myslím sám na sebe. Chci aby jen mě uctívali. Pro MOC jdu přes mrtvoly, když mi jde někdo do plánů, není nic jednoduššího než ho odstranit. Ne já sám, mám na vše lidi.
A občas je potřeba udělat na oko dobrého, pomoci slabým, abych byl “Nejlepší člověk na světě “. No z knihy mě mrazilo. Dost věrně to autor vystihl, davové šílenství, kdy jeden politik dokáže pobláznit celou republiku a jaký dopad pak všechno má. Připomíná mi knihu Farma zvířat.
Tento příběh byl velmi zajímavý, proměnlivý a nic podobného jsem nikdy nečetla.
Poté, co se pan Gé stane premiérem, se můj pohled - na jeho osobu a činy - měnil z kapitoly na kapitolu. Měl ušlechtilé úmysly, ale když musel dát, pak zase někde vzít, aby jich docílil. Nebál se ani sáhnout někomu na život. A pak je tu moc, když jí má chce víc, aby mohl konat více dobra (z jeho pohledu). Zamířil opravdu vysoko a jeho činy nešli ani náhodou předvídat. Někteří ho měli za dobro, jiní za zlo a další za blázna. Jeho činy byly všelijaké a někdy i kruté či praštěné.
Celý příběh byl poutavý, proměnlivý, donutil k zamyšlení nad tím vším, co se tam dělo.
Příběh se mi líbil, byl hodně jiný a rozhodně takový, který mi dlouho zůstane na paměti. Osobně doteď nevím jestli si myslet, že byl dobrý člověk, špatný nebo praštěný. Byl zkrátka taková zvláštní osobnost, co se snaží udělat mnoho dobra, mnoha zvláštními myšlenkovými pochody / činy. Také se nezdráhal využít média nebo jiné lidi, ale ne vždy to dobro bylo dobré, spíše zlé.
Takové politikaření, vymícení korupce, moc a vláda,... Jak už jsem psala, byl zvláštní, poutavý a zajímavý, z pohledu mnoha skutků - bláznivý, šílený nebo z jeho pohledu šlechetný, ale druhých zarážející nebo nepochopitelný.
Skončilo to rozhodně zajímavě.