Němci
Jakuba Katalpa (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225782/bmid_nemci-JoN-225782.jpg
4
1621
1621
Hlavní hrdinka a současně vypravěčka románu žije v Londýně, kam odešla po listopadu 1989 za prací a kde nyní čeká své první dítě. Nadcházející mateřství ji v myšlenkách vrací do dětství v komunistickém Československu a vyvolává i zasutou vzpomínku na balíčky plné sladkostí, které dostávala od jakési babičky ze západního Německa… Třetí román mladé autorky Jakuby Katalpy čtenáře zavede až na počátek dvacátého století. Babička Klára Kolmannová stále žije a my sledujeme její osud od narození v roce 1910. Autorka mimořádně sugestivně a plasticky líčí život středostavovské německé rodiny na počátku století, útrapy první světové války a posléze vzestup fašismu ve třicátých letech. Přesto velké dějiny hrají jen okrajovou roli ve srovnání s rodinnými vztahy. Je tu Klářina psychicky labilní matka, prostopášný otec, i další příbuzenstvo a služebnictvo. Po začátku druhé světové války odchází Klára, čerstvá absolventka učitelského ústavu, do Berlína a poté se ocitá v českém pohraničí. Zde se sblíží s místním rasem, který ji přitahuje živočišnou tělesností a drsnou povahou…... celý text
Přidat komentář
Život ve své složitosti, jednoduchosti, kráse, těžkosti i nedokonalosti. Krásná kniha.
Trochu zklamani, nejvic me vadili pasaze na zacatku knizky, ktere se vubec netykali hlavniho pribehu.
Po přečtení expresivní, formálně nespoutané a otevřenou sexualitou prostoupené prvotiny Je hlína k snědku? obdivuji sebekázeň, s jakou se Jakuba Katalpa vrhla na „velký“ román. Navíc nepodlehla pokušení vytvořit epický, srdceryvný příběh o nespravedlnosti a křivdě ve stylu Habermannova mlýna. Okupované pohraničí a následný odsun Němců jsou tu nejen nahlíženy netradičně z pohledu ženy z Říše, ale vlastně nejsou pro děj ani tak zásadní, jak by jeden čekal. Především na závěr příběhu Kláry Kolmannové má tohle pozadí samozřejmě určující vliv, ale pak tu jsou úseky, které by se mohly odehrávat jinde i jindy. Dějinné pohromy a změny do životů hrdinů nezasahují neustále, někdy o nich vůbec nevíme a to přispívá k realističnosti celého vyprávění, které je docela strohé, střípkovité, přitom ale jasně srozumitelné.
Důležité je podle mě hlavně zasazení jádra románu do pátrání současné vypravěčky po identitě záhadné babičky, které ukazuje jak snadné a ošemetné je soudit, když neznáme (a nikdy ani nemůžeme znát) celý příběh. Rozhodně výjimečný počin ukazující známé skutečnosti z nezvyklého úhlu, přesto mě kniha nedokázala úplně strhnout. Nevím, snad mi pasáže Klářina pobytu ve Rzech přišly až moc roztříštěné, trvá dost dlouho, než se dostaneme k objasňování ústřední otázky z úvodu. Ale to může být jen srážkou čtenářského očekávání s trochu odlišným záměrem autora. A rozhodně to neznamená, že bych tímto s Katalpou končil.
Libilo se mne to. Velmi primocare napsane, uplne to ladilo k tematu; behem valky se taky nikdo s nikym nemazlil.
Jen by me zajimalo, jestli byly nejake dopisy a Hedvika je schovavala, nebo Klara opravdu posilala jen sladkosti.
Jedna z mych oblibenych knih v cestine, skvele doporucuju.
Nic tu nie jest oczywiste, a czyta się z prędkością górskiego strumienia.
Nebolo to zlé, ale ani úplne dobré- vzhľadom na to, že všetci z tej knihy boli na vetvy. Čo tomu chýbalo? Asi nejaká väčšia hĺbka postáv, niečo, čo by preniklo až ku mne. Knihu som dočítala pred pár dňami (konkrétne 4), a keď si mám vybaviť dej, tak začínam mať problém.
Ale čo hodnotím geniálne, sú 2 kapitoly s názvom Čriepky času, kde autorka tok času vyjadrila krátkymi epizódami zo života rôznych ľudí z rôznych krajín. Bolo to skvelé!
Skvělá kniha. Je napsána tak úžasně chytlavým stylem, krátké vypointované kapitoly, styl vyprávění. To vše z toho dělá knihu, ke které se ráda vrátím. Už pár dní jí mám přečtenou a přesto mi stále "visí" v hlavě.
Vůbec jsem nevěděla do čeho jdu. Knihu jsem si vypůjčila zcela náhodou. Od začátku mě uchvátil styl psaní. Příběhu o těžkých válečných a ještě těžších poválečných časech jsem uvěřila. A po dlouhých letech jsem nešla spát, dokud jsem knížku nedočetla. Všem doporučuji
I můj druhý pokus s Katalpou dopadl skvěle. Ta autorka mě neskutečně baví svým přímočarým úsporným stylem a, a to k mému velkému překvapení, ne zcela definitivními konci, které nabízí určité interpretační možnosti. Tematicky mi kniha taky sedla, a jak už se objevilo v komentářích pode mnou, hrozně oceňuji vykreslení "druhé strany", ale z pohledu někoho, kdo byl prostě jen obyčejným člověkem a válka se ho dotkla zase úplně jinak. Líbí se mi nenápadně zakomponované vykreslení vesnického prostředí se zatvrzelými obyvateli, které je stále ještě aktuální. Přestože mé osobní setkání s autorkou nedopadlo úplně dle mých představ, jako spisovatelku tuhle dámu fakt žeru!
