Arthur Holitscher byl maďarský Žid, který žil a pracoval v Německu, socialista a obdivovatel sovětského Ruska. Bohužel podle toho cestopis vypadá, většina knihy je věnována politice. Ve všech zemích, které Holitscher navštívil, neopomněl nevybíravými slovy kritizovat americké a evropské kapitalisty a vychvalovat Rusko. O pyramidách v Egyptě autor napsal, že "každému faraonskému hlupci postavili kamenný špalek nad hrobem". Při návštěvě Indie hovořil s Gándhím, kterého přirovnal k Leninovi, a s básníkem Thákurem. Návštěva Číny je oslavou revoluční armády, čínských dělníků, studentů a sovětských poradců, především agenta Kominterny Michaila Borodina. Hodně mě znechutily Holitscherovi propagandistické lži. Povstání náboženských fanatiků Tchai-pchingů proti mandžuské nadvládě podle něj vyvolali svou drzostí americko-angličtí misionáři a jednalo se o "uvědomělý aktivní odpor národa čínského proti evropským utlačovatelům a usurpátorům". Cestu po Asii zakončil návštěvou Leninova mauzolea na Rudém náměstí; pěním chvály na tohoto strůjce rudého teroru je věnována poslední kapitola.
V Šanghaji viděl Holitscher žebrat ubohé ruské emigranty, prchající před bolševiky. Je ironií osudu, že sám bude jednou utíkat z nacistického Německa a zemře zbídačený a opuštěný v ubikacích Armády spásy v Ženevě. To mu budou evropští "utlačovatelé a usurpátoři" ještě dobří.
Arthur Holitscher byl maďarský Žid, který žil a pracoval v Německu, socialista a obdivovatel sovětského Ruska. Bohužel podle toho cestopis vypadá, většina knihy je věnována politice. Ve všech zemích, které Holitscher navštívil, neopomněl nevybíravými slovy kritizovat americké a evropské kapitalisty a vychvalovat Rusko. O pyramidách v Egyptě autor napsal, že "každému faraonskému hlupci postavili kamenný špalek nad hrobem". Při návštěvě Indie hovořil s Gándhím, kterého přirovnal k Leninovi, a s básníkem Thákurem. Návštěva Číny je oslavou revoluční armády, čínských dělníků, studentů a sovětských poradců, především agenta Kominterny Michaila Borodina. Hodně mě znechutily Holitscherovi propagandistické lži. Povstání náboženských fanatiků Tchai-pchingů proti mandžuské nadvládě podle něj vyvolali svou drzostí americko-angličtí misionáři a jednalo se o "uvědomělý aktivní odpor národa čínského proti evropským utlačovatelům a usurpátorům". Cestu po Asii zakončil návštěvou Leninova mauzolea na Rudém náměstí; pěním chvály na tohoto strůjce rudého teroru je věnována poslední kapitola.
V Šanghaji viděl Holitscher žebrat ubohé ruské emigranty, prchající před bolševiky. Je ironií osudu, že sám bude jednou utíkat z nacistického Německa a zemře zbídačený a opuštěný v ubikacích Armády spásy v Ženevě. To mu budou evropští "utlačovatelé a usurpátoři" ještě dobří.