Nemesis
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531574/bmid_nemesis-65c258a9c856b.jpg
4
488
488
Slečna Marplová série
< 12. díl >
Na počátku tohoto detektivního příběhu Agathy Christie je dopis; zvláštní dopis. Byl totiž odeslán až týden po smrti pisatele, jenž adresátku, slečnu Marplovou, žádá, aby vyšetřila zločin. Jaký zločin – to už autor dopisu nenapsal. Zato přidal mnohoznačný citát: „Nechť pravda pronikne jak proudy vod, nechť spravedlnost je věčný vodopád.“ Co tím chtěl slečně Marplové její známý, jenž s ní kdysi spolupracoval na vyřešení případu Karibského tajemství, naznačit? Jaké tajemství si vzal s sebou do hrobu? Na první stopu slečna Marplová narazí, když je pozvána na podivný zájezd: během něj dojde k smrtelnému úrazu jedné z účastnic, který se všem kromě slečny Marplové jeví jako nešťastná náhoda. Své podezření však musí tato bystrá dáma dokázat, a tak se sama octne v nebezpečí života.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2023
,
Voxi
Originální název:
Nemesis, 1971
Interpreti: Růžena Merunková , Otakar Brousek ml.
více info...
Přidat komentář
Zvláštní. To je myslím to správné slovo o knize, která vyslala slečnu Marplovou na startovní čáru, aniž by věděla, do čeho se má pustit. Zápletka, o které ani čtenář nemá tušení, co se bude vyšetřovat. Ale autorka postupně rozvine příběh, u kterého jsem se nenudil. Až ten konec se mi zdál trošku přes míru natahovaný. Každopádně je to opět dobré čtení!
Tak nějak nevím, do téhle detektivky jsem docela dlouho vplouval. Zápletka každopádně slibuje mnohé, slečna Marplová dostane dopis od tehdy již mrtvého přítele a začne řešít případ, kde nemá prakticky žádné informace. To samo o sobě slibuje zajímavý příběh a kdo Agathu rád, tak si to rozmotávání neznámého určitě užije. Ikdyž zkušený čtenář detektivek střelí správně docela dost věcí, žádné vyložené wow jsem na konci neměl, ale celkově potěšilo.
Přes můj osobní úvodní problém, že mě to moc nebavilo, se jedná ale klasicky o do detailu perfektně promyšlenou detektivku, takže solidní nadprůměr.
Úvod knihy výborně navodí tu správnou záhadnou atmosféru, ale dál se to nějak rozvolní, jako by autorka nevěděla, co s tím. Tahle detektivka - alespoň pro mne - nepatří mezi autorčina nejlepší díla.
Začátek opravdu dobrý - záhadné poslání, žádné informace, podivínský "přítel", kterého slečna Marplová skoro nezná... Také se mi líbila představa té jemné a milé staré dámy jako nesmiřitelné, naprosto neústupné a spravedlivé bohyně Nemesis.
Co se mi moc nelíbilo, to byl poněkud rozvleklý konec knížky a zbytečné "dovysvětlení" toho kdo, co a proč.
Takové "Murder Mystery" připravené zemřelým boháčem, kde si partička důchodců podá ty "mladé" a na konci "vlezlá" slečna Marplová vše vyřeší aniž by smysluplně vysvětlila jak na to přišla (teda aspoň pro mě). Klidně to mohlo být o 150 stránek kratší, když úvodní 2/3, kde se všechno 3-krát až 4-krát opakuje, jsou celkem zdlouhavé a nezáživné.
Velmi pěkné a zajímavé čtení od Agathy, které je jako vždy z pera královny detektivek jak jinak než geniální. Co více dodat? Kdo ještě nečetl, ať neváhá, protože si smlsne na výborné detektivní práci. Tohle není žádná jednohubka, to je přímo vybrané menu, servírované na stříbrném podnose.
Co říct, tohle je prostě Agatha Christie.
Tentokráte vyšetřujeme se slečnou Marpolou, která na žádost svého známého vyráží na výlet, kde má něco odhalit.
Ten námět mi přijde originální, protože ani v dnešní době jsem se nesetkala s knihou, která měla podobný nápad. Už jsem zvyklá, že v každém příběhu z pera A. Christie je velké množství postav, ale tady jsem se zpočátku hůře orientovala. Marplová sice nepatří mezi mé oblíbené detektivy, ale nemůžu jí upřít její vychytralost.
Nejlepší případ slečny Marplové. Tuším, že to bylo dokonce mé první setkání s touto postavou. Nemesis je napínavá a čtenář stále váha, kdo je vrah a co ten skleník. Navíc Agatha opět dokonale vykreslila své postavy.
Od A. Christie jsem četl již několik detektivek, tato však byla první se slečnou Marplovou. Musím říci, že příběhy s H. Poirotem se mi líbí mnohem více. Až na posledních pár desítek stran mi přišlo čtení velmi zdlouhavé a místy až nudné. Až závěr stál za to.
PS: Přečteno v anglickém originále.
