Němci

Úžasná kniha. Moc dobře se čte. Toto téma nemám moc načteno, ale je dobře, že se o něm píše. Všichni Němci nebyli nacisti a obdivovateli Hitlera. Po válce byli u nás bez práv a muselo to být pro ně hodně náročné, stejně jako pro Čechy po Mnichovu.

Tak za mě teda skvěle napsaný příběh.Kniha mi sedla ještě líp než Zuzanin dech,je víc do hloubky a taky je tam víc příběhů,ač se k některým dostáváme až zbytečně zeširoka.
Čteno jedním dechem-doporučuji.

(SPOILER) Kniha má svým způsobem z historického hlediska hodně co nabídnout. To je velké plus. Ale asi jediné. Mám ke knize mnoho výtek. Především mě neoslovil styl paní Katalpy, přestože mi v Němcích seděl více než v Zuzanině dechu. Autorčino surové vnímání intimností, rození dětí a tělesného vylučování mi bylo protivné v obou jejích knihách. Nepotřebuji mít všechny situace skrz na skrz protkané emocemi, ale v Němcích je skoro všechno podané zvláštně stroze, jen jako konstatování faktu. A to i smrt. Jako jediné na mě z celé knihy více zapůsobilo, když Klára byla nucena opustit své dítě. Povahy postav jsou si hodně podobné. Těch je navíc takové množství, že se v tom může čtenář snadno ztratit. Jako pár dalším recenzentům i mně vadilo opakování situací - hlavně s cigaretami.
Zuzanin dech jsem četla na podzim loňského roku a strohý popisný styl se mi v knize nelíbil. Přestože k příběhu bezesporu seděl, já jsem si k psaní Jakuby Katalpy nenašla cestu. Podobná témata a rodinné ságy podle mě mnohem lépe zvládá paní Alena Mornštajnová, jejíž knihy jsou mi o dost sympatičtější.

Pohled z druhé strany, důležitý. Lidský, nehodnotící výpravěčský styl. Dobře se mi četla.

Němci - kniha s osobitým drsným a přesto poetickým stylem vyprávění, které mě hned zaujalo a budu se těšit na další autorčiny věci.

Ze začátku jsem se nemohla moc začíst, konec knihy jsem naopak nemohla odložit.
Zajímavé čtení o nelehké době

Ke knize mám výhrady, jako mnoho pisatelů přede mnou, nicméně dávám téměř plný počet hvězd - mám to tak ve zvyku, protože, když se mi něco nelíbí, tak to ani nedočtu ;-)
Téma se mě dotýkalo i osobně, protože moje babička byla sudetská Němka (z Chebska) a z ne zcela jasných důvodů nebyla odsunuta do Německa, nýbrž do vnitrozemí na statek. Že to jednoduché nebylo, není třeba moc dodávat... Proto mě možná kniha oslovila více než jiné čtenáře, i když velký počet komentářů i vysoké hodnocení také mluví samo za sebe.
Každopádně doporučuji nevzdat čtení po první čtvrtině, kdy se vše rozjíždí na můj vkus pomaleji, než bych očekávala. Některé úseky bych zkrátila, jiné zase naopak prodloužila. Když jsem dočetla, musela jsem se vrátit znovu na začátek, abych si připomněla některé věci. Co ve mně nakonec zůstalo nejvíc hořké, je postoj Hedviky. Chápu, proč "to" udělala, ale nemůžu jí odpustit, že neřekla pravdu aspoň třeba v dopise, který by se přečetl až po její smrti... Prostě mi je líto Kláry, strašně moc. A Konráda vlastně taky.

Na knihu jsem byla velmi zvědavá, ale přiznám se, že jsem byla i velmi zklamaná. Čekala jsem něco úplně jiného. Nesedl mi styl psaní. Jednotlivé střípky rušily nit příběhu, odváděly pozornost a netvořily celistvý příběh. Pořád to byly jen kousky nametené na jednu hromádku. Historie hlavních i vedlejších postav ve zkratkovitých epizodách u mě prostě nefungovaly a občas jsem se jen těžko soustředila, abych měla chuť číst dál. Kniha mě vlastně ničím nezaujala, neobohatila a určitě už ji znovu číst nebudu.
Přesto všechno jsem si ale pod stromeček nadělila Zuzanin dech a doufám, že ten mi sedne :-) Autorka psát umí, o tom žádná.

