Šiřitel moru
Brian Lumley
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134933/bmid_siritel-moru-Gpk-134933.png
4
23
23
Harry Keogh žije dál. Ačkoliv pátrání po své ztracené ženě a dítěti nikdy nevzdal, jeho srdce je teď v Edinburghu, s Bonnií Jean – půvabnou skotskou vlkodlačicí, jejíž přátelská smečka a vzkvétající hospoda mu poskytly něco, co se skoro dá nazvat domovem. Ale ze skalnatých výšin Sicílie chystají ďábelští bratři Francezciovi plán, jak smečku zničit; a v příšerné jámě pod Le Manse Madonie, intrikuje prastaré zlo. Upíři se připravují udeřit. Už dospěli k rozhodnutí. Vybrali si cíl. Mike Milazzo, mafiánský hrdlořez, není dobrá zpráva pro nikoho, nikdy, nikde – a to ho činí dokonalým. Dokonale postradatelným. Bratři jej infikují smrtícím jedem – uměle vypěstovaným morem, který nedokážou přežít ani vlkodlaci – a nabídnou mu obchod: když nakazí celou vlčí smečku, dostane lék. Když selže, zemře! Mike může ztratit všechno. Stejně tak Harry Keogh. Ale nekroskop už přišel o všechno dřív a podruhé to dopustit nemíní…... celý text
Přidat komentář
Pro posledního oficiálního Nekroskopa (další kniha osudů Harryho Keogha je nečíslovaná) se už Lumley ani neobtěžoval napsat něco nového. Prostě jen vzal část/dějovou zápletku, kterou vyhodil z dvojice knih Ztracené roky a Znovuzrození (a řekl bych, že byla právě někde uprostřed těch knih) a doladil ji do souvislejšího příběhu. Pozitivem je, že to má šmrnc a švih, Lumley zde nezabředává do svých zbytečných popisů a opisů. Negativem je, že i samostatně to prostě pořád je jen výstřižek z ucelenějšího příběhu. Závěr je prostě suchý. nechápu, že když už tu (nezpochybňuji, že zajímavou, námět je opravdu zajímavý) zápletku vzal a chtěl oprášit a sám přiznává, že v ní ve smyslu chronologie a logiky kvůli celistvosti tohoto příběhu občas nehledí na předchozí napsané, proč to trochu nerozvedl, se záporákem si trochu více nepohrál a nepřidal mu v závěru trochu lepší a rozepsanější konec. Prostě si s tímhle tak trochu podvodem na čtenáře mohli trochu více vyhrát. Aby to za ty prachy stálo.
Krátké, slabé a bez znalosti původní duologie se čtenář nebude chytat. Jasně je na tom vidět, že to spíš než samostatná kniha mělo být součástí původního kanonu.
Autorovy další knížky
| 1994 |  Nekroskop |
| 1996 | Vampýři |
| 1998 | Zdroj |
| 2000 | Sémě mrtvých |
| 1999 | Nekros a jiné noční můry |
Keďže sa jedná o nepoužitý materiál z nekroskopových stratených rokov, teda z toho najhoršieho čo nekroskop kedy priniesol, moje očakávania boli hlboko pod úrovňou mŕtveho mora. Neexistujúcu latku sa ale ani Harrymu Keoghovi nepodarilo podliezť aj keď je jeho charakter na bode mrazu, lebo hlavnou postavou tohoto odrezku je treťotriedny záporácky upír/gangster ktorý svojou neokrôchanosťou tak dožral svojich mafiánskych pánov že ho nechali nakaziť besnotou, morom a leprou a poslali ho to roznášať. On je ale tak neschopný že sa vskutku skôr rozloží než oslintá svoju obeť. Tie popisy kde má topánky plné hnisu až za sebou necháva slizovú stopu ako slimák boli chutnučké. Na záver dokonca nečakane akčne zaskóruje aj ten Keogh s ostrelovačkou a bombami, za čo má u mňa jeden malý bezvýznamný bod. Naviac je to iba také krátke ( a nesnaží sa ani nič moc okolo vysvetľovať takže nezainteresovaný divák nevie ktorá bije, ale ja to iba kvitujem ) takže v rámci možností môžem hodnotiť vlastne iba kladne .