Řekla bych, že tohle je jedna z nejlepších detektivek se slečnou Marplovou. Krásně se čte, nedá se od ní odejít, je napínavá a dobře napsaná.
Naše společná šifra, má drahá, je Nemesis...
V rámci letošní výzvy jsem sáhl po dalším příběhu slečny Marplové. Musím říct, že ač ze začátku mi to přišlo jako příšerný chaos, vydržel jsem a nelituji... Hledej když nevíš co ani kde, je docela blbý téma, ale nakonec se z toho námětu vyklubala jedna z hodně povedených detektivek. Slečna Marplová je mi asi milejší než Poirot, a tak snad najdu další z jejích dobrodružství
Musím říct, že Agatha opět nezklamala. Znala jsem film a kniha je úplně něco jiného. Na začátku jsem díky tomu byla dost zmatená, čekala jsem příběh z filmu, ale on ten originál je mnohem zajímavější a propletenější...A představa Nemesis jako staré dámy v růžovém plédu je vskutku překvapující..,,
(SPOILER) Tentokrát to byl pro mne příběh z kategorie "makačka na bednu". Z počátku slečna Marplová hledala něco a nevěděla co. Nakonec policii vyřešila tři vraždy. Byl to příběh o tom, že "láska je strašná záležitost, žije-li ze zla a pro zlost. Pak se mění v ten nejhrůznější cit na světě". Stejně jsem si vždy myslela, že slečna Marplová je převtělená Agatha Christie - laskavá stará dáma rozdávající životní moudrost, mající ráda mladé lidi a nenávidějící zlo.
Nemesis považuji za jednu z nejlepších detektivních příběhů paní Agáty Christie. Dotýká se totiž od začátku vnitřního archetypu - postavy osamělého hrdiny, který má projít nebezpečím a nalézt spravedlnost. Příběh je plný tajemství, a od začátku se musíme nechat vést jen samotnou slečnou Marplovou, jejími myšlenkami a sdílením jejich prožitků. Je zde moc pěkně vykreslená její postava, již staré ženy s mnoha slabostmi, ale naprosto bystrou myslí a všímavostí. Hned na začátku zde vstupuje do příběhu drama. Jejím úkolem bude vykonat spravedlnost. Příběh se rozplétá pozvolna a seznamujeme se s dalšími postavami. Když dojde k náhlému neštěstí jedné ze spolucestujících, příběh dostává aktuální náboj konkrétní hrozby. Už není jakýmsi příběhem z minulosti, dosud neodhaleným, ale zlo je zde náhle přítomné a děsivé. Právě to prolínání časů působí naprosto úžasně, a vtahovalo mě emocionálně do děje. Jak musí být silná nenávist, krutost nebo láska, která přetrvává po desetiletí a čas nic nezhojil? Odhalují se nám další a další indicie příběhu a přesto je závěr hodně šokující i svou brutalitou a smýšlením vraha. Obdivovala jsem statečnost s jakou slečna Marplová, zde v závěrečné scéně odhalí vše co ví, tak nebezpečnému člověku a konečně vysloví, jako hrdina nad úspěšně dokončeným úkolem, závěrečnou tečku : "Já jsem Nemesis". Krása.
Nebylo to špatné, ale se slečnou Marplovou jsem četla už lepší knihy. Průměrné čtení, zdá se mi. Zápletka nebyla vysloveně špatná, ale těžko se mi do toho začítalo. Nevím, nějak mi ten styl psaní tady úplně neseděl. Jsem ráda, že jsem si to přečetla, ale asi to nebude jedna z těch knih od Christie, ke které se budu pravidelně vracet.
Mam pocit, ze to bol trošičku slabší diel. Prekážalo mi, ze sa tam stale omielalo, aka je slecna Marplova stara a ako ma ona a ini stari ludia kopec zdravotnych problemov. Viac krat som mala pocit, ze sa autorka akoby motala v kruhu. A prvy krat som u Christie vedela, kto je vrahom. Obvykle nemam ani najmensi sajn.
Nejvíce se mi líbilo, že jste vlastně do půlky knihy nevěděli, o co vlastně jde. Postavy jsou dosti dobře vykresleny. Jelikož styl spisovatelky znám, tak mě vrah ani moc nepřekvapil, vlastně jsem měla jen 2 podezřelé a jeden z nich to byl :-) To ale na krásném čtení nic neubralo. Její knížky jsou skvělé na odpolední nedělní čtení, když je venku sychravé počasí (jako v Anglii):o)
Štítky knihy
anglický venkov pátrání v minulosti
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Velmi napínavá detektivka. Překvapila mne také tím, že jsem dočetla Karibské tajemství a pokračovala Nemesis a ony na sebe navazují :-) .
Jinak Nemesis je pro mne velmi poutavá detektivka, s překvapujícím motivem vraždy.
A postavy, které zde vystupují jsou každá zvláštní, jedinečná.
Této detektivce nemám co bych vytkla (nemyslím, že by autorka psala někdy špatně), ale myslím tím, že mi tahle knížka parádně sedla.
A zase jsem naprosto ani přibližně netrefila vraha. :-D