Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356864/bmid_nejlepsi-pro-vsechny-I9h-356864.jpg
4
1624
1624
Jak můžeme vědět, co je pro ostatní nejlepší, když sami být šťastní neumíme? Desetiletý rozmazlený průšvihář Viktor žije v Praze s matkou, divadelní herečkou, která si s jeho výchovou ani s vlastním životem neví příliš rady. Když jednoho dne Hana dostává nabídku na natáčení seriálu na druhém konci republiky, bere ji jako příležitost, jak všechny své problémy vyřešit. Aby se mohla věnovat natáčení, přestěhuje Viktora přes jeho odpor k babičce na venkov. Namlouvá si přitom, že pro něj bude nejlepší, když změní prostředí, a pro její matku, která nedávno přišla o manžela, bude dobré, když nezůstane sama. Viktor se cítí zrazený a podvedený a jeho zoufalství je tím větší, že dominantní babička má jasnou představu o tom, jak by měl jeho život i život jeho matky vypadat. Kromě dramatického sžívání se s venkovem, sleduje román i další osudy Hany bojující se seriálovou rolí, s Viktorem, se svojí matkou i příležitostnými milenci. A rovněž příběh babičky, která si vedle Viktora začíná uvědomovat své slabosti a neodvratně přicházející stáří. A všichni přitom chtějí jeden pro druhého jen to nejlepší. Petra Soukupová ve své vrcholné formě znovu ukazuje, jak bravurně dokáže zachytit vyhrocené rodinné vztahy a prožívání dětského hrdiny v okamžiku, kdy si uvědomuje svou bezmoc ve světě dospělých. A také bezmoc dospělých vůči svým vlastním představám o štěstí. Jedna z důležitých událostí, kterou Viktor na venkově prožije, pak tvoří příběh souběžně vydávané dětské knihy Petry Soukupové Kdo zabil Snížka?... celý text
Přidat komentář
Moc hezky zpracovane tema. Kdo ma podobne rodinne vztahy, mel by v romanu najit jakesi pouceni.. ne vzdy je to, co delame a povazujeme za spravne tim nejidealnejsim resenim pro vsechny zucastnene - ac veci myslime dobre. Komunikace je vzdy zaklad!
Postava babi Evy mi dost pripomina moji maminku. Doufam, ze pro ni budu vzdycky dcera, ktere se nebude bat cokoliv rict - at uz se bude jednat o dobre nebo spatne udalosti.
I když budete možná a nejspíš všechny tři hlavní postavy (které příběh vyprávějí) i nenávidět, možná a nejspíš je budete na konci knihy milovat. Toho rozmazleného spratka, tu hysterickou sobeckou sebestřednou matku a tu akurátní starostlivou babičku. Ta je z nich ovšem nejvíce při smyslech. I když si spousta z vás řekne: "proboha, co je to za rodinné vztahy, proboha co je to za rodinu", spousta z "nás" siřekne: "proboha, to je jak u nás v rodině".
Je to Petra Soukupová a její sondy do duší, je to Petra Soukupová a její neuvěřitelné charakteristiky postav, které k vám přijdou nenásilně pomocí jednoduchých slov. Není to žádná náročná literatura a zároveň je to velmi silné a odvážné psaní. Je to totiž odkrývání tabu a tohle by nikdo bez osobních zkušeností nemohl napsat. Těším se opět na další setkání.
Moje první kniha od autorky P.Soukupové a moc se mi líbila. Dějové linie mi nevadily,trochu mi bylo líto Viktora a i vztah maminky Evi s dcerou Hanou byl také velmi depresivní. Určitě doporučuji přečíst.
Styl psaní se mi líbí. Námět se mi líbí. Střídání osob a dějových linií se mi líbí. Nejlepší je konec, žádný nejasný otevřený příběh, aby se mohlo navázat dalším dílem. Skvělá psychologie postav a hlavně, v jejích knihách se více či méně najdou snad všichni. Doporucuji!!!
