Paříž Katakomby
Jeremy Bates
Nejděsivější místa světa série
< 2. díl >
Pod rušnými ulicemi a kavárnami Paříže, kde se přátelé bezstarostně scházejí na kávu, se skrývá labyrint tunelů, pohřebiště několika milionů mrtvých. Když se hrdinům dostane do rukou videokamera s děsivými záběry zoufalé ženy bloudící tmavými a vlhkými chodbami, skupina kamarádů se vydává do katakomb odhalit tajemství nahrávky. Nakolik v něm obstojí a budou se vůbec moci vrátit zpět?... celý text
Přidat komentář
Cakala som od tejto knihy viac, ale dalo sa to citat. Velmi ma bavili kratke kapitolky pretkane z usekov priblizenia postav. Musim sa priznat, ze som si na nete pozerala ako to vyzera tam dole, a myslim, teda viem na 100pecent , ze mna by tam nikdo nedosatal.
Paříž jak ji neznáme ;-)
Katakomby - 'město' mrtvých pod městem živých...
Čtveřice mladých lidí jde do katakomb pátrat po osudu ženy, která tam za záhadných okolností zmizela. A tady nám autor představí katakomby v celé své kráse i hrůze - labyrint tunelů, kilometry širokých a hlavně úzkých chodeb, míst s nízkými stropy, zaplavené prostory. Hrdinové se nevyhnou průlezům, které vyvolají klaustrofobii. A všude je naprostá černočerná tma. Tma jakou nad zemí nikdy nezažijeme. Prostě správná hororová atmosféra.
Rozuzlení, stejně jako v předchozí autorově knize, se mi moc nezamlouvalo, ale opět mohlo být i horší...
Autor píše čtivě, napětí nechybí, děj je umístěn do velmi zajímavého místa. Možná bych hodnotila níž, ale opět jsem se něco dozvěděla. Paříž má pod sebou ze všech měst tu největší kostnici. Je to místo spočinutí asi šesti miliónů mrtvých.
Tak tohle bylo příjemné překvapení. Neměla jsem velká očekávání, jen mě zaujalo téma katakomb. Jako kamaradka urban explorera, jsem podzemí několikrát navštívila a ledacos o něm i vím. Byla jsem tedy zvědavá, jak autor toto téma uchopí. Čekala jsem slátaninu plnou nesmyslů, ale ono se to nestalo. Teda, ne až tak moc, jak jsem se obávala.
Abych to vysvětlila... v poslední době se mi u thrillerů často stává, že nad chováním hlavních hrdinů jen nevěřícně kroutím hlavou - připadá mi nelogické a nevěrohodné. Tady se mi to nestalo! I když od půlky už byl děj trochu (ok, dost!) přitažený za vlasy, autor dokázal všechno tak nějak vysvětlit a já jsem stále dokázala ději uvěřit.
Za mě palec nahoru. Není to sice top kniha ke které bych se znovu vracela, ale jako takovou napínavou jednohubku na dva večery ji můžu doporučit.
Strhující... prelouskano za tri dny pri opalovani na piskovne a i selesteni okolni travy me znepokojovalo. Famozni atmosfera... jedina vec me zklamala... a to hned prvni epilog, od zacatku jsem vedela jak cely pribeh probehne... ale jinak doobra prace.
Na knihu jsem narazila v knihovně a zaujal mě název knihy,tak jsem si ji půjčila s tím,že to třeba bude dobré. Ale musím říct,že mě tato kniha opravdu překvapila. Strašně lehce se mi četla a 450 stránek jsem přelétla snad za 2 dny. Velmi strhující,hororový a napínavý příběh. Určitě mám v plánu si přečíst něco dalšího od tohoto autora:) Chystám se zhlédnout i film,tak snad bude dobrý jako knížka!
Kniha měla spád,napínavá a klaustrofobická už od začátku. Čekal jsem trochu víc nadpřirozena a nevysvětlitelných jevů,jako to bylo ve filmové adaptaci,ale ani tahle verze "katakomb" mi nevadila. Rozhodně stojí za přečtení;)
Čtyři mladí lidé se vydávají do podzemí Paříže vypátrat turistku, která tu nedávno zmizela. Netuší, že jim může jít o život.
Knížka mě bavila. Líbila se mně víc než Les sebevrahů. Příběh je dobrodružný, ve druhé půlce už dost akční. Za horor bych ho zrovna neoznačila, i když jsem se občas trochu bála, ale napínavý byl dost. Za mě je to tak 4 a půl *.
Tak jsem se pustil do další knihy od J.Batese a opět naprosto skvělé čtení. Kniha splnila vše co jsem od ní očekával ,napětí ,tajemnou atmosféru,postupné odkrývání příběhu a opět skvělý konec. V příběhu jsem si nejvíce oblíbil Willa a Katju. Tahle série mě začíná bavit a už se těším na další díl.
