Německé jaro
Ludvík Aškenazy
Dvě desítky reportáží z NDR ukazujících růst nového demokratického Německa, v konfrontaci se životem v západ. pásmech. Mnoho pozornosti věnuje L.A. převýchově německého národa, jak o ni usiluje NDR. Sebevraždy z hladu, přepychové zboží pro bohatce, literární brak, omývání nacistů, remilitarisace a vychova k válce, to je obraz západ. pásem Německa. Mírová výstavba hospodařstvi, agitace pro mír, úsilí o převýchovu dětí v demokratickém duchu to je nový život NDR.... celý text
Přidat komentář
Popravdě řečeno, dílo z počátku padesátých let bylo i u tohoto úchvatného autora z pochopitelných důvodů výrazně formováno komunistickou ideologií a bylo jí zcela zřejmě naprosto oddáno.
A je tedy třeba přiznat, že dříve, než se Aškenazy „našel“ jako auto několika úžasných knih pro děti, souborů minutových románů i cestopisů, dokázal napsat i několik opravdu příšerných knih – jako například právě Německé jaro.
Když čtu podobné knihy, vždy se obávám, aby se nějakým nedopatřením nedostaly do rukou někomu, kdo nic jiného od Aškenazyho nečetl a mohl by si tím udělat chybný obrázek o autorovi a zavrhnout jej. Je pro mě téměř nepředstavitelné, že by pak tito lidé kvůli tomu nakonec vůbec nečetli takové klenoty, jako jsou Dětské etudy, Indiánské léto, Černou bedýnku či Putování za švestkovou vůní…
Štítky knihy
fašismus Německo Berlín komunismus propaganda války studená válka mír pionýři imperialismusAutorovy další knížky
| 1959 |  Putování za švestkovou vůní |
| 1967 | Vajíčko |
| 1965 | Praštěné pohádky |
| 1959 | Psí život |
| 1966 | Dětské etudy |
Tato kniha, která má být reportáží, mě připadá dnes spíš karikaturou komunistické propagandy. Protože jsem se u ní u zasmála, neoznačuji ji přímo za odpad. Autor knihu píše v množném čísle - to jako my soudruzi, nebo já a můj agent? Píše reportáž a přitom popisuje události na tajném setkání bývalých německých důstojníků, o zákulisí mocenské hry za 2. světové války atd. - odkud to asi ví, pokud není sám agentem placeným Moskvou? Dále jsem se dozvěděla, jaký byl rozdíl mezi zlým západním a uvědomělým východním Němcem. A opravdu zábavné bylo, proč východoněmecká mládež nosí modré šátky - protože rudé si ještě nezaslouží! Paradoxně autor horující pro komunismus sám po roce 1968 emigroval do západního Německa. Ha ha!