Nejsem jako vy
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462245/bmid_nejsem-jako-vy-DrX-462245.png
5
1180
1180
Jacob Hunt je jen zdánlivě obyčejný teenager – exceluje v matematice, má hodně černý smysl pro humor a nenávidí nepořádek. To, co má navíc, je Aspergerův syndrom, formu autistické poruchy. Je neprodyšně uzavřený ve svém vlastní světě. Snaží se být jako všichni ostatní, ale netuší, jak by to měl udělat. Jednoho dne je za podivných okolností zavražděna jeho lektorka Jess a chlapec s uhýbavým pohledem je rázem prvním podezřelým. Byl by schopen vraždy? Kdo se k němu dokáže dostat natolik blízko, aby poznal pravdu? 2. vydání.... celý text
Přidat komentář
Vyprávění o chlapci s Arspergrovým syndromem a jeho nadšení pro kriminalistiku. Autorka opět nezklamala, jak je příběh do detailu promyšlený a že autismus není v dnešní době tabu.
Autorku mám velmi ráda, ale tento příběh mě až tolik neoslovil a prakticky ve mně nevyvolal výrazné emoce. Námět je velmi zajímavý a navíc kombinovaný s krimi zápletkou. Ale na můj vkus to bylo všechno hodně zdlouhavé a většina popisů (dosti odborných) se tu opakovala z různých úhlů. Přesto jsem ráda, že jsem si knížku přečetla.
Tak tohle byla jízda! Spisovatelku miluji a nikdy mě nezklame. Knihu jsem měla delší dobu doma a šetřila jsem si ji. Jacob má aspergrův syndrom. Knize se s touto poruchou setkáme podrobněji. Příběh nám ukáže aspoň trochu pochopit lidi kteří mají tuto diagnózu. Já jsem byla do příběhu pohlcena od první do poslední stránky.
Trochu zdlouhavé a co se týče závěrečného odhalení taky dost průhledné. Ale kupodivu ani jedno příliš nevadí. Ona je sice ústřední zápletka detektivní, ale v centru pozornosti je po celou dobu hlavně Jacobova nemoc. Díky metodě několika vypravěčů se můžeme opravdu důkladně seznámit nejen s tím, jak těžkosti spojené s Aspergerovým syndromem prožívá hlavní hrdina, ale i jak jeho chování vnímá okolí a jaké důsledky má pro jeho nejbližší. Autorka neváhá zabíhat skutečně do detailů, přitom ale i ty nejvypjatější situace a nejtíživější prožitky podává svěžím a lehkým způsobem nepostrádajícím humor, takže čtení pěkně odsýpá.
Už je to několik dní, co jsem knihu dočetla a pořád na ni myslím... občas dokonce přemýšlím, co asi Jacob dělá.. jako kdyby to byl skutečný člověk. Tak moc mi přišel příběh věrohodný. Opravdu skvěle napsané, nemohla jsem knihu odložit. A zase o kousek víc chápu svého syna.
Jako všechny knihy od Picoultové mě i tahle chytla a nepustila. Co se vlastně Jess stalo, mi tak nějak docvaklo zhruba v polovině knihy, ale to, jestli jsem se mýlila, nebo ne, jsem se dozvěděla asi 5 stránek před koncem. Picoultová prostě umí udržet napětí až do poslední chvíle. Bohužel mi tak nějak chyběl konec... :D jak to vlastně dopadlo?
Může mě tato autorka ještě překvapit? Ano! Jako vždy šlo o velmi závažné, kontroverzní a diskutabilní téma. Bavil mě střídavý pohled více osob a obzvláště pak pohled Jacobův. Já už opravdu nevím, jak bych více mohla autorce vyjádřit svůj hluboký obdiv...snad jen, at' už je duben a s ním i nová kniha!