Soukupová je má oblíbená česká autorka. Mám ráda její styl i témata, která si vybírá. Na tuto knihu jsem se hodně těšila a zřejmě jsem nebyla jediná, o čemž svědčí dlouhá čekací lhůta hned v několika místních pobočkách knihovny. Tentokrát mě však na rozdíl od starších knih příběh „nedostal“. Místy mi přišel jakoby schválně až moc „vyhrocený“, takže na mě některé situace nepůsobily vůbec reálně, jen vykonstruovaně. Navíc si nemohu pomoci, ale obsahově mi hodně připomínal předchozí román Pod sněhem, který však pro mě osobně byl daleko lepší, bližší i důvěrnější. Moc však děkuji za perfektní konec – ono vybočení z rutinního vyprávění, které čtenáře celou knihou provází, tím u mě kniha alespoň v závěru stoupla.
Rozhodně však doporučuji začít nejprve knihou Kdo zabil Snížka?, aby se čtenář nepřipravil o dobrodružné pátrání Viktorovy kamarádky Martiny a nepřečetl si zde rovnou odpověď.
Moje první seznámení s autorkou a musím říct, že jsem mile překvapená. Velmi dobře zvládnuté charaktery postav a jejich myšlenkové pochody. Moc se mi líbili pasáže s Viktorem, krásně popsané pocity a starosti/radosti malého kluka.
Rodinné vztahy jsou velmi složité a tady se o tom můžeme přesvědčit.
Od tejto knihy som teda očakávala veľa, vzhľadom na superlatívny rôznych knižných blogerov, superlatívy na sociálnych sieťach a podobne. To naozaj takto to majú rodiny? Že to, čo majú v hlave, nikdy neprevtelia aj do slov? Alebo autorka to tak prežíva a preto o tom takýmto spôsobom píše? Odcudzovanie, miskomunikácia, dezinterpretácia správania- welcome in a happy family.
Z mého pohledu trochu slabší Petra Soukupová, přestože v knize dodržela "vše, nač jsem u ní zvyklá": pořádné rodinné drama, vyhrocené postavy a situace, pramalý ohled na čtenářský komfort a téma, které člověka zasáhne svou aktuálností.
Obsahově se mi kniha líbila, ale četla se mi velmi obtížně, jelikož nebyly uvozené přímé řeči a občas jsem se ve větách ztrácela. Když už autorka nedodržuje pravidla pravopisu, tak by mohla přímou řeč alespoň zobrazit kurzívou např.
Příběh zajímavý a neotřelý tím, že je vyprávěn z pohledu 10leteho kluka, jeho mamky i babičky. Generační výměna názorů často končí hádkou a každý má na situaci odlišný náhled.Uvědomila jsem si při čtení často, co asi způsobuje moje občasné neshody s mamkou. Naštěstí to nedochází do takových extrémů jako v knize. Fakt se mi ta kniha líbila, až poslední strana mě moc nepotesila, vicemene ani dobry, ani spatny konec. Jo a v Ostravě se to opravdu neodehrává, jen je tam zmíněná že tam Hana pojede natáčet seriál (viz čtenářská výzva žebříček).
Audiočetba a jedinečná.
Prostá niterní dramata, která v životě jdou ruku v ruce, takže motto "život je boj" je v rozhodování a v přesvědčování vlastního já v postoji k ostatním vlastně bojem neustálým.
Obdivuhodně deníkovsky výstižné, každá z postav je zrcadlovým odrazem dnešní doby, jejich postoje jsou uhrančivě opravdové.
Dramata všedního života s dávkou nostalgie.
Citace :" To bude, ale zatím o tom nevím." (hezky vyladěný konec)
Fajn.
Dávala jsem si na čas s hodnocením této knihy, nechala ji v sobě doznít. Příběh to byl velmi silný, nějakou dobu mi všechny jeho postavy chyběly. Matku jsem chápala že všech tří postav nejmíň, byla mi povahově nejvzdálenější, ač nepochybuji o tom, že i ona chtěla jen to nejlepší..babičky pohled mě bavil nejvíc a nejvíce mě zasáhl. A jakýsi prostředník, malý chlapec, tomu dodal to správné koření a pohled očima dítěte, on prošel dle mého názoru velkou proměnou. Nádherná kniha o vztazích. Doporučuji..