Na tuhle knihu jsem natrefila až teď. A po přečtení toho lituji, že mi nepřišla do cesty daleko dříve!
Po úmrtí Konráda, kterému chodily balíčky z Německa od své matky, se jeho dcera rozhodne vypátrat proč její babička nechtěla svého otce u sebe. Rozjíždí se vyprávění jak to všechno bylo.
Kniha je čtivě napsaná, celkově je to skvostný kousek v knihovně. Tohle je bomba, a česká spisovatelka? To je ještě skvělejší, že se můžeme tímto pyšnit. Přečtěte si sami!
Román je anoncován jako Geografie ztráty. Já ty prolínající se příběhy četl spíše jako Geografii nenalézání. Možná Geografii neochoty nalézat. Postavy se potkávají, reagují na sebe, mnohdy své životy zásadně ovlivňují, ale nežijí spolu. Snaží se žít každá sama, druhé jen používat, konzumovat. Jak to celé může dopadnout, to není složité předpovědět, štěstí každý na své triko nenajdeme, i když se o to pořád dokola snažíme.
Zaujal mě styl knihy, příběh je odvyprávěn suverénně, je chytlavý, ale nepodbízí se příliš čtenáři, ani jazykem, ani tématy, ani zápletkami. To oceňuji opravdu hodně, že Jakuba Katalpa odolá pokušení osudy svých postav vyšperkovávat nějakými efektními nevěrohodnostmi, ale pevně se drží logiky situací. To dává celému románu sílu a pocit pravdivosti.
Mám radost z toho, že kniha s podobným laděním byla vydána a že je už přijímána vcelku normálně, že nešokuje tím, že jsou zde němečtí občané zobrazení jako obyčejní lidé. Ani jako monstra, ani jako oběti – ale jako lidé. Přistihl jsem se při čtení, že nad nimi vlastně neuvažuji „národnostně“. To je fajn. Pozdě, ale přece.
Osobitý autorčin styl nás zahrnuje spoustou postav a spoustou útržků z jejich životních osudů, které ale nakonec splynou v jeden pozoruhodný příběh.
Stojí za přečtení.
Tahle kniha vás prostě musí zaujmout už od prvních stránek. Příběh o válečných těžkých časech z té druhé/německé strany. Stále přemýšlím, která postava mě zaujala nejvíc, ale ta spletitost vztahů a jejich příběhy jsou tak skvěle sepsané, že to celé do sebe smutnokrásně zapadá a nelze si vybrat. Kniha, co chytí za srdce.
Ano ano, tak tohle bylo skvělé. Moje první setkání s Jakubou Katalpou jsem si opravdu užila. Baví mě objevovat české spisovatele a tématicky mi kniha neskutečně sedla. Předválečné, válečné i poválečné období mě neustále fascinuje, do toho přimíchat trošku mezilidských vztahů a je z toho úžasné čtivo. Stejně tak mi sedl styl, jakým je kniha napsána.
Vzhůru na Doupě!
...kvalitní kniha, které můžu vytknout jen místy špatnou orientaci mezi spoustou postav...
Drsná lyrika Sudet, opuštění lidé i krajina, těžká rozhodnutí dětí i rodičů. Překvapující, citlivě napsaný příběh, ve kterém se přes dost postav a různé časové odbočky perfektně zorientujete. Pomalu se přesouvám od knih o válce, holocaustu do poválečné doby a nechutných padesátých let; toto je perfektní můstek. Skvělá kniha, ze které mrazí.
Vynikající kniha. Přečetla jsem ji jedním dechem a obdivuji autorku zato, že do příběhu zapojila tolik postav a vzájemně je spolu propletla. Měla jsem strach, že se v tom ztratím,ale protože to bylo tak výborně napsané, šlo to jako po másle.Vřele doporučuji!
Úžasná kniha, zajímavý pohled na dobu předválečnou a válku samotnou. Příběh Kláry mě naprosto pohltil, přesně ta kniha, která Vám v hlavě zůstane a i po čase si vzpomenete.
Štítky knihy
nacismus vysídlení Němců mateřská láska Češi a Němci ságy Protektorát Čechy a Morava Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 |  Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Já mám z té knížky maličko rozporuplné pocity. Valečné, poválečné období, odsun Němců - to vše z pohledu německé ženy. Silný příběh, který ve mně vyvolával nespočet emocí, který jsem nemohla odložit a hltala každou stránku. Tedy skoro.
S čím jsem totiž měla trochu problém, bylo neucelené vyprávění. Z minulosti do současnosti a zpět do hlubší minulosti... Častokrát jsem se ztrácela i v množství postav.
Ale i přes to, si kniha těch pět hvězd a přední místo v knihovně zaslouží.