Nenásilná komunikace: řeč života
Marshall Rosenberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/54703/nenasilna-komunikace-rec-zivota-54703.jpg
4
102
102
Co jsme doma slyšeli, když jsme byli malí? Buď „To je správné“ nebo „To se nedělá“. A ve škole jsme to slyšeli taky a ještě pořád to děti slyší a ty starší to už možná ani slyšet nemohou a bouří se. Naučili jsme se mluvit, ale kolikrát se setkáme s tím, že i když slova, kterými k nám někdo mluví, známe, stejně možná nechápeme, co jimi doopravdy myslí. A naopak, i když si myslíme, jak jasně se vyjadřujeme, zjistíme ke svému úžasu, že ten druhý nás vůbec nepochopil! Jak předejít nedorozuměním v komunikaci, o tom právě je tato kniha. Učí nás dávat kamarádovi, který si potřebuje postěžovat, empatickou reakci namísto, abychom jeho problém zlehčili a mysleli si, jak ho tím povzbudíme. Nejen že nás učí dopátrat se konkrétního kořene nepříliš pěkné počáteční řeči, navíc nás provede řadou čtyř kroků, jimiž dokážeme zmoci i takovou rozmluvu, která původně začala třeba provokativně. Celý koncept je totiž založen na pečlivém naslouchání – sobě i druhému. V jemných odstínech nás učí vnímat potřeby a pocity – své i toho druhého. Ukazuje nám, jak velmi záleží na jednotlivých slovech a způsobu vyjádření. Pokusíme-li se o to, co nám tato kniha nabízí, pomůže nám to překonat navyklé vzorce jednání, pomůže nám to lépe řešit problémy ve vztazích, ať už partnerských nebo ve vztazích rodiče-děti. Knihu ocení bezesporu i učitelé a vychovatelé.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika Zdraví
Vydáno: 2008 , PortálOriginální název:
Nonviolent Communication, 1999
více info...
Přidat komentář
Kniha je určena opravdu všem a věřte mi, že se díky ní něco přiučíte. I když je pravdou, že přečtení knihy samo o sobě nestačí – důležitá je praxe v komunikaci a rozhodnete-li se, že svou komunikaci pozvednete na vyšší úroveň, je vhodné se ke knize opakovaně vracet a díky tomu si tak uvědomíte své komunikační chyby.
Knížka je to poměrně útlá. Má pouhých 240 stran, ale přesto je nabitá tolika informacemi, že vás to možná až překvapí. Ve 14 kapitolách se dozvíte nejen to, jak přesně můžeme chápat nenásilnou komunikaci, ale jak například moralizování či srovnávání dokáže nenásilnou komunikaci „potopit“. V knize si pak můžete své schopnosti vyzkoušet díky cvičením, které si pro nás autor připravil. Jsou to cvičení, která, když pochopíte danou kapitolu správně, jsou poměrně snadná, přesto vás však nutí se zamyslet. Nejde o to si cvičení jen udělat, ale přemýšlet nad ním i z pohledu sebe sama, což nám dává geniální příležitost si uvědomit, jak komunikujeme my.
Autor také upozorňuje na to, jak moc je důležité vyjadřovat pocity v komunikaci a aby toho nebylo málo, umožňuje nám rozšířit si krásně slovní zásobu, která nám bude při komunikaci nápomocná. Empatie má taky v komunikaci své místo a díky této knize se dozvíte, jak s ní pracovat.
Kniha si mne také získala i přepisem rozhovorů, ve kterých autor jasně ukazuje principy konceptu nenásilné komunikace. Tyto příklady byly stejně poučné jako samotné cvičení či tabulky s výčtem slov, pro efektivní rozšíření slovní zásoby.
Za sebe musím napsat, že se ke knize budu určitě vracet i do budoucna, protože ať už nakonec budu vykonávat psychologickou praxi či nikoliv, tento koncept komunikace se mi zamlouvá, i když naučit se mu vyžaduje minimálně zpočátku vědomou práci na sobě samotné. Pokud to však ale pomůže při jakékoliv komunikaci s kýmkoliv, pak se ta práce vždy vyplatí.
Knihu mohu jednoznačně doporučit.
Toto je mimořádná kniha, alespoň pro mě. Už když jsem přečetl první stránky, tak jsem cítil, jaká je to síla, kterou držím v ruce. Nepamatuji si, že by se mi to stalo s jinou knihou. Není to jen metoda, je to úplně nový směr, jak se proměnit, a proměnit své vztahy.
Někdo zmiňuje náročnost týkající se rozpoznávání pocitů. Mě osobně zasáhlo, kolik času a pozornosti potřebuji věnovat tomu, abych přišel na to, na jakých potřebách je naše společná komunikace s konkrétní osobou založena, a která z potřeb je ta hlavní. A k tomu skoro nutně potřebuji seznam těchto základních potřeb, abych si je přečetl, a v sobě ujasnil, jaká ta potřeba byla pro danou osobu důležitá, jaká potřeba se v tom dialogu (někdy nádherně) zobrazuje. Po několika týdnech uplatňování těchto několika metod, vidím jaké stereotypy ve vztazích neustále dokola vytvářím, a není to radostný pohled, ale snad pohled životaschopný.
