Nejsou stejné. Jak díky Teorii typů porozumět dětem i sami sobě
Šárka Miková
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378990/bmid_nejsou-stejne-jak-diky-teorii-typu--Vto-378990.png
4
47
47
Kniha NEJSOU STEJNÉ odhaluje potřeby ukrývající se za různými projevy chování dětí a přináší doporučení, jak na ně reagovat. Děti totiž nejsou stejné. Už odmala se u nich projevují různé typové preference, které jsou dány vrozeným „nastavením mozku“.
Přidat komentář
Ufff, kniha má něco do sebe, ale... Knížku nejsem schopná dočíst. Pro mě těžce uchopitelná, složitě psaná. Do kapitol jsem se nutila a vlastně už jsem nevěděla, co jsem četla na předchozí straně. Každopádně i čtení cca prvních 100 stran mi pomohlo určit typy členů rodiny aspoň z 80%. Soudě dle navštíveného semináře Šárka ví, co dělá, je v tom dobrá, leč bohužel v knize jsem se ztratila.
Skvělá kniha, která konečně rozděluje děti podle charakteru a nehází je do jednoho pytle. Snažila jsem se ve výchově syna použít "nevýchovu" a ještě další metody, ale nic mi u něj nefungovalo. Teď už jsem konečně pochopila proč. Popravdě jsem myslela, že jsem jako máma selhala, protože syn je ukázkový ESTP a tudíž neuznává autority a na příkazy nereaguje a všichni mi předhazují, že je rozmazlený. Vůbec mi přijde, že má jako ESTP samé "lepší" povahové rysy, které mě doteď dost rozčilovaly. Teď už jsem ale alespoň zjistila, že to co dělá, nedělá schválně, ale už je prostě takhle nastavený. Bohužel já jsem ISFJ, takže mi dává dost zabrat. Každopádně knihu doporučuji k přečtení, alespoň tak nahlédnete do duší svých potomků.
Popravde.. i kdyz jsem zacatek knihy Mamy nejsou stejne precetla asi 5x, nedokazala jsem s jistotou urcit sama sebe. :( je se mnou neco spatne, ze nedokazu ani identifikovat sama sebe? Natoz pak sve deti (2a3/4 roku a 4.5 roku). Asi mi tento styl vysvetlovani nesedi. I na internetu se casto strili zkratkama a ja to jaksi nedavam, asi na to proste nemam mentalni kapacitu. Zkusim najit jinou cestu na pohodovejsi rodicovstvi. Je ale super, ze to tolika lidem funguje a pomohlo.
Díky Teorii typů jsem sice sama sobě ani dětem více neporozuměla, ale naštěstí si sama se sebou i svými dětmi rozumím dobře, tak mi nevadí, že mi tato kniha nesedla.
Nedokázala jsem nikoho typově přiřadit, všechno sedělo jenom částečně. Uznávám, že to může být prostě jenom proto, že jsem se mi nechtělo se tomu více věnovat. To z kolečka horoskopu vyčtu o lidech mnohem víc informací než z písmenek IESNTFJP :)
A docela věřím i tomu, že autorka by z mého komentáře poznala lépe než já, jaký typ vlastně jsem.
Nejdřív se mi nepodařilo žádný typ určit, svůj, dítěte ani nikoho jiného. Až potom podle lépe popsaného postupu v knize Ani mámy nejsou stejné se mi podařilo určit svůj typ. A díky této druhé knize jsem tomu i celkově víc porozuměla a potom jsem se vrátila ke knize Nejsou stejné.
První část pro mě byla těžko srozumitelná, asi mi nesedl způsob výkladu. Hlavně kapitola o tom, jak určit svůj typ, mi přijde jako ta nejméně srozumitelná kapitola z celé knihy. Opakovaně jsem se ztrácela v dominantních, sekundárních, tandemových a překompenzovaných funkcích.
Druhá část je čtivější, věnuje se podrobně popisu jednotlivých typů v předškolním věku, v mladším školním věku, v dospívání. A jak podpořit dítě konkrétního typu v učení, co potřebuje a co naopak mu bere energii nebo jaké povolání by mu mohlo vyhovovat.
