Temné útočiště
Gail Z. Martin
Nekromantovy kroniky série
< 3. díl
Království Margolan leží v troskách. Martris Drayke, nový král, musí po boji opět vybudovat zemi, zatímco na obzoru se již vynořuje nová válka. Jonmarc Vahanian je nyní pánem Temného útočiště a upíři vayash moru se vzpouzejí představě smrtelného vládce. Dokáže si Jonmarc získat jejich důvěru? A za jakou cenu? -- zdroj: legie.info --... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , Fantom PrintOriginální název:
Dark Haven, 2009
více info...
Přidat komentář
Taky jsem až na konci zjistil, že tahle trilogie má ještě čtvrtý díl. :( To fakt naštve, když vám kniha skončí v polovině bitvy a čtvrtý díl bohužel není přeložen.
Tenhle díl už vypráví jiný příběh. Je to pokračování událostí po nástupu Trise na trůn. Podle mě má dvě zcela odlišné části. První půlka knihy pro mě byla nudná. Děj se vlekl, kromě popisu příprav svatby a různých rituálů se tam nic moc nedělo. Teprve druhá část rozjela velmi napínavé líčení nových hrozeb. Je to vůbec nejnapínavější část celé tri-/tetralogie.
Oproti předchozím dílům je tento lepší také v tom, že přesně nevíte proti jakému zlu hrdinové stojí. Obsahuje tedy jistý prvek překvapení, který prvním dvěma až příliš čitelným dílům chyběl. Jenže o to víc vás nakonec mrzí, že kniha má otevřený konec. Na všech frontách/se všemi hrdiny to vypadá velmi špatně. Mají ještě šanci se zachránit? Dozvíme se v dalším díle...
Tak končí to takhle blbě a v půlce, protože jde o tetralogii. Fantom Print ale nevydal poslední díl, jak je u něj dobrým zvykem, takže čtenáři, kteří vydrželi až do třetího a neumí anglicky si to asi nikdy nedočtou. "Cliffhanger" se opravdu nepovedl, autorka to měla utnout v dramatičtějším momentu. Také se mi nelíbilo, jak se na konci podělalo úplně všechno. Působilo to na mě až moc prvoplánově (jako "kupte si další díl").
Celkově mě z celé série Temné útočiště bavilo nejvíc. Už to nepůsobí jako dobrodružství pro dračák. Dala bych tři hvězdičky, kdyby tam nebyly dějové chyby. Vyhovuje mi, že děj sleduje více linií než dřív. Je to zajímavější a míň předvídatelné. Například jistou nevratnou nepříjemnost, která potkala jednoho z hrdinů ke konci knihy, jsem opravdu nečekala.
Rozčilovala mě situace kolem Kiary. To nechápu. Ona jako královna nemá žádnou moc. Tu ale nemá ani rada, ani senešál, ani... Vůbec z toho není jasné, kdo v době nepřítomnosti krále vládne, i když do té doby, než ta situace nastane, vypadalo jako logické řešení, že vládne královna s pomocí senešála a dalších králových rádců. Tady si zatýká kdo chce koho chce. Lid se každou chvíli tlačí do paláce. Řeší se, aby Kiaru hlavně někdo nepomluvil a aby si neznepřátelila dvorní dámy. Tuhle část si přede mnou autorka neobhájila ani trochu. To není možné, aby po odjezdu krále panoval u dvora takový neskutečný bordel.
Komentář k Dark Lady's Chosen (Vyvolení Temné paní)
Tak zde je jednoznačně řečeno, že v nepřítomnosti krále vládne senešál. To je mimo. Buď mám postavy ve středověku ale s velmi moderním myšlením jako je to tady... a pak si myslím, že v nepřítomnosti krále vládne královna, která se rozhodně neučila jen tančit a vyšívat. Nebo vládne senešál a pak tu těžko můžeme mít tolik kladných charakterů s tak moderním smýšlením. Každopádně mi brzy došlo, kdo usiluje Kiaře o život a zbytek knihy pak byl tak trochu čekání na to, kdy na to přijdou i hrdinové.