Jodi Picoult vytvořila další překvapující, netypický příběh, který umí pohltit a citlivě dojmout. Co je obdivuhodné je styl autorky, která nás prakticky celou knihu seznamuje s projevy Aspergerova syndromu a zahlcuje nás náhledy do zvláštního chování těžko pochopitelného autistického jedince, učí nás do něho lépe vidět a rozumět mu a přitom je to napínavé jako nenáročná, zručně napsaná detektivka. Nechápu, jak to dělá, že dokáže přitáhnout ke kontroverzním tématům tisíce čtenářů, každopádně to s námi umí. Zároveň dělá velkou službu obdobně nemocným, stigmatizovaným lidem a vlastně celé společnosti, která se s jinak obecně nesrozumitelnými reakcemi musí nějak vypořádat. Hrdinové nejsou černobíle načrtnuté (ani vyložený klaďas, ani čistý záporák) a působí, myslím, poměrně věrohodně. Román má několik vypravěčů, důležitá je zde Jacobova rodina i vyšetřování vraždy studentky Jess, která pomáhala nemocnému začlenit se do společnosti a pokoušela se ho naučit lepším sociálním dovednostem. Jacoba asi nebudete přímo milovat, ale minimálně se do autistických manýrů lépe vcítit a tudíž na ně případně i ve svém skutečném životě lépe reagovat.
„Zkuste vychovávat syna, který je uzavřený ve svém světě, a přesto chce proniknout do vnějšího světa. Syna, který se snaží být jako ostatní, ale netuší, jak na to.“
(Jak jim fungují smysly…)… My filtrujeme zvuky a obrazy, zatímco jejich mozek je jimi zaplavován. Proto se nám občas zdá, že žijí ztraceni ve svém vlastním světě. Ale tak to není. Jsou v našem světě, jen jsou do něj mnohem víc vtaženi, než můžeme vůbec kdy být my.“
No, je to dost složité, v podání autorky ovšem poměrně srozumitelné a čitelné.
Krásná kniha, kde je perfektně popsán aspergerův syndrom. Těžký život pro samotného Jacoba i pro jeho rodinu. Chvílemi se mi zdála knížka zbytečně zdlouhavá, ale jinak super.
Naprosto skvělé, až do poslední stránky. V kapitolách se střídají pohledy hlavních postav. Skvělý vhled do duše a projevů chlapce (...no, je mu již 18 let) s Aspergerovým syndromem. Místy jsem se i neskutečně bavila.
V podstatě je to trochu i detektivka, do poslední chvíle není jisté, jak se to celé (smrt lektorky) odehrálo. I když mnohé lze tušit.
Objemná kniha u které není možné se nudit.
Tato kniha patří k tomu nejlepšímu, co jsem zatím od Jodi Picoult četla. Její styl psaní mi naprosto vyhovuje, baví mě a téma je vždy tak zajímavé, že se od knihy nemohu odtrhnout. Výborné čtení, hluboký dojem. Doporučuji!
Ze začátku jsem se tentokrát nějak nemohla začíst, ale nakonec jsem ráda, že jsem vydržela, jelikož jako vždy se člověk při čtení i něco dozví...a takový život s Aspergerem je fakt nářez..pro člověka samotného a pro jeho okolí taky...
(SPOILER) Moje první kniha od této autorky a zcela jistě ne poslední. Bylo to napínavé, čtivé a lidské. Kniha je výborně propracovaná. Na základě své profesní deformace si však kladu otázku, zda v USA neplatí pro advokáty povinnost mlčenlivosti a zda mají oznamovací povinnost o trestném činu, o němž se dozví od klienta. Jinak si nedovedu vysvětlit proč Oliver nechtěl slyšet od Jacoba pravdu, když ta se hájí nejlépe.
Téma opět zajímavé, zjistila jsem, že o lidech s Aspergerovým syndromem jsem nevěděla vůbec nic. Příběh jsem hltala a za mě skvělé.