Ale ono je vlastně jedno, jaký je kdo typ. Ostatně autorka sama píše, že se v průběhu času typ může projevovat různě, že ve stresu/pubertě člověk reaguje "netypově" atd. Největší přínos knihy vidím v tom, že krásně ukazuje, že lidé nejsou stejní a že co vyhovuje jednomu, to nemusí vyhovovat druhému. Vede to k lepšímu pochopení a hlavně přijmutí odlišnosti ostatních.
Dvě hvězdičky ubírám za tu nesrozumitelnost a nutnost vyčíst další věci ze zmiňované druhé knihy.
Jsem rozpolcená.
Teorie typologie je docela složitá a přiznávám se, že první část jsem musela číst několikrát, než jsem dostala alespoň trochu náhled na to, o čem kniha vlastně je. Jako úplný laik, který se s těmito písmenky snad nikdy nesetkal, jsem shledávala jednotlivé popisy matoucí a nesouvislé. Velmi bych ocenila nějaký stručný a rámcový přehled/vysvětlení písmenek a typů hned na začátku knihy.
Po několika pokusech jsem sama sebe jakž takž zaškatulkovala a dostala se do druhé části knihy. Pročítat všechny podrobnosti ohledně všech typů mi přišlo zbytečné, takže jsem si pročetla jen sama sebe.
Syn je ještě hodně malý, takže na něj žádné příklady nepasují a typy úplně nefugnují.
Knihu si nechávám v knihovně jako "návod" na později, kdy z dětí půjde něco vyčíst. A taky doufám, že někdy najdu dost času na to, pročíst si všechny typy podrobně.
Uspořádání knihy a její pojetí je pro mě sice náročné, nicméně mi přijde funkční a přehledné. Spousty příkladů, přehledné tabulky a grafická znázornění jsou za mě velké plus, stejně jako obrázky, které text oživují.
Tato kniha funguje jako kouzlo. :-) V první teoretické části jsem se ztrácela, nerozuměla jsem všem těm písmenkám a indexům, dávala za pravdu všem těm, co říkají, že je kniha nesrozumitelná a těžká na čtení. Naštěstí jsem ale vydržela a v druhé části se přede mnou začal vynořovat nový svět... V podrobně popsaných charakteristikách jsem začala rozpoznávat lidi z mého okolí, začala chápat jejich jednání, priority. A když jsem objevila svůj typ, bylo to doslova ozdravné. Jako by někdo četl Vaše myšlenky z doby dospívání, jako by vás někdo znal do hloubi duše... Nakonec jsem se vrátila na začátek a porozuměla i těm prvním teoretickým kapitolám.
Srozumitelným jazykem napsaná odborná publikace o jinakosti (nejen) dětí. Teorie typů navazuje na Jungovu teorii osobnosti.
OSOBNÍ UŽITEČNOST
Nejsou stejné je kniha, ke které se průběžně vracím
1) po každém aha-momentu, když najdu další střípek, jaký typ/temperament by mohl být někdo, koho znám,
2) při sledování, jak se mění projevy dítěte ve třech věkových kategoriích (narození až předškolní věk, mladší školní věk, dospívání),
3) když chci vědět, v jakých činnostech či oborech by mohlo moje dítě uspět tak, aby bylo v souladu se sebou (profesní doporučení),
4) abych zjistila, co dítě/dospěláka motivuje ke vzdělávání (učební styl)
VROZENÉ POTŘEBY, DARY A PROKLETÍ
Díky kurzu a knize jsem pochopila, co jednotlivé typy chtějí a potřebují ke svému spokojenému životu (vrozené potřeby). Toto poznání do jisté míry eliminovalo domácí konflikty a v neposlední řadě vedlo k nesmírně zajímavým dlouhým hovorům na téma jinakosti. Z Teorie typů také vyplývá, jaké dary a prokletí jednotlivé typy mají.
RYCHLÝ RECEPT NEEXISTUJE
Teorie typů je velmi komplexní, proto i kniha je rozsáhlá – nesklouzává k zjednodušování. Kniha je prokládaná velkým množstvím citátů a kazuistik, na kterých je demonstrováno, jak se který typ či funkce projevuje, což velmi usnadňuje pochopení jednotlivých funkcí, resp. typů.
Je dobré knihu doplnit úvodním 2denním seminářem (event. některý z webinářů), kde se dospělák nejdřív naučí najít svůj typ, aby následně určil temperament/typ dítěte.
