Nemožná holka
Eliška Horelová
Gábina nedopatřením, "zásluhou" hloupé kamarádky zjistí, že do rodiny, ve které vyrůstá, vlastně nepatří. Je jí patnáct a tak teď všechno musí jít stranou. Pro ni je nejdůležitější vědět, kdo jsou její "praví" rodiče. Když to opravdu zjistí, je to pro ni rána, ale pomůže jí to uvědomit si, že doopravdy patří tam, kde ji vychovali, kde se cítí doma a kde ji mají rádi.... celý text
Přidat komentář
Každý hledá to své místo, pokud se ocitne někde na životním rozcestí. Někdy je ale lepší v minulosti nehrabat a najít to dobré v přítomnosti pro lepší budoucnost. S minulostí stejně nejde již nic udělat, než pochopit a jít dál.
Příběh jedné nemožné holky, který jsem četla snad ještě na základce. A ujistil mě v tom, že pokud já bych snad zjistila, že jsem adoptovaná, tak nikdy nepátrám po své minulosti, i kdyby mě zajímala a lákala sebevíc....
Čtivě napsaný příběh patnáctileté Gábiny, která se náhodou dozví, že ji její rodiče adoptovali. Dosavadní život se jí tak obrátí naruby a bude třeba ujít pořádný kus cesty, než si přizná, že se chovala hloupě a nedospěle, prostě jako nemožná holka.
Náhodou objevená v knihovně a jsem za tu náhodu vděčná. Popsání a přiblížení problému dospívající dívky, plus velká čtivost jsou přednosti příběhu
Autorovy další knížky
1979 | Léto, jako když vyšije |
1989 | Nemožná holka |
1985 | Štěstí má jméno Jonáš |
1985 | Tománek je rád na světě |
1980 | Stěhovaví ptáci |
Kdybych byla na místě Gabriely, asi bych se svých adoptivních rodičů rovnou zeptala. Kdyby to udělala místo pátrání na vlastní pěst, ušetřila by si velké zklamání. Knížku jsem četla v osmé třídě a dodnes je mi hrozně při vzpomince, jak nepříjemným způsobem se o své adopci dověděla.