Nejstarší řecká lyrika
* antologie , Radislav Hošek
Nejstarší řecká lyrika předkládá čtenáři Antické knihovny reprezentativní výbor poezie (s výjimkou eposu a sborové lyriky) vzniklé v archaickém a klasickém období straé řecké společnosti. Tehdy lyrika zahrnovala širší paletu námětů, než jak je tomu dnes. Čtenář se tu setká s vlastními lyrickými projevy, ale také s projevy útočnými, kritickými, s básněmi k vínu, epigramy aj. Svazek obsahuje nejen poezii básníků, kteří se stali součástí světové kultury – za všechny jmenujme Sapfu a Anakreonta –, ale i těch, kteří měli ohlas jen v antice; z veršů poznáváme jejich dobu, společenské a kulturní prostředí, v němž tvořili. Tak např. první "prokletý" básník Hippónax nám ukazuje pestrou a rozmařilou společnost řecko-lýdskou z Malé Asie, Xenofanés nám odráží zajímavý myšlenkový posun od mytického myšlení k racionálnímu. Do souboru byly pojaty i projevy anonymních autorů, ať už lidové poezie či veršovaných nápisů, které ukazují na široký proud, z něhož vyústil výkvět starořecké poezie. Na tento svazek navazují Obrázky z řeckého života (Antická knihovna č. 48).... celý text
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1981 , SvobodaOriginální název:
Anthologia lyrica Graeca
více info...
Přidat komentář
Rozsáhlá sbírka starořeckých básní od různých autorů. Na začátku publikace nechybí dvacetistránkový výklad zahrnující stručný popis života některých básníků a obecně dějiny lyrického básnictví ve starověkém Řecku.
44. zväzok Antickej knihovny sa (okrem iného) môže pýšiť prvým kompletným (českým) prekladom slávneho Theognida z Megary (6.-5. stor. p.n.l.); tohto megarského básnika "gréckej šľachty" študoval a obdivoval F. Nietzsche (ako mladý klasický filológ o ňom publikoval latinskú štúdiu De Theognide Megarensi); Theognidovo dielo (Verše životnej múdrosti) sa stalo jedným z inšpiračných zdrojov Nietzscheho "genealógie morálky" (predovšetkým jeho koncepcie dobrých a zlých - "dobrí=tí urodzení/vznešení", "zlí=tí plebejskí/prostí")
"Ti, co neznali dřív právo a zákonný řád,
zvyklí jen kozí kůže kol boků si odívat, ti, co
daleko od této obce žili jak bojácná zvěŕ,
ti jsou teď vznešení, Kyrne. A ti, dřív vážení, teď jsou špatní."
***
A ako ochutnávku z vynikajúceho prekladu Rudolfa Mertlíka tu možno ešte spomenúť slávny Theognidov "verš pesimizmu":
"Vůbec se nenarodit a sluneční paprsky skvělé
nespatřit, to by byl pro lidi nejlepší dar;
anebo, kdo se už zrodil, co nejrychlejʼ dorazit k branám
Hádu a spočívat v hrobě, pod vrstvou země být skryt."
Rozsiahla zbierka literárnych pamiatok Hellady, ktorá ide naprieč žánrami, storočiami či literárnymi námetmi. V knihe je možné čítať Anakreonta, Sapfó, Platóna ako aj desiatky menej známych či neznámych autorov. Zbierka ponúka naozaj „všehochuť“ dochovaných zlomkov. Od pijáckych piesní, modlitieb, básní až po nápisy na pomníkoch, čo ponúka pomerne plastický pohľad na historickú lyriku.
Ak by som mohol vyzdvihnúť, tak by som určite krátko upriamil pozornosť, na epitafy na pamätníkoch padlým, ktoré sú písané veľmi dôstojným spôsobom, demonštrujúcim grécku lásku ku slobode a domovine.
Za zmienku tiež stoji Solón, ktorý z dochovaných autorov nemá, čo sa týka žánru a štýlu konkurenta: „Já mnoho lidi, ktoří byli prodáni – ať neprávem, či právem – nebo uprchli zlou hnaní nouzí , kterí světem bloudili a řeč svou zapomněli, nazpět do vlasti jsem přived, založené bohy, do Athén. A ty, kdo tady doma v hnusné porobě se plahočíli, třesouce se pred pány, jsem osvobodil. A to moci provedl jsem, vhodě spolu spojiv právo s násilím, a vykonal jsem všechno, jak jsem slíbil. A zákony jsem napsal pro šlechtu i lid a spravedlivě přímé právo každému v nich vytkl. Jiný míti žezlo jako já, muž mysli zlé a chtivý zisku, sotva by lid býval zdržel! Kdybych já byl provedl, co straně liu protivné se líbilo, i to , čo proti těmto zamýšlel zas lid, jak mnoha mužu byl by pozbyl tento stát! A proto jsem se musel bránit proti všem a ohánět jak vlk, když padne mezi psy....“
Celkovo možno zbierku hodnotiť kladne, avšak nejde o dielo ktoré sa zhltne za pár hodín. To, však zanieteného čitateľa určite neodradí.