Po knize jsem sáhla s nadšením - čekala jsem něco podobného jako film Podzemí (také ztracená skupina v pařížských katakombách), nicméně nesplnila mé očekávání. Jistě, byly tam pasáže, kdy jsem ani nedýchala, ale těch nudnějších bylo víc. Táhlo se to, zbytečné mi přišly kapitoly jednotlivých účastníků "výletu" - přivítala bych více akčních scén + trochu rozepsat život v katakombách
Batesovi férově uznám, že umí používat svůj jednoduchý styl psaní, který některé čtenáře může oslovit (mě moc ne, ale jsem schopen knihu dočíst do konce), ale použít nemlich stejnou zápletku (padouchy, apod.) a jen ji vložit do jiného prostředí, to už je vyložená provokace. A něco mi napovídá, že se to stane i v příští v knize. No, Jeremy, pokud se tak nestane, a ty příjemně překvapíš, omluvím se ti v komentáři k nové knize :-)
Dobré, dobré. Četlo se to příjemně. První půlka byla skoro o ničem a pak ostrý zlom a už to jelo. Několik nocí jsem měla noční můry, snad se to ustálí.... Vzpomínala jsem na moji prolézačku krátkou trasou ve Slavonickém podzemí, asi už podzemí nenavštívím. Obojí dopadlo relativně dobře.
Kniha se mi celkově líbila, kvalitou byla na obdobné úrovni jako Les sebevrahů.
Prostředí katakomb mi nahánělo hrůzu, osobně bych se asi nikdy nepustil do dobrodružství, kteří podnikli naši hrdinové.
Ze začátku se mi zdálo, že se možná budu i bát. Kromě dvou momentů se pak už nic mrazivého bohužel neudálo. Cesta katakombama byla až moc natahovaná a prokládaná představováním jednotlivych hrdinů. Pak se to zvrhlo ve film Hory mají oči.
Dobrý den, dal jsem si nějaký čas, abych knížku nehodnotil hned, po dočtení. Též jsem se vyvaroval přečíst si předešlé komentáře, abych se nenechal ovlivňovat.
Už samotný název série : Nejzajímavější místa světa je poněkud nejapný. Nejzajímavější mohou připadat nějakému 105 ti letému bačovi z Vysokých Tater, ovšem za předpokladu, že nesloužil u Wehrmachtu.
V porovnání s knihou o posledním místě odpočinku přepracovaných Japonců, lese Aokigahara, je Paříž byla o vlas lepší. Ten vlas je hodně, hodně tenký. Jestliže bych se měl řídit filmovým hodnocení filmovým hodnocením IMDb, Lesem sebevrahů bych se dostal do záporných hodnot a to jaksi nelze.
Hodně smutné je, že na tom kvantu stránek jsou autorovi postavy ploché až běda. A to by bylo možná ještě to nejmenší zlo. Děj je při vypětí všech sil stravitelný, dokud autorovi neprdne v bedně, velmi prosím, promiňte mi ten expresivní výraz. Ono dá dost práce vymyslet tlupy německých důstojníků, kteří se ukrývají v katakombách. Spisovatel by si měl přečíst něco málo z dějin poválečné Evropy a juknout, kudy vedla demarkační čára. Navíc národ jedněch z těch největších kolaborantů by si z důstojníků ať už Wehrmachtu nebo SS stěží dělal ozdoby na lampách, ale dost už historie.
Uřezávat části obličejů, souboje na stehenní kosti, proboha. O Stephenu Kingovi je známo, že na dlouhá propadl kokainu, na tvorbě to nebylo znát ani v nejmenším. A co Jeremy Bates.....
Mrknu na hvězdy. „Hezké“ 4,4,5,5 hvězdiček atd. takže se mohu ztotožnit jen s Nikolou99 a jejími tvrdými slovy = odpad. Zůstanu u svého oblíbeného IMDb, kde se odpad nepíše. Odpad je formou hodnocení českého lehce pirátského Uložto. Vzhledem k tomu, že žiji na střídačku V USA a Kanadě, nechápu, že Uložto ještě existuje.
Ale to je jiný příběh.
Jak jsem o pár řádků nastínil, měl jsem možnost koupil všechny „díla“ Batese a čtyř a pětihvezdičkáři se mají nač těšit....... Nikola99 nejspíš ne. Pokud neodolá a bichle si koupí. Víc už ani slovo.
Závěr - ano, byl to horor, ale z čtenářova hlediska. Knížky nenechávám stranou dokud je nedočtu jsem masochista. Obzvláště v případě Jeremy Batese.
