Nekorektní literatura: Politická korektnost v české literatuře a literární komunikaci
Stefan Segi
Politická korektnost představuje kontroverzní jev, který se i v českém prostředí stává předmětem vyhrocených debat o politice, společnosti, kultuře i umění. Tato publikace si klade za cíl prozkoumat reakci českého literárního pole na požadavky spojené právě s politickou korektností. Korektnost přitom nechápeme jako výhradně restriktivní jev, ale jako nesmírně komplexní a produktivní sociální fenomén, který utváří poetiku „nekorektních“ literárních textů a vyvolává debaty o smyslu a povaze české polistopadové literatury. Studie, které tvoří jádro knihy, se vedle oblasti vysoké literatury či tvorby pro děti a mládež nevyhýbají ani populární literatuře, například akční fantastice či tvorbě Vlastimila Vondrušky.... celý text
Přidat komentář
Cením, že se autor přes zjevný osobní bias snaží psát věcně a tak objektivně, jak se na odbornou práci sluší. Knížka slouží hlavně jako připomenutí různých zajímavých případů z posledních let. Vedle toho je i sem tam nějaká teorie, ale ta je spíš generická. Celkově je dobře, že se tématu u nás někdo věnuje.
Místy trochu ukecané, ale kde jinde si člověk přečne kvalitní literárněvědnou stať o Kotletovi a Kulhánkovi? Vondruška to schytal po zásluze. Bavila mě i kapitola o literárních cenách a boomerech.
Štítky knihy
česká literatura politická korektnost o literatuře
Autorovy knížky
2023 | Nekorektní literatura: Politická korektnost v české literatuře a literární komunikaci |
já už se bojím večer otevřít ledničku, že na mě vyskočí... no jasně, Pierre Bourdieu...
třetinu knihy zaberou zcela zbytečná progymnasma o literárním poli, bohužel její rámec neudrží ani ex post dodaný koncept nekorektnosti, jímž se Segi snaží propojit jednotlivé studie, které už většinou vyšly dřív samostatně, což se projevuje jednak častým opakováním, jednak porovnáváním nesouměřitelného = případové studie vlastně nejsou moc o "české literatuře", jak název slibuje: splatterpunk je u nás dost okrajový žánr + u Vondrušky se řeší jeho politické názory, které do románů vkládá, ne romány samotné + proměna ilustrací v dětských knihách registruje změnu společenského paradigmatu...
četl jsem Segiho disertační práci, z níž do této publikace část přebírá a aktualizuje, v ní je nekorektnost ovšem jedním z hledisek výzkumu, nikoli tématem, tahle záměna je myslím dost vražedná
problém vidím také v zaujatosti a autorově potřebě dát jasně najevo své osobní názory na předmět zkoumání, což je vhodné v eseji či úvaze, ne odborné studii: ve výsledku vlastně čtenář neví, co si o (ne)korektnosti myslet (Segi nepokrytě Kotletovým nekorektnostem fandí, zatímco od Vondruškových se jasně distancuje)