Nekonečné, nesmírně obdivuhodné a překrásné
Sean B. Carroll
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37685/bmid_nekonecne-nesmirne-obdivuhodne-a-pr-yAy-37685.jpg
5
19
19
Klíčem k pochopení formy je vývoj – ontogeneze – proces, jehož prostřednictvím z jednobuněčného vajíčka vzniká složitý živočich, který sestává z mnoha miliard buněk. Tohle úžasné divadlo odolávalo jako jedna z velkých nevyřešených záhad biologie po téměř dvě století. Pokroky v biologii ontogeneze a v evolučně ontogenetické biologii, přezdívané evo-devo, odhalují mnohé o neviditelných genech a určitých jednoduchých pravidlech, která konstruují živočišnou formu a evoluci. Mnohé z toho, co jsme se už dozvěděli, je tak ohromující a neočekávané, že to pronikavě přetváří náš obraz o tom, jak evoluce funguje. Tato kniha líčí příběh zmíněné nové revoluce evo-devo a jejích vhledů do problematiky, jak se živočišná říše vyvíjí.... celý text
Literatura naučná Věda
Vydáno: 2010 , AcademiaOriginální název:
Endless Forms Most Beautiful: The New Science of Evo Devo and the Making of the Animal Kingdom, 2005
více info...
Přidat komentář
základní výklad evodevo se zajímavou kazuistikou, doplněný dvěma barevnými přílohami, poslední kapitola resumuje celou knihu
pokud nechcete přijít o požitek z Carrollovy analýzy a procesu argumentace, nechte si Markošův doslov opravdu na konec
Zajímavé a současně protivné přemírou detailů.
"… dvojici regulačních proteinů ze žaberních větví vodních korýšů a hmyzích křídel. Jedná se o přesvědčivé důkazy, že i plicní vaky, vzdušnice a snovací bradavky jsou odvozené od žaberních větví starobylých členovců. Zmínění badatelé navíc zjistili, že listovité žábry vodních ostrorepů rovněž syntetizují tento proteinový pár. I tyto struktury tedy musí být odvozené od starobylých žaberních větví. Srovnání ostrorepů a pavouků naznačuje, že se listovité žábry přetvořily během evoluce pavouků v plicní vaky, vzdušnice a ve snovací bradavky, a to v průběhu adaptace na souš."
Skvele napsana kniha, vyborne se cte a i lajckemu ctenari vysvetli co presne se deje v organismech behem jejich vyvoje, jak to cele funguje. Uzasne je, ze tyto znalosti jsou jen z nedavne doby, pokrok v teto oblasti vedy je neuveritelne rychly a urcite bude pokracovat.
Kto je trochu zvedavý a vníma živý svet okolo seba, iste ho muselo napadnúť, ako je možné z jedinej bunky postaviť celý zložitý organizmus. Prečo sú v našom tele stovky typov buniek, pričom všetky tieto bunky obsahujú navlas rovnakú sadu génov? Ako sa teda jednotlivé bunky diferencujú, keď majú všetky rovnakú genetickú "výbavičku"? Akým spôsobom sa informácia zapísaná na hardisku v podobe DNA prevedie do trojrozmernej štruktúry nášho tela ? Ako vie embryo, kde má vyrásť ruka, noha či hlava ? Napadne vás, že asi podla génov. Prečo ale potom majú aj vzhľadovo odlišné tvory veľkú časť génov rovnakú ? Šimpanz a ćlovek majú 99% génov spoločných- čo nás teda vlastne odlišuje ? Čo robí 95% DNA, ktorá zdanlivo nič nekóduje? Máme ju len tak pre srandu, alebo má nejaký hlbší účel, vďaka ktorému z rovnakých génov možno postaviť človeka, opicu aj (dajme tomu) myš ? Až dočítam do konca, možno prezradím správne odpovede.... alebo nie... nebudem nič prezrádzať, nech vás neochudím o vlastný čitateľský zážitok
Nekonečné, nesmírně obdivuhodné a překrásné
Naprosto famózní a na českém trhu stále (i po více než deseti letech) zcela ojedinělá kniha, která poskytuje v rámci možností srozumitelný úvod do evodevo (evolučně vývojové biologie), jedné z poměrně mladých disciplín biologie, jež díky zapojení poznatků z embryologie zásadním způsobem prohlubuje a dotváří pohled na evoluci veškerého pozemského života (třebaže se autor soustředí výhradně na ten živočišný). Carroll zde líčí například, co mohlo být podstatou kambrické exploze, kterak se rozrůzňovali obratlovci, jak se z víceméně téhož genetického základu vyvíjely různé typy končetin nebo co může podnítit vznik kreseb na křídlech motýlů. Všechno jsou to ale jen příklady, jež mají ukázat, jak se mohla z relativně skromného základu během půl miliardy let vzejít tak obrovská rozmanitost živých forem. Za pozornost rozhodně stojí i doslov Antona Markoše, který k tomu, co bylo řešeno na předchozích stránkách, přidává nový úhel pohledu. (čteno podruhé, po deseti letech)