Příběh jako takový mě rozhodně bavil víc než u prvních dvou dílů. Ale... Ještě nikdy jsem si v rámci jedné série nevšimla tolika nedostatků. Když už pomineme, že postavy jsou ploché a černobílé a jsme dejme tomu ochotní to autorce kvůli příběhu odpustit, těžko pomineme některé nesrovnalosti. Například v Krvavém králi Martris vyvolává v Knižectví duchy padlých v Margolanu. O díl později je pro něj, stejně jako ve čtvrtém dílu, nemožné sehnat ducha, který by nebyl připoután k místu, kde zemřel a mohl se podívat, co se děje v paláci. To, že se autorka dostatečně nevěnuje vysvětlení, proč tamto šlo a toto nejde, kazí celkový dojem. Dalším příkladem je, že jsem po dočtení zmatená ohledně vyvolených. V prvním díle bylo dostatečně zdůrazněno, že Tris je vyvolený Paní. Byla tam i spojitost s Istrou. O Vahanianovi jako o Istřině vyvoleném se také dost mluvilo. Tady ale Istra sama řekne, že šampion je jen jeden v celé generaci. Tak má víc vyvolených a jen jeden je šampion? Nebo má každá tvář paní jednoho vyvoleného? Nebo jak tedy? V angličtině asi nejsem tak náročná jako v češtině, takže mě to bavilo, ale kvůli té nedomyšlenosti sérii určitě nebudu číst znovu.
Čtvrtý díl sice sérii opravdu uzavírá a se závěrem jsem celkem spokojená, ale bohužel má i tak otevřený konec. Hodně věcí zůstane nedořešených a je zcela zjevné, že si autorka nechala prostor pro další díly. Tak jsem zapátrala a ukázalo se, že na Nekromantovy kroniky navazuje dvoudílná série "The Fallen Kings Cycle". Do té se v nejbližší době pouštět nehodlám.
---SPOILER---
Tak jsem si myslela, že čtvrtému dílu budu moct dát tři hvězdičky. A najednou na 124. a 125. straně se řeší, co se zrádcem Tarqem? S tím samým Tarqem, který umřel ve třetím dílu na straně 245. a na 246. jeho ducha roztrhali dimmoni? A ve čtvrtém dílu ho jeho ducha opět potkáváme na stranách 277 až 279? Mám určitou představu, jak takový nepořádek asi vzniknul... Autorka napsala třetí díl jako jednu knihu. Nakladatel chtěl vyždímat víc, takže došlo k rozdělení na dva díly. Byly provedeny nějaké úpravy ohledně osudu Tarqa ve 3. díle a než se vydal 4. díl, zapomnělo se, že tam to s Tarqem je napsané také. Jinak nechápu, jak se tohle mohlo stát. To jsem ještě neviděla nikdy a nikde ani v tom nejhorším braku. Zdá se, že jsem toho pořád viděla málo...
Příběh stále relativně černobílý s osudem zkoušenými a poznamenanými "hodnými" a jednoduše "zlými". Komplikace a nesnáze ale v porovnání s předešlými díly lehce získávají na uvěřitelnosti.
V textu se vyskytují tiskové chyby, záměna jmen a jména špatně psaná.
A to, co nejspíš mělo být cliffhangerem působí jako prachobyčejné utnutí děje vpůli.
Obálka průměr- jak v rámci série, tak celkově.
Lepších 70 %.
Prvni dva díly docela usly ale todle byl des ... clovek cekal nejakou akci s upiry a ono nic :D
Tím, že se autor soustředí na Jonmarca a upíry ubylo trochu epičnosti a příběhu to je přidalo...
Autorovy další knížky
2009 | Mystik |
2011 | Krvavý král |
2012 | Temné útočiště |
2003 | Život plný vášně / Tajná touha |
Tenhle díl jsem četl jako první a po dočtení mám chut si koupit díly 1 a 2