Německo páchá sebevraždu - Jak dáváme svou zemi všanc
Thilo Sarrazin
Sarrazin je autorem několika knih, z nichž zdaleka největší ohlas vzbudila kniha poslední, Německo páchá sebevraždu, která se od svého prvního vydání v srpnu 2010 dočkala již mnoha reedic a stala se jednou z nejprodávanějších knih v německojazyčném prostoru v posledních desetiletích. Autor v ní i na základě svých bohatých zkušeností z politiky a státní správy podává - bez ohledu na diktát politické korektnosti - břitkou, především na číslech a statistikách založenou analýzu toho, jak Německo - podle jeho názoru - podkopává samotné základy svého budoucího blahobytu, sociálního smíru a společenské stability. Sarrazin spatřuje ohrožení v kombinaci nízké porodnosti, přebujelého sociálního státu, který až příliš nabízí a ne dost požaduje, a především problematické imigrace zejména z muslimských států, která hrozí během nemnoha desetiletí zcela proměnit charakter hostitelské země. Právě autorova kritika v průměru obtížněji integrovatelných přistěhovalců tureckého či arabského původu, oproti nimž pozitivně vyzvedává např. příchozí z východní Evropy, Indie nebo Číny, vyvolala - zčásti kvůli určitému posunu až překroucení při prezentaci Sarrazinových názorů v médiích či jeho oponenty - nejostřejší kritiku a nejbouřlivější diskusi. Autor se snaží podat i návod, co lze proti jím vylíčenému ohrožení dělat.... celý text
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 2011 , AcademiaOriginální název:
Deutschland schafft sich ab. Wie wir unser Land aufs Spiel setzen, 2010
více info...
Přidat komentář
Kniha by mohla být podstatně kratší, kdyby v ní autor některé myšlenky neprezentoval neustále dokola. Přestože jsou autorovy ideje podloženy statistikami a výzkumy, občas se jeho úvahy na nezávislých statistikách nezakládají (především tam, kde statistické výzkumy chybí). Nicméně autor v knize upozorňuje na poměrně naláhavý problém a kniha je psaná velmi dobře a čtivě. Doporučuji.
Je osvěžující, když v naší rozkmitané době píše inteligentní člověk politicky nekorektně, a dokáže si přitom udržovat úroveň, bez hulvátství, podbízení se, primitivismu a ubožáctví. Lidé jako Sarrazin, Hazlitt nebo Lomborg nám pomáhají tříbit si úsudek, ověřovat si vlastní tušení, hledat tu správnou rovnováhu jak by se měla společnost vyvíjet, aby nezakrňovala ani nebyla vedena pofidérními politruky dobra či zla jako oslík za mrkvičkou. A opět se musím zastat přirozeného řádu věcí, který je neustále mršen různými idejemi a lidskou chamtivostí. Jenže komunismus, sociální stát, globalizace, islámský dogmatismus, neudržitelná migrace a další jevy posledního půlstoletí přirozený řád věcí řádně pochroumaly, a my se v této pádící době setkáváme s karmou, kterou za sebou vlečou. Vskutku není normální, aby přistěhovalci brali 60% středního příjmu v zemi, k jejímuž historickému bohatství ničím nepřispěli a - kromě plození dalších človíčků s nataženou dlaní - nepřispívají. Především není normální společnost, která toto připustí. Jenže to je jenom jeden z nepřirozených jevů, které kolem sebe vidíme, a které nemusím popisovat. Jak z toho ven? Nejlepší je vždycky začít sám u sebe, a ne si ulehčovat svou práci a čistit své svědomí špiněním druhých. A většina z nás tam klidně může i skončit, protože ta práce na sobě je úmorná a nekonečná, zejména pokud začneme v pozdějším věku. Průběžně si čistit mysl i tělo od nánosů balastu a sraček, které se na ně během desetiletí života nalepily, je velmi prospěšné, a současně můžeme zapracovat na vztazích v rámci rodiny, přátel a kolegů. A kdo z nás může říci, že toto vše má dobře ošetřeno?! (Já rozhodně ne.) Pak člověk možná zjistí, že ten svět není až tak špatný, protože těžko můžeme zodpovídat za balast a sračky, které si v sobě nesou jiní, neznámí, cizí lidé, a potažmo některé celé národy, a protože ten kruh, který v sobě a kolem sebe máme, a v němž máme nějaký reálnější vliv, je relativně čistý a dobrý. A když takových kruhů bude hodně, přirozený řád věcí se uspořádá sám, a svět bude takový, jaký je. Báječné místo k narození! Znáte snad lepší?
Věcné, názorné, důrazné. Takové jsou argumenty Tilo Sarrazina. Jeho kniha totiž stojí na tvrdých datech a množství statistiky. Což má dva důsledky. Není příliš čtivá, protože v každé kapitole se čtenář musí prohrabat několika tabulkami a číselnými údaji. Jako bonus k tomu sem tam dostane graf. Druhý důsledek je, že se jeho vývody obtížně vyvracejí. S tím se kritika vypožádala typicky. Buď je ignorovala, nebo onálepkovala autora a odsoudila onu nálepku. Musím uznat, že Sarrazin na mě občas působil jako lehce asociální technokrat. Ovšem to je to nejextrémnější, co o něm můžu říci.
Bohužiaľ túto knihu nečítajú práve tí, čo by si ju mali prečítať. Lenže tí ani nepočujú, ani nevidia, tak ako by som chcela aby čítali, žeano.
Při čtení je patrné, že autor hodně "přizpůsoboval" fakta a statistiky tak, aby zapadaly do jeho obrazu světa. Rozhodně tak nejde o "neutrální" empirickou studii, ale o angažované a názorově vyhraněné dílo. Ale to je právě to, co je v dnešní době potřeba. Bez ohledu na politickou korektnost a názorový mainstream říct a detailně rozebrat svůj názor, to je věc, kterou vždy podporuji. S některými tezemi jsem nesouhlasil, s většinou ano. To však není podstatné, knihu doporučuji proto, že bez zbytečných vytáček otevírá zásadní téma, důležitá nejen pro Německo, ale pro celou Evropu.
Štítky knihy
Německo sociální problémy přistěhovalci, imigranti euroskepticismus antiislamismus kritika islámuAutorovy další knížky
2011 | Německo páchá sebevraždu - Jak dáváme svou zemi všanc |
2019 | Nepřátelské převzetí - Jak islám brání pokroku a ohrožuje společnost |
2015 | Teror ctnosti - O hranicích názorové svobody v Německu |
2017 | Přání otcem myšlenky |
2013 | Evropa Euro nepotřebuje |
Minulý týden jsem pobýval v Deutchlandstánu, protože název Německo už je značně iluzorní. To co autor avizoval před 9 lety v 9 kapitole jako negativní verzi, bohužel probíhá v přímém přenosu. A ač byl levičáky nálepkován za národního vyvrhele, jeho věcné a přesné statistiky,fakta, popis reality a prognózy, jim jsou neustále trnem v oku a jsou dnes aktuální...
Mešity a minarety jsou realitou a žen v muslimských šátcích přibývá namísto toho, aby byly bourány a imigranti vráceni do svých otčín... Hranice bude znovu na západě... Už ale nikoliv s Německem, pokud se Němci okamžitě neprobudí....