Já se moc omlouvám za dvě hvězdičky. Určitě měla kniha nějaké poslání,ale já jsem se od začátku v ději ztrácela. Možná kdybych ji přečetla na jeden zátah,tak ji pochopím. Ale neustále jsem přemýšlela kdo je kdo,co ten zase v příběhu pohledava a vůbec jsem se nemohla začíst.

Od chvíle co tahle kniha vyšla, kupuju ji pravidelně lidem jako dárky k narozeninám. Někdy se trefím, jindy ne, ale já mám tuhle knihu moc RÁDA!

Zajímavá kniha, dobře napsaná, bavila mě.

Zajímavá a zvláštním způsobem překvapující kniha. Na začátku jsem se do příběhu nemohla úplně začíst, což se nedá říct o konci, kdy jsem knihu zase nemohla odložit.

Napsat komentář k této knize není vůbec jednoduché. Autorka si vybrala zajímavé téma, zápletka z "druhé strany" Vás chytne. Text plyne před očima a hodiny ubíhají... Ano, je to velmi čtivé, ale jak už psal někdo přede mnou, autorka slepila dohromady velké množství drobných příhod nesouvisejících s hlavní linkou. Mě tyto části vyčerpávaly, uspávaly a kazily mi jinak skvěle napsanou knihu. Snažila jsem se pamatovat jména postav, záhy se to ukázalo nemožným, zbytečným a otravným. Popis je syrový a text se snaží šokovat, až se autorka začne nepříjemně opakovat. Na téma "válka z pohledu Němců" mě mnohem více oslovila Gerta Kateřiny Tučkové. I přes to všechno kniha za přečtení stojí (minimálně se to bude dobře číst) a od autorky zkusím i jiná díla.

Musím souhlasit s Amazonkou72, nešlo o happy end, šlo o vykreslení doby válečné a poválečné z druhé strany, která byla hodně těžká (vím to z osobního vyprávění). Je pravda že že začátku jsem se prokousávala, ale pak jsem přečetla jedním dechem. Děkuji za tuto knihu a doporučuji.

Zaujimavy namet, trocha "nedrziaca" kostra pribehu, odosobnena psychologizacia plna narychlo a nelogicky vyvodenych zaverov. Kazdopadne, cuta sa to dobre, kratke kapitoly a dobre, rychle pero autorky.

To lepší je schopnost autorky hezky se vyjadřovat.
Ale jinak se mi kniha nelíbila. Zbytečně strohá, postavy bez citu, které spolu souloží nebo zvracejí nebo si chodí ulevit.
Slovo "zvracet" ve svých různých tvarech se v textu vyskytutje 16x na 389 stranách, když na straně 361 Klára zvrací při výslechu, říkám si, že na tom mizivém počtu stran, který ještě zbývá, snad už zvracet nikdo nestihne. Ale přece jen ještě zvrací Gertruda a také Konrád má chuť sladkosti po dvaceti letech vyzvrátit.
Klára pořád kouří, zapaluje si, hledá cigaretu atd.
A příběh je rozptýlen do velkého množství různých postav, s jejichž historií se seznámíte zpravidla dosti podrobně, aniž by to s hlavním dějem nějak souviselo. Je to něco jako Ajvazova Ostrovní kniha v románu Zlatý věk, kde jsou do jednotlivých příběhů vkládány vsuvky v podobě jiného příběhu, a to tak, že za chvilku nevíte, ve kterém příběhu se nacházíte a jak to spolu souvisí (nijak).
Nelíbila se mi syrovost a zbytečná sprostota, která nebyla vyvážená ani trochu ničím teplým.
Dočetla jsem až do konce, abych se dozvěděla, jak vlastně začal Konrádův příběh, a nebyl to hezký zážitek.

Kniha je neobvyklá, možná až moc věcí, které zažil jeden člověk a závěr byl trochu uspěchaný i tak 5 hvězdiček

Velmi čtivá kniha s celkem napínavým dějem. Příběh se mi líbil, troufla bych si říct, že mě snad i trochu šokoval. Období války tentokrát z jiného pohledu, zdánlivě klidnějšího, ale také vykoupeno vysokou cenou

Zajímavě pojaté téma druhé světové války. Kniha se mi četla dobře.