Knihu vřele doporučuji nejen rodičům, ale všem, kteří s dětmi pracují – trenérům, vedoucím zájmových kroužků a hlavně pedagogům.
Knihu Nejsou stejné by měla mít každá máma ve své knihovně! Pro úplné začátečníky může být sice teorie typu těžko uchopitelná, ale určitě se nenechte odradit a dejte si tu práci pochopit, jaký je rozdíl mezi jednotlivými kognitivními funkcemi a odhalte typ svého dítěte! Vždy, když sklouznu ke svým automatickým reakcím a divím se, proč máme doma zase období, kdy nic nefunguje, tak si nalistuji kapitolku o typu svého syna a vráti mě to zpátky do reality. Doporučuji pracovat i s knihou Ani mámy nejsou stejné.
Padla na mě nostalgie, kdy jsem se vrátila zpět ke studiu psychologie. Jedná se o učebnici a pokud člověk už dříve slyšel pojmy jako temperament a charakter (v rámci definice, jelikož hovorové užívání obvykle nevystihuje, co znamenají), náramně mu to pomůže. Ale i bez toho se dá v knize zorientovat. Některé typy se určují snáz, u některých je to težší. Ale alespoň jsem pochopila, proč někomu Nevýchova funguje a jiným ne a kde dochází mezi mnou a synem k "informačnímu šumu". Krásně se mi tu ukázalo, že děti nás opravdu doplňují a pomáhají v našem rozvoji - tvoříme se synem přesný protiklad a dovednost, která nám zásadně chybí, je u toho druhého dominantní.
Rozhodně se nejedná o nějaký návod na výchovu, kniha pouze ukazuje způsob myšlení jednotlivých typů, je na každém, jak se k nim postaví. Není to knížka, kterou přečtete a odložíte, naopak je to průvodce myslí od batolete po dospělost a v každé vývojové fázi dětí v ní budeme hledat jiné informace.
A dozvědět se zase trochu víc o sobě je také plus.
Z pozice laika - určitě si na čtení vyhraďte nějaký čas. Je to bichle. Je v ní plno příkladů, které mně osobně pomohly uchopit představu daného typu. Pro mou sestru pedagožku to bylo ale docela otravné čtení, vzhledem k tomu, že už věděla o čem to tak nějak je.
Našla jsem v tom dceru i sama sebe. Nemůžu říct, že bych přišla na něco, co jsem do té doby nevěděla, ale určité aspekty mi to pomohlo pochopit.
Knihu ukončuji že statutu četných, protože to není knížka ke čtení, ale ke studiu. Prošla jsem kurzem paní Mikové a tato kniha je učebnicí k němu.
Ta typologie mě osobně úplně nepřesvědčuje. Hlavně u popisu projevů konkrétní dětí se mi zdá zřejmé, že načrtnuté souvislosti jsou jen jednou z možností. Na druhou stranu se mi líbí důraz na toleranci k individualitě dětí, který prostupuje celou knihou. Hraje se na to, že když si rodič přečte, že nějaký povahový „nešvar“ dítěte typicky patří k jeho typu, tak bude mít pro dítě větší pochopení a trpělivost.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Nejsou stejné. Jak díky Teorii typů porozumět dětem i sami sobě |
| 2022 | Milovat nestačí |
| 2019 | Ani mámy nejsou stejné: Jak si mateřství užít, ne ho jenom přežít |
| 2010 | Typologie osobností u dětí |
| 2008 | Školní hodnocení žáků a studentů - se zaměřením na slovní hodnocení |
Tato kniha mi otevřela oči ohledně různých povahových rysů dětí, což bylo velmi osvěžující. Přesto musím přiznat, že jsem se na začátku dost ztrácela. Teoretická část je psaná komplikovaně a musela jsem ji číst několikrát. Postupně se mi ale začaly odkrývat nové perspektivy a začala jsem lépe chápat chování syna. Praktická část knihy mi velmi pomohla v rozpoznávání povahových typů a pochopení jejich jednání.
I když bylo čtení náročné, oceňuji přehledné grafické znázornění, které text oživují. Celkově je kniha průvodcem pro rodiče, kteří chtějí lépe porozumět svým dětem, i když jsem se s ní musela místy dost prát. Doporučuji ji všem, kdo jsou ochotni investovat čas a energii do pochopení složitějších teorií.