Tak tohle byla jedna z nejlepsich knih, kterou jsem kdy cetla. Konec byl strasne dojemny, knizka byla skvela a fakt neuveritelne pravdiva. Klobouk dolu pred autorkou.
Moc pěkná kniha, hlavně o vztazích, o těch, kteří jsou si nejbližší, a přesto si často vůbec nerozumí.
To je příběh matky, dcery a vnoučka, kteří prožívají někdy dost vypjaté situace. Kniha je hezky napsaná, dobře se čte a určitě stojí za přečtení.
Báječná kniha,dějová linka mě hodně bavila. Naopak co mi nesedlo,byla forma jakou je kniha napsaná ale to je jediné mínus knihy. Jinak dobrá psychologie postav a skvělý pohled na rodinné starosti a život.
Vztahy a spory jaké jsou snad v každé rodině. Moc pěkně a věrohodně zachyceno.
Nejlepší pro všechny, ano, s tímto výrokem se potkáváme velmi často. Kdo z nás nemá pocit, že to co dělá a jak jedná, je přeci nejlepší pro všechny. Otázkou je, jak to vidí “ti ostatní”, mnohdy jinak než my. Jak křehké jsou rodinné vztahy? Avšak nakonec i přes jejich křehkost jsou tím nejcenějším, co ve svém životě máme. Nad těmito otázkami se odehrává děj knihy.
Oceňuji práci autorky s psychologií jednotlivých postav. Jedenáctiletý Viktor, nezvladatelný chlapec z Prahy, který se potácí ve “vzduchoprázdnu”, a proto si občas neodpustí chovat se jako rozmazlené protekčni děcko, se přestěhováním na venkov a nastavením pravidelného každodenního řádu, stává citlivým klukem, který zastává smysluplné životní hodnoty. Hanka, herečka, potácející se mezi vztahem k synovi a matce, která nedokáže přijmout její profesi a být na ni pyšná. Zoufale hledající zázemí, lásku, pochopení. Musí urazit klikatou cestu, aby našla sama sebe a srovnala si svůj život.
Eva, babička. Prototyp superženy, vychovávající své děti za éry socialismu, a vytvářející dokonalý servis pro celou svoji rodinu. I ta musí projít vývojem, najít si cestu k dceři, jejíž způsob života pro ni může být těžko pochopitelý.
další skvělý psychologický román s dobře vykreslenými charaktery jednotlivých postav. Psaný stylem filmového scénáře, což je pochopitelné vzhledem k původní profesi autorky. Uvěřitelný příběh, nutící k zamyšlení nad naším vlastním životem. Nad tím, jak jednáme se svými nejbližšími a jak občas nahlížíme na jejich jednání s mírným despektem. Asi bychom se měli umět podívat nad věci z různých úhlů a přestat občas být tak soběstřední. Kniha Petry Soukupové nám k tomu může pomoci.
Přidávám se k těm, kterým se tato kniha velmi líbila. Knihy českých autorů nečtu příliš často, proto pro mě byl příběh příjemným překvapením. Autorka skvěle vystihla dnešní dobu - děti trávící čas hraním her na mobilu či počítači, vybíravé v jídle, rodiče, kteří nejsou schopní vychovat dítě, protože se snaží být jejich kamarády a nevymezují hranice, které každé dítě potřebuje a starší generaci, která ty mladší nechápe. Za mě velké ANO.
Napřed mi vadilo, že chybí přímá řeč, ale brzy jsem si zvykla. Kniha se mi moc líbila, námět byl z tak běžného života, že si myslím, že si tam každý tak trochu najde to své. Překvapuje mě, že tak mladá spisovatelka se umí dobře vcítit i do duše staršího člověka a to dokonale. Určitě se těším na další knihy od této spisovatelky.
Štítky knihy
rodiče děti vztahy soužití sobectví Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Děkuji paní Soukupové za velmi zdařilou sondu do rodinných vztahů. Myslíme si, jak jsme jedineční a přitom jsme všichni tak stejní.. :-)