Celý proces je o nastavení se jakému si údivu, bezprostřední otevřenosti, soucitu k sobě a druhým, ideálně bez jakéhokoliv očekávání. A cesta k něžnosti a k podpoře sebe, protože vnímat své potřeby a potřeby druhých, znamená vnímat i to nepříjemné a pořádně bolavé. A k tomu, abych to ustál, potřebuji dát sobě péči, ať už ve formě porce času, prostoru, a výživy všeho možného. Ale pak se dějí věci...
Kdybych byl pro povinnou četbu, tahle kniha by na seznamu povinné četby byla. Princip nenásilné komunikace znám léta, praktikuji podobnou dobu, nicméně stále je co zlepšovat a stále bude. Nenásilná komunikace je potřeba pro komunikaci s cizími lidmi, se svými blízkými i pro komunikaci sám se sebou. V zásadě lze zjednodušeně říct, že se skládá ze čtyř kroků: Pozorování, Pocity, Potřeby, Prosba. Každý krok má svůj důvod a svá pravidla. A o tom jak v praxi ji používat je celá kniha, na praktických příkladech, ze života.
1. Pozorování je popis situace bez hodnocení, která přispívá k tvé pohodě nebo naopak nepohodě.
2. Pocity je čistě popis emocí nebo tělsné pocity, které spouští pozorování (nicméně vyvarovat se náznaku příčiny).
3. Potřeby je popis potřeb nebo na čem ti záleží (spíše než tvoje preference nebo konkrétní čin). "Empaticky přijímám to, co by ti obohatilo život, aniž v tom slyším nátlak."
4. Konkrétní činy, které si přeješ tady a teď.
Princip jednoduchý, v praxi účinný, prospěšný, nicméně stále je co vylepšovat, např. v jak moc emočně vypjatých situací je jich člověk schopen použít.
Doporučuji.
Myslím že kniha může v mnohém ulehčit komunikaci a také zlepšit efektivitu i postoj k problematickému rozhovoru. Nicméně v praxi si nejsem jistá jejího uplatnění.
Kdyby si tuhle knížku přečetli všichni, tak by byl svět lepším místem.
Samotné přečtení vám samozřejmě život nezmění, ale pootevře vám dveře do světa lepší komunikace. Přetavení znalosti v dovednost je pak další samostatná cesta.
Kniha mi otevrela “oci”, tedy spise zlepsila vyjadrovani usty.
Clovek by neveril, cim vsim muzeme i nevedomky ublizovat (sobe i ostatnim).
Dulezite je spravnym zpusobem vyjadrovat sve pocity a empaticky komunikovat s okolim.
Opravdu přínosná kniha, spousta aha momentů... S manželem jsem o ni hodně mluvila a přišli jsme v naší komunikaci na spoustu zajímavých věcí, které můžeme změnit. Prozatím si moc nedovedu představit uplatňovat nenásilnou komunikaci s malými dětmi, v tomto ohledu mám ještě velké rezervy. Těším se na další knihu Nenásilná komunikace v praxi, kde bude ještě více příkladů, které se mi líbí a pomáhají mi pochopit celkový koncept.
Nové vydání z roku 2022 je skvělé. Opraveny chyby v překladu, doplněna nová kapitola o mediaci. Součástí knihy jsou cvičení a klíč ke správným odpovědím charakterizuje knihu: Autor totiž postupuje velmi nenásilně, neautoritativně, dává spíše svůj názor a je na každém, zda souhlasí. Metoda sama se mi moc líbí, protože odkazuje na pocity a potřeby každého z nás.
Tohle ve mně naprosto zarezonovalo. Klíč k tomu, jak řešit spory ne prostřednictvím síly, ale prostřednictvím porozumění. Pomáhá zaměřit se na potřeby druhého, ale také vlastní. Uvědomění potřeb je základem všeho a tahle kniha mi k němu hodně pomohla. Vztahy totiž jsou založené na naplňování potřeb. A kolem vztahů se točí vše v životě. Proto tuhle knihu považuji za základ do života.
Ještě bych vyzdvihl shrnutí toho nejdůležitějšího na konci každé kapitoly. Člověk se k tomu kdykoli může snadno vrátit a nemusí pročítat celou knihu znovu.
Ano, ano a znovu ano. Znalost nenásilné komunikace je v dnešní době must-have. Kniha seznamuje s principy nenásilné komunikace a uvádí reálné příklady z praxe, takže je vše snadno představitelné.
