Storm

22.07.2023

Byl jsem spokojen i dobře se to četlo

02.05.2023

Modré oči, bílé vlasy, čelenka a plášť - to je Ororo Munroeová, Storm. Mutantka, zlodějka, členka X-Menů, partnerka, manželka, vůdkyně, bohyně, královna a žena, pro niž snad neexistují žádné hranice. Chris Claremont a Barry Windsor-Smith ji nicméně představují jako nejistou, tápající a pochybující bytost, která poté, co přišla o své mimořádné schopnosti, hledá sama sebe, své místo pod sluncem, svůj cíl a osud. Dvoudílný příběh, v němž se hodně přemýšlí, zpytují se hlubiny duše, pátrá se po odpovědích na trýznivé otázky vlastního svědomí, jde hodně do hloubky a vynáší na světlo světa podivuhodné pravdy o nás samotných. Láska a strach, vina a odpovědnost, minulost i budoucnost, a v neposlední řadě to nejdůležitější: smysl života. Druhý příběh z pera Christophera Yosta, kterému dal obrazovou podobu fenomenální Diogenes Neves, už je o něčem úplně jiném a i samotné pojetí nemůže být odlišnější. Tady se zachraňuje Wakandské království, jeho vládce T´Challa a všichni jeho lidé... a aby toho nebylo málo, tak ještě na druhé straně světa je potřeba ochránit X-Meny před nimi samotnými. Můžete si být jistí, že když Storm zavelí "Důvěřujte mi!", posadí vás to bez pardonu na prdel. Je doslova úžasné, kolik pohybu a dynamiky dokáže Neves nacpal do jediného panelu, jak kácí hranice, prolíná, spojuje, používá obraz v obraze... a pořád to má hlavu a patu. O Windsor-Smithově zadumané Storm s čírem jsem možná pochyboval, ale před Nevesovou prsatou krasavicí se kdykoli budu plazit po zemi a slíbávat prach z jejích nohou.

05.10.2021

Dva retro sešity příběhu "Smrt života" mě mile překvapily. Kresba je sice retro, ale bavila mě. Ororo je tam fakt kočka. Bavil mě i příběh. Je docela komorní a filosofuje nad smyslem života. Na konci je scéna z domorodé vesnice v Africe, ve které vesničané tančí kolem ohně a Storm se snaží zachránit dítě při porodu. Těch pár stránek je udělaných fantasticky. Zajímalo by mě, jak ten příběh potom pokračuje.
Hlavní moderní příběh s názvem "Dva lidé z cizích světů" sice není vyloženě nudný, ale zápletka je tuctová. Navíc je příběh vyprávěn nehezkou počítačovou kresbou. Sice se i zde našlo pár stránek, které se mi líbily, ale to je tak všechno.

24.12.2020

Na každém příběhu mě zaujalo vyprávění i kresba, ať u starších či novějších sešitů. Bavil jsem a vyprávění se četlo samo.

16.09.2020

Sympatické na albu je, že se primárně soustředí na postavu mutantky Storm a nabízí dvojici uzavřených příběhů přímo s ní spojených. Takže jako představení postavy super. Obsahově už je to z mého pohledu slabší - první sešity pracují s motivem psychologického rozboru, jak je důležité umět se po pádu znovu postavit. Typický Chris Claremont, typické osmdesátky. Druhý hlavní příběh pak nabízí zajímavou zápletku, kdy musí hrdinka bojovat prakticky proti všem svým blízkým a kolegům, protože ti se ocitnou v moci zákeřného zloducha. Jenže v důsledku nenabízí Christopher Yost nic jiného, než klasickou fackařinu, ve které si postavy dávají tak dlouho přes pusu, dokud některá z nich nepadne, čímž se usvědčí z prohry. Celkově je to ale fajn čtení, pěkná kresba a svižný text, ovšem vlastně nic, k čemu bych cítil potřebu se někdy vrátit – to už se mi do paměti mnohem víc zapsal příběh z Wakandy když na ni zaútočili skrullští válečníci (viz album Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther).