Německý dům aneb Příběh nepotrestané vraždy

Biografie, autobiografie 2 smíšených manželství za 2.sv. války. Autorova babička z matčiny strany vyrůstala za CaK jako sirotek na statku u svého dědečka v Sedmihradsku. Děda ji trestal fyzicky - dostala kladívkem přes palec, takže jej od té doby měla znetvořený. Vdala se na Moravu, ale po první manželské noci muži utekla za svým bratrem do Sedmihradska a ten ji řekl, že to co po ni její muž v posteli chtěl je úplně normální, takže se k němu vrátila. Měla s ním holčičku, ale po 1. sv. válce její muž zemřel a ona s dcerou se odstěhovala do Karlových Varů a tam se seznámila s ovdovělým židem Martinem Fünkelgruenem, otcem dvou dětí. Byli milenci a její dcera Esti si nakonec vzala jeho syna Hanse. Za 2. sv. války babička byla zavřená v Terezíně za přechovávání onoho žida, který tam byl poté gestapáky utlučen k smrti. Hans utekl před Hitlem do Šanghaje, Esti jej s kufříkem elegantních rukaviček tam následovala s tím, že si tam založí obchod a malou dílnu. Což se jim sice podařilo, ale jen na krátko, neboť i tam bylo zřízeno ghetto a Hans tam našel smrt. Jejich syn byl v tu dobu párměsíční. Po válce se Esti s malým Péťou vrátila k matce, která přežila Terezín, do Prahy, v roce 1950 však umírá na selhání srdce a o malého Péťu se stará babička. Dokonce má takovou odvahu, ač nezná Dálný východ, s ním odjet před komunistickým Československem na pár let do Izraele. Poté se vrátí znovu do Prahy a pak do Německa. Klobouk dolů před takovouhle obětavou a akční babičkou. Nicméně dílo, ač tedy naprosto nechronologicky uspořádáno, je směřováno k pátrání po vrahovi autorova dědečka - gestapáku Antonu Mallothovi, který jej utloukl v Terezíně k smrti.