Další kniha od Jodi Picoultové a další pecka. Přiznávám, že kniha je to dost náročná, Aspergerův syndrom a autismus se zde objevuje na každé stránce a dost popisně, takže to není jen detektivní příběh. Autorka si vybrala opět kontroverzní téma a zpracovala ho na jedničku. Jacob Hunt má Aspergerův syndrom, který ho v běžném životě i jeho okolí ovlivňuje denodenně a stále. Jednoho dne je jeho lektorka sociálních dovedností Jess nalezena mrtvá. Vypadá to na vraždu, vše tomu nasvědčuje a podezřelým číslo jedna je Jacob. Do poslední chvíle nevíte, zda to Jacob opravdu udělal, či ne. Nejvíce se mi líbila část při soudním projednávání. Žalobkyně Jacoba a obhájce Jacoba + psychiatrické posudky. Naštěstí je nakonec vše vysvětleno, jak se co stalo. Nečekejte nervák hned od začátku. Nejdříve se budete muset seznámit s každou osobou a teprve pak se řeší zločin. Mějte ale trpělivost, tato část je důležitá pro pochopení možných následných reakcí, i když je místy dost náročná. Dozvěděl jsem se zase více o autismu a i když to nebylo vždy snadné čtení, tato se mi od Jodi líbila asi nejvíce. Dávám plný počet hvězd a doporučuji k přečtení.
Miluji tuhle autorku a právem.Zajímavý příběh,pro mně některé pasáže trochu zdlouhavé,ale po přečtení jsem šťastná že se moje děti narodily zdravé,nevím jestli bych v sobě našla tolik síly jako Ema.
Jodi Picoult patří mezi mé nejoblíbenější autorky! Proto jsem měla obrovskou radost, že vyšlo nové vydání knihy Nejsem jako vy, která se už nedala sehnat... A já opět nejsem zklamaná! Miluju autorčin styl psaní a témata, kterým se ve svých knihách věnuje... Tématem v této knize je Aspergrův syndrom... Je takový člověk schopný vraždy?
Nejsem jako vy je pořádná bichle, má skoro 600 stran... Má jediná výtka putuje k dlouhým soudním líčením, ale podtrženo sečteno - autorka mě baví a tento její příběh nebyl výjimkou... Za mě ano!
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
V kontextu další tvorby autorky, vnímám tento titul jako méně podařený. Nikoli však vysloveně špatný. Příběh je dobře vystavěný a ukazuje svět člověka s Aspergerovým syndromem (i životy jeho nejbližších) velmi přímým a poutavým způsobem. Pasáže o forenzních postupech začínají být po čase až obtížné, ale naprosto účelově. Takhle ten svět vypadá, takhle ti lidé přemýšlejí a snad to opravdu obtížné být má. Dokreslí to celkový obraz Jacoba.
Co je ovšem velkou slabinou je rozuzlení. Pokud už od strany 150 tušíte jak to dopadne, ze všeho nejvíc si přejete být na straně 550 překvapení. Ale nejste. Ono pověstné WOW se nekoná, jen zjistíte, že je to celou dobu tak, jak jste si mysleli.
Jacob je středobodem celé knihy. Což je dobře, je totiž i středobodem života své matky a bratra. Ale v průběhu mi občas dělalo problém mu fandit a s postupně se rozvíjejícími příběhy ostatních postav, mě vlastně trochu přestal zajímat. Zajímalo mě víc, jak se vyvinou příběhy lidí z jeho okolí. 4 strany před koncem přijde velké odhalení (které od začátku čekáte) a vzápětí kniha končí.
A tady přichází moje zklamání. Co se stalo vím už od začátku, na konci se mi to jen potvrdí. Osudy ostatních postav zůstanou v té fázi, kde se nacházeli ve chvíli rozuzlení Jacobova příběhu. Nic víc. Jasně, kniha mluví o obětování osobního života a to, že se nedozvíme, jak to s ostatními dopadlo, dává jasnou zprávu, že jejich příběhy nejsou to co co tu jde. Ale my se vlastně nedozvíme ani jak to dopadne s Jacobem...
Sečteno, podtrženo:
Pěkné čtení, ale na to kolik stran vede k něčemu, co už dávno víte, by tři stránky uzavírající celý příběh neurazili.
Spoiler: V příběhu vidím několik trhlin, ale největší otázkou pro mě byla nakonec matka. Jak to, že 40 letá samoživitelka, která je tak sexy, že po ní na začátku vyjede detektiv a na konci ji sbalí 28 letý právník, je už 15 let sama? To, že se věnuje jenom synovi, beru jako argument, ale těmhle dvěma to najednou nevadí?