Osobně jsem z knihy příliš uchvácený nebyl. Velmi špatně se mi četla a má více motivační charakter, než že se z ní naučíte něco kloudného. Podobně jsem to měl u spousty knih Roberta Kiyosakiho.
Kniha se mi místy zdála zdlouhavá, metoda nenásilné komunikace mi připomíná motivační rozhovory.
Místy může čtení v této knize vypadat jako poněkud náročnější nebo náročnější na soustředění. Užitečných rad a myšlenek zde najdete ale dost. Poznatky, které využijete i v praktickém životě, se hodí vždy.
Lidská komunikace sem tam splňuje kritéria pro opravdu zajímavé a napínavé okamžiky. Veškeré knihy, které se jí věnují, proto velmi oceňuji.
Kniha je místy krásná a myslím, že přinese užitek každému, kdo chce (v souladu s autorovými slovy) skutečně druhému otevřít srdce s jeho zranitelností a nepoužívat doporučené postupy jen jako techniky, jak od druhého získat své. Poznala jsem lektora této metody, kterému se paradoxně nenásilná komunikace nedařila, protože ji používal zmíněným manipulativním způsobem. Koncept má mnoho styčných bodů s teorií v knize Obtížné rozhovory, která mi přijde ještě o něco hlubší a promyšlenější. K Nenásilné komunikaci mám několik výhrad. Za prvé si podle mě protiřečí na místech, kde tvrdí, že druzí nemají odpovědnost za naše emoce (ten, kdo znásilní dítě, nemá odpovědnost za jeho trauma), ale my sami máme odpovědnost za důsledky svých činů. Za druhé pracuje jen s pojmem potřeba, nikoli nárok nebo právo. Nikdo nemá povinnost vyjít v ničem nikomu vstříc. Z lidí tak dělá věčné prosebníky o naplnění jejich potřeb. Koncept základních lidských práv je na to myslím dobrou a užitečnou odpovědí, klonila bych se na jeho stranu. Za třetí není myslím dobré otevírat srdce každému, protože hrozí, že někdo důvěru zneužije. Téhle nežádoucí možnosti by se knížka podle mého názoru měla také věnovat.
Tato kniha mi přinesla velký vhled do umění autentického naslouchání a následné komunikace. Metodu využívám nejen sám doma ve své rodině, ale učím ji mé klienty (www.sazovsky.com), kteří za mnou přicházejí, aby pochopili, proč si nerozumí se svou ženou nebo se svým mužem. Nejlépe tato metodika slouží všem lídrům, kteří chtějí být lídry nejen samo pro sebe, ale i pro druhé.
Pro mě skvělá kniha, která mi doplnila informace v oblasti respektujiciho pristupu k dětem. Samozřejmě přesah knihy je daleko větší. Některé formulace opravdu vyznívají nepřirozeně, ale jsou to jen návody a je na každém, jak si je přizpůsobí. Zkouším na dětech a zdá se že to funguje.
Tohle čtení vypadá zpočátku docela náročně, ale kdybychom se dokázali do toho ponořit, být ochotni ke změně svých navyklých komunikačních postupů, zdá se, že by se nám mohlo znatelně ulevit. Ovšem přiznat si pocity, to samo o sobě už je výhra! Když si vyzkoušíte, kolik znáte slov pro vyjádření pocitů (ať už kladných nebo nemilých - a těch nejspíš bude víc), bude s podivem, když překročíte dvacítku. Budete pak překvapeni, kolik jich sepsal autor (a i on možná na některý pozapomněl).
Ne že bych tak úplně se vším, co nabízí, souhlasila. Některá vyjádření bych asi pronesla jinak. Myslím si, že důkladnější školení v tomto ohledu poskytuje kniha Respektovat a být respektován. Není ovšem nad to, když člověk absolvuje kurz manželů Kopřivových! Vřele doporučuji. Výborné nejen pro rodiče s dětmi, ale i pro partnery a samozřejmě pro učitele a vychovatele, prostě pro lidi vůbec.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Nenásilná komunikace |
| 2015 | Co řeknete, změní váš svět |
| 2020 |  Nenásilná komunikace v praxi |
| 2023 | Nenásilná komunikace ve škole |
| 2019 | Nenásilná komunikace a moc |
Lidé doporučují různé seberozvojové knihy a tahle je podle mě základ, protože bez správné komunikace se člověk nikam dál nedostane. Ať už se jedná o vztahy nebo kariéru.
Knihu jsem četla už jednou v rámci studia pedagogiky (ano, opravdu je důležitá i pro pedagogy), ale nějak jsem zase vše přestala používat, protože na principy v knize si člověk musí zvyknout a aktivně je používat. Zvlášť když většina lidí kolem vás jedná tak, jak jedná a “vtahuje vás do podobného chování, tak je mnohdy těžké udržet své emoce a “jet podle návodu v knize.
Doporučuji všem přečíst, používat a budete se mít líp ;-).