První kapitola byla skvělá. Pak jsem u každé kapitoly vlastně čekala, kdy to příjde a co se bude dít... :) Musím souhlasit, že postavy jsou jako přes kopírák z Lesa sebevrahů, každopádně ani já jsem si pořádně nepamatovala, kdo co byl zač a rozhodně mě to při čtení následujících Katakomb vůbec nerušilo. Jen je škoda, že v Katakombách autor více nerozvinul postavu Katji, na tu jsem byla docela zvědavá. Dost by mě zajímalo, jak by to bylo, kdyby přežila. Taky co se jí tak vlastně honilo hlavou, když se to všechno dělo, to v pro mě bylo nedostatečně popsáno (nebo spíš vůbec). I když to nebyla hlavní hrdinka knihy od počátku, velká hrdinka to rozhodně byla, když se rozhodla jít proti rodině a klanu a pomoci úplně cizím lidem, když neuměla plavat a vlastně celkově šla do absolutního neznáma...
Je teda pravda, že prvních asi sto stran bylo teda dost dlouhých, nemohla jsem se začíst. Ale pak se příběh rozjel a já zas nemohla knížku odložit - takže pěkně děkuji za probdělou noc. :)
Nicméně autor píše velmi poutavě a čtivě a těším se na další díl...
Pozn.: Knížka je sice provedením krásná, hrubší papír atd., ale dost blbě se nosí v kabelce... :)
Začátek byl dle mého hodně pomalý. Než se začalo něco opravdu dít, měla jsem polovinu knížky přečtenou a nebyla jsem zrovna dvakrát nadšená Spíš jsem byla zklamaná. U prvního dílu - Les sebevrahů: Aokigahatra - mě atmosféra místa chytla a zaujala hned od začátku. U toho dílu tomu tak nebylo. Katakomby byli sice dobře popsané, ale zprvu mě to moc nebavilo. Pak ale nastala zlom! Blížila se poloviny knihy a děj se začal stávat zajímavějším, akčnějším a napínavějším. Celá druhá polovina byla skvělá a moc se mi líbila. Konec byl dle mého lepší než u Lesu sebevrahů, ale začátek zase naopak horší. Dávám horší 4 hvězdy a jsem moc zvědavá na další díl.
V první řadě půjdu proti proudu ohledně chválení prologu. Osobně mám podstatně raději, když nevím hned od první stránky, kdo z hrdinů zemře. Napětí ohledně pár postav tak zmizí, jelikož prostě víte jak dopadnou. Jako když jdete na film a někdo Vám vyžvaní půlku děje...Kdo to nemá také 2x v lásce, tomu doporučuji prolog přeskočit a začít 1. kapitolou. To je ale zároveň jediná výtka, kterou ke knize mám. Zbytek je jedna velká, napínavá, mrazivá jízda, která mě nutila otáčet stránky, dokud nebyl konec. Že je zde podobnost s Lesem sebevrahů nepopírám, je mi to ale jedno, obě dvě knihy se mi velmi líbily a rozhodně to není přes kopírák, spíše Bates použil to, co za mě skvěle fungovalo už v Lese sebevrahů a ještě to vylepšil. Většině postav se dá fandit, snad jen Pascal mi přišel otravný. Will, Daniéle a Rob mi každopádně byli sympatičtí avšak nejzajímavější postavou pro mě byla Katja.
Autorovy další knížky
2017 | Les sebevrahů |
2020 | Hora mrtvých |
2017 | Paříž: Katakomby |
2023 | Ostrov panenek |
Už jsem tušil, do čeho jdu, přesto mě Katakomby překvapily autorovou nepoučitelností. Předchozí knize jsem ještě leccos odpustil, nyní však takový lidumil nebudu, protože za a) zápletka víceméně kopíruje Les sebevrahů, kdy se nesympatická skupina vydá někam, kam nemá, a za b) už v třetím odstavci Jeremy Bates prozradí, kdo a jak zemře, takže čekání, než se tak stane, bylo v rámci čtyřsetstránkového rozsahu dost otravné. Hlavně proto, že děj nepřichází s ničím zajímavým a tentokrát selhala i informační nadstavba. Ta totiž kromě toho, že se pod Paříží už od středověku táhnou kilometrové chodby, nemá co dalšího říci. A opět platí, že spisovatelova tendence držet se racionálního thrilleru než fantaskního hororu je ve finále spíš na škodu, protože celek shazuje na úroveň šestákového krváku.
Být to o polovinu kratší, nezlobil bych se. Přidat špetku originality, oprostit se od dějových klišé, zapomenout na psychologii postav, a hlavně naučit se skutečně strašit, byl bych s výsledkem spokojen.